Horké suché léto oslabilo především smrky a podpořilo množení brouka. „Počítáme se 30-50procentním zvýšením počtu spadlých stromů proti loňsku, kdy v okrese Pasov bylo zpracováno 35 000 plnometrů napadeného dřeva," říká Hans Gaisbauer z pasovské lesní správy. Podobně velké šíření kůrovce bylo naposledy po horkém létě 2003. Tentokrát by prý škody mohly být ještě větší než tehdy. Přemnožil se zejména lýkožrout lesklý, napadající stromy od korun. Experti doporučují majitelům lesů, aby do jara odklidili padlé kmeny, než brouci přežívající pod jejich kůrou napadnou nové stromy.

Nepomohli otci, odškodnili syna

V lednu 2013 zjistila Všeobecná nemocnice v Linci u 48letého pacienta s bolestmi na hrudi a dušností infarkt. Po ošetření ho sanitkou nechala převézt do ten den přijímající nemocnice Milosrdných bratří. Tam mu zjistili třikrát vyšší troponin T, ale odmítli ho přijmout a poslali ho domů, kde do rána zemřel, popisují OÖN.
U jeho tehdy 13letého syna to vyvolalo posttraumatickou stresovou poruchu. Nemocnice mu mimosoudně vyplatila 15 000 eur „smutečního bolestného", ale ten by považoval za přiměřené 40 000 a žaloval. Soud mu nakonec přiznal celkově nárok na 20 000 eur.

Postní polévkou k pomoci.Postní polévka pomáhá

Katolické ženy okresu Perg pozvaly na páteční poledne do sálu okresního hejtmanství představitele hospodářského a veřejného života na první benefiční postní polévku, na tzv. postní den rodin. „Mohli si vybrat mezi kapustovou, mrkvovou s curry nebo z medvědího česneku," informují OÖN. „Chtěly jsme tím ještě víc do povědomí veřejnosti dostat naši iniciativu pomoci ženám v nejchudších rozvojových zemích," řekla Irmgard Schatzová z pořádající organizace.
K „nakrmení" hostů se ženám podařilo získat špičkové gastronomické podniky okresu – všechny prý přislíbily pomoc bez váhání. „Kvalitě produktu odpovídal následně dárcovský box naplněný příspěvky hostů," řekla Monika Weilgunyová, vedoucí projektu postního dne rodin v diecézi Linec.

„Hyperloop" Vídeň-Bratislava?

Linecký Volksblatt informuje o tom, že slovenská vláda nyní posuzuje možnost spolupráce s americkou firmou Hyperloop Transportation Technologies (HTT). Realizace jejího futuristického projektu by mohla zkrátit cestu mezi Vídní a Bratislavou na osm minut. K prvním rozhovorům na toto téma přijel v tomto týdnu šéf HTT Dirk Ahlborn na Slovensko.
Myšlenka transportu založeného na systému potrubní pošty se odvíjí od vize zakladatele Tesly Elona Muska. Uvnitř speciálního tubusu, kde je menší hustota vzduchu, by dopravní kapsle dosahovaly rychlosti až 1200 kilometrů v hodině. V Kalifornii je podobná trasa plánována jako alternativa vlakového spojení mezi San Franciskem a Los Angeles, poznamenává Volksblatt. Podle původních plánů by tam mohli hosté zvládnout vzdálenost 570 kilometrů během půl hodiny.
Na projektu má zájem i rakouská vláda a jak řekl státní sekretář Harald Mahrer (ÖVP), rád by přijal pozvání slovenských kolegů k rozhovorům na toto téma. Stavba spojení z Bratislavy má být zkoumána jako modelový projekt budoucího spojení evropských měst. Podle Ahlborna má v Kalifornii začít stavba první dráhy už letos v létě a první pasažéři by se v HTT mohli svézt už v roce 2018.

Táta tetřevů Niklas Urban.Pán tetřevů

Nikolaus A. Urban z FFH-týmu (Fauna, Flora, Habitat) Dolního Bavorska mapuje jako zaměstnanec bavorské lesní správy od roku 2005 v rámci Natura 2000 v celém Bavorsku výskyt tetřeva hlušce, píše PNP.
Projekt začal v Národním parku Bavorský les na 28 000 hektarů. Jako potenciální životní prostor tohoto ptáka bylo celkově šetřeno na 80 000 hektarů. „Potřeba životního prostoru tetřeva je pozoruhodná – v zimě se pohybuje zhruba na 150 hektarech, v létě na 250," pokračuje list.
Od loňska Urban sleduje Královský hvozd, plochu kolem 3400 hektarů, která je významným životním prostorem tetřeva. „Ve spolupráci s vědci Národního parku Bavorský les a s propojením s českými sousedy jsou mimo jiné odebírány a srovnávány genetické otisky těchto ptáků. Podle Urbana tak mohou aktuálně mluvit o asi 500 rozličných jedinců," píše PNP. To je podle znalců právě ten počet, který izolovaná populace potřebuje k dlouhodobějšímu přežívání. K dispozici přitom musí mít přinejmenším 10 000 hektarů prostoru.

Linec stárne

Obyvatelstvo Lince stárne. V roce 1986 tu žili jen dva lidé, kteří oslavili staleté narozeniny. Nyní jich je 44 – nejstarší ženě je 107, muži 105 let. Téměř 25 procent z dnešních 201 595 Linečanů je starších 60 let. Z toho má 1018 lidí 80 let a 2314 přes 90. Do roku 2030 podíl občanů nad 60 let vzroste o 28 procent, podíl 89-89letých o 41 procent, píší OÖN.
Už v roce 2020 bude město potřebovat další domovy seniorů, říká radní Karin Hörzingová (SP). Nyní mají městská pečovatelská zařízení 1195 míst, privátní kolem 900. V městských je 80 procent obyvatel starších 80 let. 52 procent ubytovaných vykazuje projevy demence.

Loterie pro záchranu dómu

Četné nezbytné práce na kamenném materiálu a barevných oknech lineckého dómu jsou velice nákladné. Proto byla nyní vypsána loterie k získání prostředků – přesně 90 let po první, napsaly OÖN.
Základní kámen ke stavbě chrámu byl položen 1. května 1862, přičemž biskup Franz Josef Rudigier prohlásil, že Mariánský dóm má být vystavěn z darů všeho lidu, takže by nikdo nemusel kvůli dílu přinášet velké oběti. V roce 1924 byl dóm vysvěcen, ačkoliv ještě nebyl dokončen. Dva roky poté tehdejší spolek pro jeho výstavbu vypsal první loterii, z jejíhož výnosu byl chrám dostavěn. Lidé tehdy mohli v loterii vyhrát ceny dle výběru, také rodinný domek, auto Steyr nebo dojnici, připomínají OÖN.
Před čtyřmi roky si tehdejší myšlenku připomněla nadace biskupa Rudigiera odpovědná za dóm a oživila akci. Díky podpoře mnoha Hornorakušanů měla velký úspěch. Nyní bude mít loterie třetí ročník. Hlavní cenou je poukázka na stavební materiál za 7500 eur. Celkově bude vydáno 50 000 losů, přičemž každý vyhraje konkrétně alespoň speciálně vyrobenou „dómskou" pralinku cukrářství Leo Jindrak. Jeden los stojí pět eur. Do 30. června se budou prodávat v Domcentru v Panské ulici a ve všech hornorakouských sběrnách církevních darů. Z čistého výtěžku mají být financovány přesně specifikované práce na budově.