Linecký ponocný je zachráněn.Složili se na něho

Linec - V Linci je veden boj o existenci stylového ponocného, který od roku 2007 po večerech provádí městem turisty. Jedna kvalifikovaná průvodkyně proti Wolfgangu Lieglovi (48) podnikla právní kroky – představuje prý nekalou konkurenci. „Ponocný dostal pokuty v celkové výši 100 000 eur a chtěl jít do konkurzu," informuje deník OÖN. Chybělo mu ale 4000 eur na poplatek k zahájení řízení, takže mu hrozila ztráta živnostenského oprávnění nezbytného k tomu, aby mohl dál provádět.

„Linecký starosta Klaus Luger ale míní, že velmi oblíbené prohlídky s ponocným si musí město zachovat.  Jako privátní osoba hodlá s dalšími, které nechce jmenovat, složit požadovanou částku. Zdůrazňuje, že tato finanční pomoc není v žádném případě dotací města, ale pochází výlučně ze soukromých peněženek podporovatelů. Starosta dále apeluje na ,zúčastněné osoby´, aby konečně zastavily ,nepodložená nepřátelství´ k lineckému ponocnému," uvádí list. „Náš ponocný přispívá k oživení vnitřního města, stal se už institucí," uvádí Luger. Akce se povedla, Leigl už oznámil, že částku dostal.

V Horních Rakousích „slouží" ještě 38 ponocných.

Televize už nebaví?

Dlouhá léta permanentně stoupal čas, který děti a mladiství trávili u televize. „Od roku 2012 pozorujeme, že televizní konzum v této věkové kategorii lehce klesá," říká Elisabeth Herndlová z Education Group Horní Rakousy. Podle jejích zjištění trávili loni mladí ve věku 11 až 18 let u „bedny" průměrně o šest a půl minuty denně míň. Úměrně s tím stoupá jejich čas strávený se smartphonem a tablety. Návyky televizního diváka se přitom vytvářejí podle znalců do 20 let věku.

11-18letí tráví u televize průměrně 86 minut denně, takže jim zabírá stále značnou část průběhu dne. Zejména u dětí podle Herndlové rodiče často čas, který denně stráví u obrazovky, podceňují.

Téměř polovina hornorakouských mladistvých favorizuje při sledování speciální kanály, většina Pro 7. Tématicky si vybírají nejvíc komedie, stále menší zájem je o hudební pořady, protože smartphone je v nich nepřemožitelným konkurentem. Vlastní má už 40 procent 6-9letých.

Z bavorského dolu na grafit.Těžba grafitu běží

V Kropfmühlu v okrese Pasov je jediný aktivní grafitový důl v Německu, píše PNP. „Dva roky tam zase těží surovinu, ze které bohatli už ve středověku sedláci v oblasti Hauzenbergu.  Při stoupajících světových cenách je těžba pro provozovatele,  AMG Mining AG, zase rentabilní – na grafit sází stále více průmyslových odvětví."

„Toho času těžíme pět set tun ročně," říká v deníku Frank Berger. Jejich cílem je tisíc tun. K tomu „verbuje" horníky – dva mladé už zaměstnali, další dva hledají. Na směnu nyní fárá deset lidí. Když důl v roce 2005 zavíral, pracovalo v něm jen šest mužů.

Dnes mateřská firma prodává ročně 25 000 tun grafitu, ale z toho velká část pochází z jejích vlastních dolů ve Srí Lance, v Zimbabwe nebo v Číně. „Naše práce v Kropfmühlu je v tom, že tuto surovinu pro konečného zákazníka zušlechťujeme," vysvětluje Berger. Jen 800 tun z oněch 25 000 jde přitom do tužkárenského průmyslu. Největším odběratelem je stavební průmysl, ale významné jsou také zakázky pro branži automobilové výroby. AMG Mining AG zaměstnává na celém světě 430 lidí, v Kropfmühlu asi 120. Za 18 měsíců tady vytvořili nových deset pracovních míst.