V Německu byl tento šakal spatřen dosud pouze jednou v Lausitzu v Brandenbursku.

V bavorském parku byl zachycen 26. dubna ve 2.30 hodiny na lesní cestě v okrese Freyung-Grafenau. „Se zveřejněním informace jsme čekali tak dlouho, protože jsme chtěli mít jistotu, že jde opravdu o šakala zlatého," řekl Leitl. Fotografii od té doby prozkoumalo deset expertů z Evropy a Afriky a na určení se shodli. Krátký ocas, dlouhé nohy a zbarvení srsti prý vylučují omyl.

PNP poznamenává, že šakal zlatý je svými proporcemi (80-95 cm délky, výška v kohoutku 35-50 cm, váha 8-10 kg) mezi vlkem a liškou. Původně je doma v jižní Asii, Indii, na Blízkém a Středním východě, v severní a západní Africe, na Arabském poloostrově a na Balkáně. Během několika desítek let se rozšířil i na sever Itálie, Štýrsko, Dolní Rakousy, Salcburk a Burgenlandsko.

„Že by se šakal usídlil v Bavorském lese, je nepravděpodobné, protože upřednostňuje volnou krajinu a vlastně se hustým lesům vyhýbá," píše PNP. Myslivci jsou vyzýváni, aby na šelmu nestříleli.

Přibrzdí Hraničník?

Martin Donat je proti lanovce.Proti lanovce na Hraničník z české strany se ozývají hlasy z Rakouska. Martin Donat, hornorakouský zmocněnec pro životní prostředí, v deníku OÖN odmítá projekt s poukazem na to, že na české straně zasahuje do Národního parku Šumava a chráněného území, na rakouské straně pak proto, že s rozšířením budou třeba i úpravy v lyžařském areálu Hochficht, který spadá do oblasti Natura-2000 a tzv. zeleného pásu Evropy. Požaduje proto přezkum vlivu navrhované stavby na životní prostředí i v Rakousku.

Donat tvrdí, že lanovka na Hraničník by zhoršila životní podmínky tetřeva v centrální oblasti jeho výskytu a projekt s jeho možným zmizením „vědomě kalkuluje". Podle přesvědčení zmocněnce je zřejmé, že navrhované varianty mají výrazně negativní  dopady na přírodu na české i rakouské straně.

Gerald Paschinger, ředitel společnosti provozující lyžařský areál na Smrčině, v OÖN říká, že případná výstavba lanovky v Čechách s rozšiřováním na Smrčině nesouvisí. „Plánujeme už dlouho Hraničník upravit. Je to poslední vlek v celkovém konceptu Smrčiny, který nám chybí," uvedl. Co se týče vleku Národním parkem Šumava, jsou prý Hochficht Bergbahnen v roli „zainteresovaného pozorovatele". Momentálně ale podle něho není zřejmé, v jakém časovém horizontu by vůbec takový projekt mohl být realizován.

Do podkladů řízení o vlivu stavby na životní prostředí mohou občané nahlížet na úřadě hornorakouské vlády.

Ztratila se mladá žena

Neviděli jste ji v Čechách?Bavorská policie hledá 26letou Marii Baumerovou z Řezna. Poslední bezprostřední kontakt s příbuznými měla 26. května v devět hodin, píše PNP. Policie nejprve prověřovala okolí rodiny, nyní přikročila k veřejnému pátrání.  Podle informací PNP plánovala mladá žena vdavky. Měří asi 180 cm a váží 94 kg. Má hnědé vlasy po ramena.  Měla zlatý řetízek s křížkem a černý batoh. O případnou zprávu prosí policie v Řeznu (tel. 0941/506 2888 nebo na kterékoliv služebně).

Hledají zasloužilého hospodského

Už v pěti stech obcích v Bavorsku dnes nemají hospodu, konstatuje Spolek pro zachování bavorského pohostinství. Ten chce tento vývoj zastavit. Proto letos podruhé udělí cenu osobnosti,  která se o zachování této kultury výrazně zasloužila, tzv. cenu „Bavorského štamtyše 2012". Deník PNP se k akci připojil a doporučil svým čtenářům k volbě osm kandidátů z Dolního Bavorska a okresu Altötting.

Pohodlněji do Bavorska

Ze slavnostního propojení.Češi a Bavoři mají k sobě skoro o kilometr blíž. Konečná zastávka českého tzv. zeleného autobusu ve Smrčině byla s vybudováním nové plochy k otáčení posunuta až k bavorské hranici u Finsterau, kde z druhé strany končí turistické „ježčí autobusy". Zastávky byly dosud od sebe vzdáleny dobře kilometr, píše pasovský deník PNP.

Význam tohoto přiblížení se prostředků hromadné dopravy zdůraznila i přítomnost představitelů regionů a při slavnostním přestřižení pásky: zleva jsou Miloš Picek, předseda Rady Národního parku Šumava, zástupce okresního hejtmana Helmut Behringer, Peter Staudinger z dolnobavorské vlády, ředitel euregia Kaspar Sammer, bývalý ředitel NP Šumava Jan Stráský, starosta Kvildy Václav Vostradovský, starosta Mauthu Max Gibis a Robert Esterl z dolnobavorské vlády.

Deník cituje Jana Stráského, že žádoucí dopravní spojení nemusí končit před hranicemi. Nyní bude třeba usilovat o druhý krok, o přímé propojení obou národních parků. Starosta Kvildy Václav Vostradovský připomněl, že jeho obec má jen 170 obyvatel, ale ročně ji navštěvují stovky turistů. Cílem je zpříjemnit jim pobyt, jak jen je to možné, a k tomu patří i kvalitní místní doprava i přes hranice. I když zkrácení „proluky" z tisíce na sto metrů je jen malým příspěvkem, je to krok správným směrem. Miloš Picek zmínil, že se ze Šumavy mohl dříve podívat do New Yorku než do Bučiny. Uvítal zlepšení, kterých zdejší hraniční přechod doznal za za uplynulých 23 let, a vyslovil naději, že nebude třeba dalšího dvacetiletí k překonání zbývajícíc 100 metrů. Starosta Mauthu Max Gibis ocenil zasazení vedení národního parku za přeshraniční propojení a apeloval na odpovědné, aby v budoucnu ještě víc usilovali o spolupráci regionů s cílem většího využití jejich potenciálu ku prospěchu občanů. Jeho přáním také je lépe koordinovat jízdní a provozní řády obou autobusových spojení, dodala PNP.

Kaspar Sammer poznamenal, že v posledních deseti letech podala česká strana třikrát víc podnětů ke zlepšení vzájemné spolupráce než bavorská. „Teď je na našich hejtmanstvích, aby přijala opatření k vylepšení přeshraniční dopravy," řekl. Robert Esterl jako stavební inženýr vyslovil obdiv tomu, jak dobře plocha k otáčení autobusů zapadla do krajiny. Přislíbil, že se regionální vláda zasadí o úpravy mostu přes Čertův potok, který tvoří hranici.