Přispívají k tomu i jeho občané svými zahradami, balkony, terasami atd. Pro ně, ale i pro firmy, vypsalo město opět soutěž „Kvetoucí Linec“. Od 17. března do koncem července se mohou pochlubit svými pěstitelskými šperky jejich snímky s krátkým popisem těchto zelených oáz. „Žádný parapet není příliš malý, aby se naší soutěže nemohl zúčastnit,“ povzbuzuje místostarosta Bernhard Baier. Na nejlepších deset v každé kategorii čekají věcné ceny, všichni soutěžící dostanou diplom.

I letos je pamatováno také na „městské zahrady dobrot“ - pestrou plochu mohou spoluvytvářet i papriky, čili, rajčata, jahody a podobně, ať v květináčích, nebo v záhonku.

Datum zahájení krátce před začátkem meteorologického jara bylo zvoleno také proto, že 17. březen je dnem úmrtí sv. Gertrudy (von Nivellews), belgické abatyše, která se v sedmém století starala hlavně o vzdělání děvčat, o chudé, staré a nemocné, a dnes je patronkou zahradníků a zahradnic, dodává buletin a připomíná staré selské pravidlo: Kdo na Gertrudu nejde do zahrady, v létě bude stát před prázdným záhonem… Na snímku jsou místostarosta Baier a vedoucí projektu Barbara Veitlová. Více na www.bluehendes.linz.at.

Zazvonil mu kradený mobil

Ve vlaku z Garstenu do Ternbergu si v pondělí přisedl 27letý Rumun se dvěma dalšími muži k 28leté ženě a z ruksaku jí odcizil sto eur a mobil. Žena vystoupila v Dürnbachu a na krádež přišla až doma. Její matka případ oznámila na policii. Ta se zeptala na OBB a dozvěděla se, že muži sedí ve vlaku na Steyr. Kolem 16.45 hodiny trio zadržela. Zloděj, který je viděl na peronu, telefon ještě stačil skrýt pod sedadlo, ale průvodčí mu jej našel. Druhý den podezřelý čin popíral, ale na konci výslechu mu najednou zazvonil mobil: na druhém konci byl Rumunův bratr, napsaly OÖN. Poté zadržený čin doznal. Do mobilu dal svou SIM kartu. „Peníze už nemohly být nalezeny, ale zato další telefon, který byl odcizen 31. října muži z Polska na Hlavním nádraží ve Vídni. Také tuto krádež zadržený popřel, prý přístroj koupil na blešáku…,“ popsal linecký deník.

Český jazz u sousedů

Ve čtvrtek 15. března začne se Starém divadle ve Steyru 12. ročník jazzového festivalu. Jeho organizátor Peter Guschelbauer (65) připravil i na letošek „fulminantní úvod“, napsaly OÖN. Od 19.30 zahraje Vincent Herrings Soul Jazz Chemistry, o nichž Guschelbauer říká, že v tomto jazzovém segmentu je sotva někdo lepší. Herring je saxofonista, který hrával mimo jiné s Lionelem Hamptonem, později s Dizzym Gilespie a jinými mistry. S ním hrají další Američané David Kikoski (klavír), Essiet O’ Essiet (kontrabas) a rakouský bubeník Joris Dudli. Večer doplňují Karlheinz Miklin & Jazzorchester Štýrsko.

Organizátor letos položil důraz na české umělce, uvádí dále OÖN. „To je země jazzu, tam je spousta vynikajících muzikantů!“ říká Guschelbauer. První „ochutnávka“ přijde v pátek, kdy po italsko-německém Anna Lauvergnac Duo vystoupí Harry Sokal Quartett, v němž kromě domácího „frontmana“ hraje také náš baskytarista Martin Kocián, a pak rakouský Worry Later Quintett. Sobota je pak podle lineckého listu (téměř) celá rezervována pro Čechy. „Chtěl jsem vždycky pozvat Roberto Magrise z Terstu – s Čechy Františkem Uhlířem a Jaromírem Helešicem vytvořil vynikající trio,“ cituje deník organizátora. Podpoří je vokál rakouské Dorothey Jaburkové. Od 20.30 jsou na řadě Milan Svoboda Quartett a Kristina Barta z Prahy se svým orchestrem. V neděli festival zakončí jazzbrunch od 10 hodin. (www.jazzfestival-steyr.at)

„Sešišatěli“ je rodiče?!

Aby vypadaly krásně…Zdroj: Deník/repro

Lebky staré 1500 let v protažené formě hlavy byly dlouho záhadou. Tu se ted podařilo vysvětlit vědcům z Mnichova a Mohuče s mezinárodním týmem expertů. „Zjistili, že lebky patří ženám, které kolem roku 500 přišly do Bavorska ze Středomoří. Aby jejich hlavy dostaly žádoucí formu, rodiče jim je po narození několik měsíců ovinovaly bandážemi, prohlásila antropoložka Michaela Harbecková z Mnichova,“ píše PNP.

Důvod k tomuto náročnému postupu je dnes těžké zjistit, pokračuje list. Pravděpodobně se tak usilovalo o dosažení určitého ideálu krásy, nebo o znamení příslušnosti k nějaké skupině.

Harbecková uvádí, že v posledních desetiletích bylo na šesti místech v Bavorsku nalezeno až dvacet deformovaných lebek, především v Erdingu a Straubingu. Dlouho se mělo zato, že tuto tradici přinesli do východní a střední Evropy Hunové, připomněla Brigitte Haas-Gebhardová z Archeologické státní sbírky v Mnichově. Analýzy ale ukázaly, že ženy s deformovanými lebkami se nejvíc geneticky podobají ženám z dnešního Bulharska a Rumunska, dodává Joachim Burger z Univerzity v Mohuči.

Na snímku ze státní antropologické sbírky jsou silně, průměrně deformovaná a normální lebka.