Přeplněno

Pasov - Regionální vláda Středního Francka rozhodla, že po přeplnění vstupního střediska pro azylanty v Zirndorfu bude zhruba 200 utečenců přechodně ubytováno ve stanech v Norimberku. „První velkostan s dřevěnou podlahou pro sto osob už byl postaven v jižní části města a podle mluvčího vlády Michaela Münchowa v něm mají běženci spát od úterka. Druhý stan se stejnou kapacitou staví západně od centra města ve sportovním areálu. Tam by se první azylanti mohli ubytovat  už v sobotu," píše PNP. Postele poskytl Červený kříž. Stan je vytápěn a doplněn mobilními toaletami a sprchovými kontejnery. O jídlo a pití lidem je postaráno. „Lidsky důstojné ubytování to ale není," řekl vedoucí norimberského sociálního úřadu Dieter Maly. Předseda regionální vlády Thomas Bauer míní, že takové zacházení s uprchlíky není  důstojné pro evropskou zemi.

Stany mohou být v provozu maximálně po poloviny října, pak bude příliš chladno. „V podstatě potřebujeme v Německu něco jako vesničky pro běžence," dodal Maly. Silný příliv uprchlíků bude podle něho nadále silný.

O nouzovém opatření vláda rozhodla po naprostém přeplnění Zirndorfu, kde na ploše určené pro 650 osob žije už řadu dnů kolem 1400 lidí. „Po zastavení přijímání dalších uprchlíků kvůli výskytu neštovic v Mnichově jsou všichni azylanti přicházející do Bavorska směrováni do Středního Francka. V Zirndorfu ale od středy už není žádné místo," vysvětluje deník.

Podle Münchowa je francké zařízení určeno pro běžence ze zhruba 40 zemí. Patří k nim také Ukrajina, Bělorusko a Kazachstán, tedy země, z nichž nyní utíká hodně lidí. „Kromě toho musíme umisťovat další uchazeče o azyl, kteří  do Bavorska přicestovali sami, nebo které k nám dopraví policie. Ti musejí zůstat ve střediscích regionu až tři dny, než budou přemístěni jinam." Regionální vláda proto hledá další možnosti ubytování běženců například v halách. Podle Münchowa vláda zvažuje i jejich případné zabavování.

Chce chovat raky.Bude chovat raky

Líheň pro raky říční chce provozovat v Anzerreutu Rainer Graswald z Pasova. Obecní rada Fürstenecku mu souhlas se změnou užívání zemědělského objektu udělila až napodruhé. Poprvé mínila, že nejde o věc obecného zájmu, ale okresní úřad ve Freyungu mimo jiné po podpůrném vyjádření dolnobavorské poradny pro rybolov a dalších odborných míst jí vzkázal, že když projekt nepovolí do 4. září, učiní tak za ni úřad. Před hlasováním Graswald ještě jednou objasnil otázky kolem vodního práva, vyjádřil se k dosavadnímu napájení místního rybníka a k namítaným problémům s obhospodařováním sousedících pozemků a starosta Heinz Binder naléhavě promluvil o potřebě odstranit neshody v obci, brát na sebe vzájemně ohled a neznevýhodňovat neustále některého souseda.

Rak říční má významnou roli v udržování čistoty toků a je také vyhledávanou pochoutkou, dodává PNP.

Zaniknou menší jatky?

Svaz ochrany přírody kritizoval plánované uzavírání menších jatek v Bavorsku a koncentraci produkce do velkých provozů. Tím prý hrozí v dlouhodobém horizontu zánik struktury drobného chovu zvířectva v zemi. Předseda svazu Hubert Weiger vyzval politiky, aby naopak posílili regionální produkční a zpracovatelskou síť, píše PNP. Holandský koncern VION, druhý největší zpracovatel masa v Německu, chce v zemi uzavřít tři jatky a naopak rozšířit zařízení v Landshutu, Vilshofenu a Waldkraiburgu. V oblasti Landshutu už došlo k protestům a vzniku občanských iniciativ proti novým velkým výkrmnám a s nimi spojené zátěži  životního prostředí.

Weiger podle listu pranýřoval "masovou produkci pro exportní trhy na úkor zvířat, zemědělců a řeznických specializovaných provozů". Zvířata podle něho trpí stále delšími transporty a stále větší početní stavy jsou vybíjeny ve stále kratších časech.

Vsadili na soju

Bavorsko a Rakousko chtějí z Podunají udělat největší evropské centrum produkce soji bez genové modifikace, uvedla PNP. V uplynulých šesti letech se plocha, na níž je pěstována, rozšířila z 500 na 4000 hektarů, jak uvedl dolnobavorský úřad pro zemědělství. Například v okrese Deggendorf  jí přibylo ze 14 na 42,53 hektaru.

„Sojové boby obsahují kolem 20 procent oleje a téměř 40 procent bílkoviny, která se velmi podobá zvířecí," popisuje PNP. Sojová moučka slouží převážně jako krmivo pro zvířata. Evropa potřebuje ročně přes 30 milionů tun této plodiny, na kontinentu je jí ale pěstováno jen asi milion tun. Německo je jejím čtvrtým největším dovozcem na světě, jen v Bavorsku potřebují zemědělci ročně kolem 800 000 tun sojového šrotu ze zámoří jako krmení pro dobytek. Tzv. "Donau Soja" z celého Podunají má certifikovaný standard, který garantuje původ, trvanlivost a nedotčenost genetickými úpravami.  Majitelem značky je stejnojmenná firma ve Vídni,  která sdružuje dvanáct evropských zemí.