Zapomínají psané písmo

Bavorský svaz učitelů bije na poplach – žáci v Bavorsku prý stále víc zapomínají psané písmo, rukopis. Prezident svazu Klaus Wenzel podle deníku PNP pozoruje, že „psaní rukou už ve školách nehraje žádnou větší roli, protože učební plán je nabitý a přecpaný jiným obsahem". Proto podle něho musí být psaní pevně zakotveno v osnovách základních škol. „Především přes počítače a mobily si dnes děti zvykají příliš brzy na digitální psaní," řekl Wenzel.

Čekají na ošetření

O tom, že rakouské zdravotní pojišťovny „přeplnily" nařízenou úsporu nákladů pro roky 2010-13 ve výši celkem 1,725 miliardy eur na 2,67 miliardy, Deník informoval. „Zatím co se pojišťovnám daří, tvoří se v čekárnách ordinací fronty, především u specialistů," píše k tomu deník OÖN. Také v Horních Rakousích se čeká na termín u očaře až tři měsíce, u psychiatra až dva. Neměly by tedy pojišťovny rozšířit počet smluvních lékařů, jak to požaduje třeba vídeňská lékařská komora? ptá se linecký list.

Šéf svazu pojišťoven Hans Jörg Schelling tuto potřebu nevidí, uspořené prostředky by podle něho mohly jít raději eventuálně na doplatky zubních náhrad a prevenci. Hornorakouský prezident lékařské komory Peter Niedermoser upozorňuje, že by nebylo kým další ordinace obsadit. Řada z nich byla opakovaně marně nabízena především v okrajových okresech země, také v Mühlviertlu, hlavně v očním a dětském lékařství  a v psychiatrii, což před deseti lety bylo nemyslitelné. V Hallstattu vypsala pojišťovna volné místo všeobecného lékaře už šestkrát… Problém dopadá i na lékařskou pohotovost, kterou dnes o víkendech drží jeden lékař na 25 800 obyvatel.

Na druhé straně k „uživení se" z plateb „na pokladnu" potřebuje ordinace spádovou oblast alespoň s 1800 až 2200 lidmi, takže nemá smysl jich otvírat víc.

Problém je, že doktorský dorost chybí, lidé se dožívají stále vyššího věku a s ním potřebují víc lékařských výkonů, ale stárnou taky lékaři – téměř polovina je starší 50 let.  V Horních Rakousích je průměrný věk praktických lékařů 54 až 57 let.

Šachy zkracují dlouhou chvíli.Šachy za mřížemi

Už 60 let patří šachy k nejoblíbenějším volnočasovým aktivitám v jednom z nejstřeženějších vězení Německa, v bavorském Straubingu. „Zhruba čtvrtina z 800 vězňů se pravidelně setkává nad šachovnicí místo nad obvyklými činkami v posilovně. Mezi nimi je i několik odsouzených na doživotí," píše deník PNP.

Šachový klub tady založil zaměstnanec zařízení, nadšený vyznavač této hry, v roce 1952, což bylo, jak PNP poznamenává, revolucí v tehdejším provozu věznic, které ještě neznaly pojem resocializace. Kroužek muselo povolit ministerstvo spravedlnosti – a s neuvěřitelným ohlasem. Hned na začátek se do něj přihlásila stovka vězňů. 60 let nato je jich zhruba dvojnásobek. 25 nejlepších z nich hraje dokonce soutěže bavorského šachového svazu, samozřejmě s výhodou vždy domácího prostředí; soupeři na cestě za nimi procházejí bezpečnostními detektory. Mnoho dalších zájemců se tuto hru ale teprve učí. („Času na to mají dost," poznamenává PNP.) Kromě turnajů a utkání vězni ve Straubingu promýšlejí i šachové strategie a už 50 let je otiskují v odborném vězeňském časopise.

Muzeum hradů

„Když nedostaneš hrad do muzea, udělej muzeum z hradu," napsal deník OÖN k nedělnímu otevření hornorakouského Muzea hradů v Reichensteinu. Vznikalo „za pochodu", časový plán měnily během stavebních úprav probíhající vykopávky s dalšími nálezy zbytků zdí a historických užitných předmětů, ačkoliv jim nesvědčily žádné předcházející zkušební sondy. V rozhodování, zda nové objevy zakomponovat do zřizovaného objektu, nebo zahrnout, pomohla rychle nalezená dotace 350 000 na vícepráce. Muzeu to přineslo nesrovnatelnou autenticitu, píší OÖN. Účel některých nalezených artefaktů, třeba na široké ploše roztroušených kamenných bloků, je stále hádankou.

„Projekt muzea už sedm let popohání jeho ředitel Christoph Lettner," pokračuje list. Mnoho exponátů zařízení získalo z regionu, zejména od Alfreda Höllhubera, bývalého učitele obecné školy v Reichensteinu, který posbíral mezi válkami tisíce pozoruhodných nálezů v ruinách hradů v dolním Mühlviertlu. „Tehdy mu hanlivě přezdívali ,střepový Ferdl´, ale dnes je jeho sbírka oceňována jako významná," uvádí deník.  Höllhuber sbírku prodal v roce 2005 zemskému muzeu, dnes má tedy připadnout do Reichensteinu – osmdesátého muzea v Mühlviertlu.

Muzeum je zapojeno do blížící se přeshraniční výstavy Dávné stopy, nové cesty. (burg-reichenstein.at)

Proti velkým balením

Hornorakouský zemský rada pro životní prostředí, temelínobijec Rudi Anschober, má dalšího soupeře – pustil se do boje proti „multipackovým" akcím potravinářských obchodů, jako jsou i u nás známé akce „vědro pomerančů" „Vezmi tři, zaplať dvě" atd. „Takové akce svádějí mnoho zákazníků k tomu, aby kupovali víc než mohou sníst nebo zpracovat, a část nákupu pak končí v odpadu," vysvětluje rada. „V konečném dopadu jsou pak tyto výprodejové nákupy dražší." Podle Anschobera vyhodí průměrná hornorakouská domácnost do popelnic ročně potraviny za 277 eur.

Rada nyní inicioval platformu proti těmto lákavým nabídkám. S podporou Zaměstnanecké komory a obchodní skupiny Pfeiffer vyzývá veřejnost k dobrovolnému upuštění od kupování  „akčních velkobalení", uzavírají OÖN.

Čtyři dny byl zavřen ve vlastním výtahu.Čtyři dny ve zdviži

Linecký deník Volksblatt popisuje nepříjemnost 58letého hoteliéra Thomase P., který na čtyři dny a noci  bez jídla a pití uvízl ve výtahu svého hotelu v Bad Gasteinu v solnohradském Pongau. „V pondělí sjel z pátého do prvního patra, ale nemohl dveře otevřít, protože se kabina zastavila o čtyřicet centimetrů níž," líčí deník. Mobil neměl u sebe a hotel byl už uzavřen. Na jeho volání nikdo nereagoval, protože hotel po zimní sezoně ukončil provoz a nikdo v něm nebyl. Všechny pokusy dostat se ven selhávaly. Vyrazil 20centimetrové okénko ve dveřích, aby mohl dýchat, ale tudy neprolezl. Rozlámal tedy strop kabiny, vylezl na ni a prkny se pokoušel prorazit dveře výtahové šachty. Ani to se mu nepodařilo. Přespával na podlaze o 1,2 metru čtverečních.

Až v pátek ráno si povšiml dodavatel pečiva, jeho známý, pošty ležící před hotelem, a spustil osvobozovací akci. Protože měl klíče od vchodu, vešel, slyšel volání  a alarmoval hasiče, keří hoteliéra z výtahu dostali. Podle policie byl fyzicky i psychicky zcela fit, což vysvětloval tím, že doma ve Švédsku absolvoval na vojně také trénink přežití, píše list. Aby nepropadl panice, vedl prý samomluvu a plánoval…

Bratříčkování

Zaměstnávat blízké rodinné příslušníky jako asistenty a podobné spolupracovníky zakazuje poslancům bavorského sněmu zákon už od roku 2000. Ten ale zároveň potvrdil platnost smluv uzavřených před tímto datem, nesmějí být pouze uzavírány nové. Předseda vlády Horst Seehofer chce toto pravidlo ukončit, po třinácti letech je prý neodůvodnitelné a voličům nevysvětlitelné, říká v deníku PNP. Vyzval dotčené členy své vlády, aby takové smlouvy ihned vypověděli, a apeloval na koaliční france, aby ještě před volbami našly pravidlo, které tuto praxi definitivně zastaví. „Právně to je přípustné, ale politicky neobhajitelné," míní.

Praxi kritizoval ve své nové knize Hans Herbert von Arnim. Úřad zemského sněmu k tomu sdělil, že výhodu užívá stále ještě sedmnáct poslanců CSU, mezi nimi ministr kultury Ludwig Spaenle a šéf klubu Georg Schmid. Oba nato prohlásili, že po „nevěcné veřejné debatě" zaměstnání svých manželek v poslaneckých kancelářích svých volebních obvodů obratem ukončí, přestože je právně zcela v pořádku.

Podnikatel najal vrahy?

Je to jako ze špatného filmu, napsal deník PNP. 53letý podnikatel z hornorakouského Innviertlu s adresou v Riedu, který provozuje firmu v Bad Füssingu, podněcoval své bývalé zaměstnance z Rumunska k zabití své bývalé přítelkyně a obchodního partnera a ke zlámání nohou své bývalé ženě. Nabízel za to 41 000 eur. Muži ale cukli a zadavatele prozradili policii ve Vídni. Podnikatel byl pak zatčen poblíž Temešváru, kde se ukrýval u známého – zřejmě dostal echo, že jeho plán je prozrazen, uvedl list. Firma obviněného se podle svých webových stránek specializovala na východní Evropu a měla vyhledávat a zajišťovat auta na leasing, která se „ztratila".

Jak korunní svědkové uvedli, zakázku jim nabídl v kavárně v Rumunsku. Ukázal jim fotografie svého obchodního partnera z Brém a dal jim jeho adresu. Měli ho ubít železnou tyčí a jako důkaz poslat fotografii zavražděného objednavateli. Za to jim slíbil 10 000 eur a 1000 eur cestovného.

Také bývalá přítelkyně podnikatele, bývalá jeho zaměstnankyně z Bad Füssingu, měla zemřít. Podle zprávy rakouského kriminálního úřadu vezl Rumuny k domovské adrese této ženy v Horních Rakousích a ukázal jim její byt. „Její smrt pro něho měla dokonce třikrát vyšší hodnotu – slíbil jim za ni 30 000 eur," pokračuje PNP. „A aby toho nebylo dost, jeho bývalé ženě, která s ním pracuje v bavorské firmě, měli zlámat nohy."

K předání peněz mělo dojít vždy v Rumunsku. Zabijáci ale dostali strach, 7. dubna věc oznámili policii ve Vídni a kooperovali s ní. Ta zapojila německé orgány ve Wiesbadenu a v Brémách, kde potenciální oběti poskytli policejní ochranu.

Pasovskému deníku bývalá žena po odhalení věci řekla, že žádný strach nemá, obvinění prý neodpovídá skutečnosti, něco takového by její expartner neudělal. Firmu v Bad Füssingu vede dál. „Jak to ale mělo být doopravdy, o tom mluvit nechtěla," pokračuje deník. Muže z Brém, který měl být další obětí, prý nezná, a zmiňovaná bývalá přítelkyně jeho někdejšího manžela, žijící v Schärdingu, z firmy už dávno odešla. Osobní vztah prý s obviněným nikdy neměli.

V pátek rakouské státní zastupitelství „finišovalo" s překladem zatykače na podezřelého z němčiny do rumunštiny, protože hrozilo nebezpečí, že tamní orgány muže po 48 hodinách zadržení pustí na svobodu.

Hasiči „pro kočku"

Linečtí profesionální hasiči zachránili 55 silně zanedbaných koček z jednoho bytu ve Starém městě, napsal deník OÖN. Zasahovali ke stížnosti dalších obyvatel poschoďového domu na zápach čpavku. „Nezaměstnanému majiteli zvířat jejich držení očividně přerostlo přes hlavu," píše list. Veterinář podle něj doporučil hasičům, aby do bytu o 50 metrech čtverečních vstupovali jen s dýchacími maskami. Zajistili 55 špinavých, zavšivených a dehydrovaných koček. Ty byly dopraveny do lineckého útulku zvířat, kde budou vyšetřeny a znovu vykrmeny. „Majitel nakonec zásah přijal s úlevou a veterináři poděkoval," pokračuje list. „Pokud bude způsobilý chovat kočky řádně, může část své ,smečky´ dostat zpátky."

S úklidem Steyru pomáhaly o víkendu i děti.Občané uklízeli

Na 500 obyvatel hornorakouského Steyru se v sobotu zapojilo do dobrovolného "jarního úklidu" svého města. Jak patrno z fotografie, pomáhaly s nadšením i děti.