Náš list o případu informoval. Německá výletnice, která tehdy měla s sebou psa, byla náhle napadena kravami a ušlapána. Letos v únoru civilní soud rozhodl, že sedlák musí vdovci a synovi zaplatit asi 180 000 eur a platit jim měsíční renty po 1500 eurech. Případ rozhýbal politiky a nový zákon nařídil turistům vyhýbat se kontaktům se skotem, zejména setkáním psů s kravami po otelení. Psi mají být voděni nakrátko a při náznaku napadení krávou být puštěni z vodítka. Turisté nesmějí sejít ze stezky. Při projeveném neklidu krav třeba zdviháním a skláněním hlavy nebo hrabáním mají lidé okamžitě opustit pastvinu.

Odvolací soud rozsudek částečně změnil. Základní odpovědnost zemědělce je v dané věci nepochybná, ale oběť nese padesátiprocentní spoluvinu, řekl viceprezident soudu Wigbert Zimmermann. To znamená odpovídající krácení přiznaných náhrad - vdovec dostane 54 000 eur a měsíční rentu 600 eur, syn 24 000 eur a rentu 180 eur. Spoluvinu oběti soud odvodil z toho, že od držitelů psů lze požadovat znalost, jak budou reagovat v typických nebezpečích. „Turistka musela vědět, že kráva po otelení je pro psa nebezpečná,“ řekl Zimmermann. Kromě toho žena nerespektovala varovné cedule umístěné chovatelem a nedodržela jejich upozornění na bezpečnou vzdálenost od zvířat – šla kolem nich v blízkosti jen metr až dva. To soud označil za lehkomyslnost zakládající spoluvinu. Žalovaný zemědělec zase měl vědět, že krávy reagují na psy senzitivně a agresivně, letos obzvlášť. Pouhé vystavení varovné cedule proto nebylo dostačující – měl kritickou část cesty podél pastiny asi v délce 500 metrů oplotit.

Strany mají možnost podat dovolání k Nejvyššímu soudnímu dvoru.

Tygřátka už nežijí

Uhynuli…

Dvě tygří koťata, která 8. srpna úřady odebraly z privátního bytu a předaly zoo v Schönbrunnu do péče, nečekaně uhynula, oznámily linecké deníky. Jejich stav se náhle a extrémně zhoršil, řekla zoo. Do zahrady přišla ve stáří teprve několika dnů, velice malinká a zcela bezbranná. Přes nepřetržitou péči to tygřátka „bohužel nedokázala“, uvedla správa. Veterinář zahrady Thomas Voracek dodal, že na začátku je jejich vývoj optimisticky naladil, pěkně pila a přibírala. Měla ale celkově velmi špatný start do života, příliš brzy musela vyrůstat bez matky a nevybudovala si imunitní systém.

Volksblatt a OÖN popisují, že kočičky byly objeveny po udání ve vaně 34leté domácnosti v Hainburgu (okres Bruck a.d. Leitha). Žena, která podle svých slov opatruje tygry v jednom zařízení na Slovensku, uvedla, že se mláďatům předtím vedlo ještě hůř – dočasně se jich prý ujala, aby jim mohla poskytnout lepší péči. Neznala rakouské zákony. „Údajně tygři přišli na svět 1. srpna, ale o tom, co bylo, než jsme je převzali, nevíme nic,“ řekl Voracek. Mnoho z toho nemohli ani odhadnout. Už proto byla zvířátka umístěna do karanténní stanice oddělené od návštěvní části zahrady, s desinfekčními podlahami a vlastním sanitárním a větracím systémem. Ve vedoucím oddělení šelem, který má s nimi dlouholeté zkušenosti, našli osobu pro permanentní ošetřování mláďat. Zachránit se je ale nepodařilo. „Zvířata v jejich věku mají velmi malou či žádnou rezervu,“ řekl veterinář. První tygřík uhynul v sobotu, stav druhého se v noci na neděli stále zhoršoval přes intenzivní terapii, ale ještě pil. Nakonec byl malý pacient uspán. Příčiny by mohlo určit patologické vyšetření.

„Slovenka, v jejímž bytě se mláďata našla, bude 14. října souzena zemským soudem v Korneuburgu. Za porušení zákona o obchodu s divoce žijícími zvířaty jí hrozí až dvouletý trest. Týrání zvířat nebylo v jejím bytě zjištěno, uvedlo státní zastupitelství. Žalobce zajímá především ono místo na Slovensku, ze kterého tygříci měli pocházet. Šelmy odchovávané v Evropě jsou zneužívány jako turistická atrakce a později dopravovány do Asie, kde se z nich vyrábějí tradiční léčiva. Chov a obchod s těmito zvířaty je v Evropské unii povolen, ochranářský spolek Čtyř pracek ale požaduje zákaz,“ uzavírá Volksblatt a dodává, že osobu, která na tygříky v bytě upozornila, nyní po výhrůžkách hlídají bezpečnostní složky.

Třináct mrtvých dětí…

Od začátku roku přišlo v Rakousku při silniční dopravě o život třináct dětí, napsal Volksblatt. „Tím bylo letos během prvních osmi měsíců usmrceno víc dětí než v uplynulých dvou letech dohromady,“ bije na poplach Rakouský dopravní klub (VCÖ).
Loni byly tři dětské oběti, v roce 2017 osm, rok předtím sedm. Letos byly jen v srpnu čtyři. V letech 2016-18 bylo podle VCÖ při dopravních nehodách zraněno na 8500 dětí, z toho 3500 jako osádka v osobních autech. Asi 2000 bylo v tomto období zraněno jako chodci, z toho šest smrtelně.

Našla svůj původ

Našla se - s pomocí Karla Ramsmayera…

Dojímavý příběh převzaly linecké OÖN od "The Jewish News" z Kalifornie s milionem online čtenářů. Paní Sophie Weinzimmerová (71) ze Saratogy u San Franciska našla s pomocí učitele náboženství Karla Ramsmaiera místo svého narození.
Začátkem léta se zúčastnila plavby parníkem po Dunaji se zvláštním osobním programem výletů. „Jejím cílem nebyly Wachau nebo Vídeň s Mozartem a Schönbrunnem, nýbrž nalezení vlastního původu,“ uvádí list.
O dopátrání rodiny a místa narození požádala U.S. Holocaust Memorial Museum ve Washingtonu. Její rodiče pocházeli z Polska. Matka společně s jednou sestrou přežily holocaust v úkrytu, dalších sedm sourozenců zavraždili nacisté. Otec byl zavlečen na Sibiř k nuceným pracím a ve vřavě konce války se dostal do Rakouska. V muzeu holocaustu jí pracovník instituce předal kromě jiného e-mailovou adresu katolického učitele náboženství ve Steyru, který se upsal pátrání po zločinech páchaných na Židech za nacismu.

Weinzimmerová věděla, že se její rodiče poznali a zamilovali v lágru ve Steyru pro Displaced Persons, zavlečené osoby. Těmi byli míněni lidé z bývalých nucených prací, váleční zajatci a vězni koncentráků, kteří se po osvobození z lágrů ocitli mimo vlast. A jen z Mauthausenu a jeho poboček, taky Steyru-Münichholz, osvobodili spojenci 25 000 Židů…

S těmito lidmi bez domova si moc nevěděli co počít, pokračuje list. Tři roky po konci války přišla Sophie na svět jedné z nich, devatenáctileté matce. O pár měsíců později se pro ně našla podpůrčí rodina v USA, která jim zasponzorovala přepravu. V Beverly Hills, kde Sophie žila s matkou po rozchodu rodičů, absolvovala základní školu.

Před odletem do Evropy Weinzimmerová kontaktovala muže, kterého jí doporučili v muzeum holocaustu, a Karl Ramsmaier, profesor náboženství na škole ve Steyru a zakladatel Mauthausenského výboru v tomto městě, si rád udělal čas, aby ji mohl provázet, pokračuje list.

„Když vstoupila znovu na chodník před domem v Rooseveltově ulici 6, ve kterém býval uprchlický tábor, připadlo jí okolí známé – tytéž betonové domy a chodníky. „Šla jsem do schodů a bylo to, jako by se kruh mého života uzavíral,“ vypráví…