Začátkem listopadu jej našli pracovníci stavebního dvora v Gallspachu v okrese Grieskirchen. „Experti předpokládají, že sem byl zavlečen v dřevu bednových obalů, nejspíš z jihoasijského prostoru," uvádí Volksblatt.  V minulých dnech po něm sousedé usilovně pátrali, nasazeni byli i speciálně vycvičení psi. Našli zatím 70 napadených stromů, zasažení dalších tří set se lesáci obávají. Úřady vyzývají majitele pozemků, aby padlé stromy ohlásili obci nebo okresnímu hejtmanství, řekl v listě zemský rada pro zemědělství Max Hiegelsberger. Typickými stopami řádění tesaříka jsou kruhové „vrty" o průměru asi jeden centimetr. Aby byl brouk vyhuben, musejí být zasažené stromy zpracovány do začátku vegetačního období v březnu. Z daného území nemá být odváženo žádné dřevo, aby se zabránilo dalšímu šíření. Teprve když se čtyři roky nevyskytne žádný další nález, bude škůdce podle směrnic EU pokládán za vyhubeného.

„Přiletí" kometa

Podle lineckého listu OÖN nás čeká od 1. do 6. prosince nad ránem na východním horizontu „nebeská podívaná" – měla by být i pouhým okem viditelná kometa ISON (podle teleskopu International Scientific Optical Network, se kterým ji loni 21. září objevili dva ruští amatérští astrologové). Poletí rychlostí 77 000 km/h ke Slunci a má být patrná minimálně jako Jitřenka, možná prý ale i jako  Měsíc v úplňku!

Podle Herberta Raaba, předsedy linecké astronomické společnosti, se těleso o průměru čtyři kilometry Slunci přiblíží až na milion kilometrů. Povrch komety se zahřeje až na 2700 stupňů, led se začne vypařovat a vytrhávat z jejího jádra prachové součástky. Podle Raaba je možné, že se rozpadne, nebo se její jasnost enormně zvýší a vytvoří se až sto milionů kilometrů dlouhý dvojitý „ohon". Pokud ISON svou „teč" u Slunce přečká, mohla by být vidět až do února. Od poloviny prosince bude stále výš ve směru k Polárce. Kdo by ji chtěl pozorovat o Vánocích, pak při stmívání, bude ale potřebovat dalekohled, protože ISON bude den ode dne blednout.

Podle rakouských astronomů se ISON „narodil" před 4,5 miliardou let z tzv. Oort´schova mraku na okraji slunečního systému. Každou minutu ztrácí 60 litrů vody a 51 tun prachu. Zemi se má nejvíc přiblížit 27. prosince, a to na 64 milionů kilometrů. Zůstane od nás tedy dál než naše sousední planeta Venuše.

Zima bude dlouhá

Ještě pořádně nezačala, ale podle počasologa Dominika Junga z portálu wetter.net  bude dlouhá. Výrazně chladnější než v dlouhodobém průměru má být nejen únor, ale i březen, napsal deník PNP. Start do jara prý bude celoevropsky opožděn. Studenější má být i prosinec, leden zato mírnější.

Bavoři se nepřou

V Bavorsku loni civilně soudili jen 16,5 sporů na 100 obyvatel. Podobně mírumilovní jsou už jen Bádenští – Württemberští s průměrem 17,7 kauz. Nejhádavější jsou Berlíňané s 26,2 soudem řešenými spory na sto lidí. Muži se nejčastěji přou o problémy kolem auta, ženy většinou o věci kolem bydlení. Jen devět procent „sudičů" je starších 66 let. Podíl mladších 35 let se naopak během deseti let zvýšil ze tří na 19,5 procenta, píše deník PNP.