OÖN připomínají, že aktuální prostředí k prodeji podniku činného v odpadovém hospodářství na východě Evropy je všechno jiné než ideální – v Česku ekonomika oslabuje, v Maďarsku zahraniční investory znejisťuje nevypočitatelná Orbanova vláda atd.  AVE CZ má obsluhovat údajně 1,3 milionu občanů a řadu firem.

Linecký list uvádí, že kolik Energie AG za AVE dostane, zajímá i občany Horních Rakous, protože společnost je většinově v majetku této spolkové země. „Kupec nejspíš převezme dluhy, a kolik zaplatí za účetní hodnotu, se uvidí," píší OÖN. Rakouská AVE má být naopak sanována a v Linci spekulují o jejím možném sloučení s odpadovou složkou Linz AG.

„Příběh AVE je zjevně příběhem nedorozumění," píše komentátor OÖN Dietmar Mascher. „Expanze podnikání v odpadech měla být největším úspěchem koncernu, který by povzbudil i sekci energetickou. Alespoň o tom měli být přesvědčováni investoři. Ve skutečnosti ale stál projekt mnoho milionů. O tom, že se vrátí prodejem východoevropské dcery a sanací AVE Österreich, se dá pochybovat. Jde přitom o peníze daňových poplatníků, přinejmenším z 51 procent.."

Kuba zlobí Pühringera

Plány ministra Martina Kuby na hledání dalších možných míst ke stavbám jaderných elektráren, jak je publikoval český tisk, „nadzdvihly" zase jednou hornorakouského hejtmana Josefa Pühringera.  „Česko je tak znovu na úplně špatné cestě," prohlásil v deníku Volksblatt. On prý tomu rozhodně nechce pasivně přihlížet. Horní Rakousy budou nejen pokračovat v odporu proti Temelínu a jeho dostavbě, ale i proti plánům na další nové jaderné elektrárny. „Vyčerpáme všechny naše právní možnosti, abychom ukončili nebezpečný energetický středověk na naší severní hranici," hřímá.  Tvrdí, že Česko sází na energii bez budoucnosti a bude brzy technologicky závislé na státech, které jadernou energetiku už opustily. „K tomu navíc přistupuje ta tragická okolnost, že Češi tím také  ohrožují své sousedy – k tomu zkrátka nebudeme nečinně přihlížet," uzavírá hejtman.

Stárne jim kanalizace

V Horních Rakousích je nyní jedenáct procent kanálů a kolem 26 procent vodovodů starších 40 let, přičemž jejich průměrná životnost je 50 až 70 let. Aby se zásobování pitnou vodou a čistění odpadových vod udrželo na dosavadní úrovni, musí být „do trubek" do roku 2022 investováno 1,l7 miliardy eur, z toho 1,1 miliardy do sanace kanalizace. V celém Rakousku má jít o 7,3 miliardy. Podle ministra životního prostředí Nicolause Berlakoviche vložil státní rozpočet do těchto sítí od roku 1959 už 55 miliard eur.

Sousedé moc pijí

Počet závislých na alkoholu v Horních Rakousích po letech stabilizace opět stoupá – už jich je na 350 000, zaznamenal Volksblatt. Jak řekl Michael Musallek, lékařský ředitel Institutu Antona Proksche, na lékařských dnech v Gradu, alkoholická onemocnění postihují stále mladší lidi. Před 20 lety byl vstupní věk pro konzum alkoholu patnáct let, dnes je mezi jedenáctým a dvanáctým rokem, řekl. V šestnácti už 85 procent mladistvých vícekrát konzumovalo alkohol a udělalo zkušenost i s opilostí. Rakousko v tomto směru leží v mezinárodním srovnání na špici. Ženy přitom silně dotahují. V konzumaci alkoholu byl před dvaceti lety v Rakousku poměr mužů a žen 4:1, dnes je to 3,2:1. Během třiceti let to prý bude 2:1…

Němců je míň

V Německu žije 80,2 milionu lidí, o asi půldruhého milionu méně, než se dosud myslelo, napsal deník PNP na základě sčítání dat k 9. květnu 2011. Každý pátý byl starší 65 let. Při sčítání bylo osm milionů lidí osloveno přímo, další data pocházejí ze správních registrů. Předcházející sčítání bylo ve starých spolkových zemích v roce 1987, v NDR v roce 1981. Census je mj. důležitý pro vypracovávání asi 50 předpisů a norem, například pro určení křesel ve spolkové radě, stanovení volebních okrsků, výpočet příspěvků do vyrovnávacího fondu zemí i příspěvků pro jednotlivé obce, atd.

V republice žije 6,2 milionu cizinců. 18,9 procenta obyvatelstva má migrační původ – nejvíc v Hamburku (27,5 procenta). Ve všech nových spolkových zemích je to do pěti procent. Census vykázal 41,3 milionu bytů, o 500 000 víc, než se dosud předpokládalo.

V Bavorsku žije 12 397 614 lidí, o 148 000 méně, než se udávalo. Cizinců je z toho 8,2 procenta. Přes pět milionů je svobodných, 848 260 ovdovělých. K římskokatolické církvi se hlásí téměř 6,8 milionu lidí, k evangelické necelých 2,6 milionu. Bez vyznání je 15 procent, zatím co v celém státě 39 procent. V Dolním Bavorsku musel být počet obyvatel korigován o 1,4 procenta na 1 172 834, z toho 52 060 cizinců. Sčítání v Bavorsku stálo 90 milionů eur, z nichž 60 milionů poskytla spolková republika.