Na snímku z roku 1950 je zachycena východní strana Staroměstské ulice přibližně od staroměstského hřbitova směrem ke statku Holanských, z kterého je v pozadí vidět brána. Vlevo od brány pokračuje Staroměstská ulice ku Pražské a do města, vpravo by následovala kolem staroměstské školy Budivojova ulice.

Staroměstská ulice, dnes už jen její půdorys, je starší než České Budějovice. Spojovala Čéčovy Budivojovice z Rožnovem. Cestou do Rožnova (Stradonic) byly brody přes dvě ramena Malše. V neznámém místě byla odbočka do Mladého, které je také starší než České Budějovice, a na jihovýchod.

Z Budivojovic vedla také cesta na východ přibližně dnešní Pekárenskou ulicí. Pozemky okolo Budivojovic vlastnil Čéč. To bylo pro krále Přemysla Otakara II.  výhodné, protože mu pozemky snadno „odňal" (směnil za jiné jinde). Kdyby pozemky vlastnili Rožmberkové, neprodali by mu je a České Budějovice by musel rytíř Hýř vyměřit jinde. Po založení nového města, tedy Českých Budějovic, ztratila Staroměstská význam hlavního komunikačního tahu. Obchodní cesta Linec – Praha byla vedena novou silnicí (dnešní Pražskou), která se centru Budivojovic vyhýbala.

Majitelkou prvního přízemního domu vlevo na snímku byla do roku 1923 Rozálie Šímová. Toho roku koupili dům od ní manželé Josef a Terezie Doskovi za 40.000 Kč. Prodejní cena je poměrně vysoká, zřejmě měl dům vnitřní objekty (stáje) a zahradu. Ze snímku je patrné, že v roce 1950 nebyl před tímto domem ani dalšími žádný nepořádek. Jde o běžný dům z poloviny 19. století, ve kterém žily tři rodiny. V druhé generaci Dosků provozoval Ludvík Dosek malířství písma. V domě bydlel také Arnošt Čaloun, obchodník dobytkem a mlékařka Marie Madlová.

Druhý dům vpravo s obchodem a se zahradou vydražili při exekuční dražbě u c. k. okresní soudu odbývané v pátek dne 21. března 1913 Vojtěch a Marie Huberovi za 7.500 K, přičemž odhadní cena činila 7.930 K, nejnižší podání 3.965 K. Ku dražbě dostavili se 4 kupci. Dům předtím patřil Marii Šindelářové. V roce 1950 byl v domě u Huberů ještě v provozu koloniál a mlékárna u Šestáků. Za Šindelářů vedla hokynářský obchod Marie Neubauerová. V období 1. republiky Růžena Winterová a František Drázda (měl ještě přihlášenou živnost obchodní jednatelství). Podle špaletového okna a šedé (brizolitové) omítky byl dům upravován ve 20. letech 20. století.

Další dům se štítem barokních tvarů a ozdobnou vázou nahoře a se zahradou postoupila dle kupní smlouvy ze dne 17. července 1912 Terezie Hadtová svým dcerám Marii Fasthuberové a Alžbětě Kinzlové, ale jen polovici domu. V roce 1923 je majitelkou domu Anna Zajíčková. V roce 1932, to již byla Anna Zajíčková vdovou, bydlelo v domě 6 rodin. Obuvník Josef Bárta s manželkou Marií, mlynářský mistr Jindřich Wildt s manželkou Magdalenou, Podholů, Rybáků a Němců.

Následuje dále vpravo dlouhý přízemní dům Klímů. Za c. k. zde provozoval Vojtěch Klíma obchod dobytkem. Klímů později v domě nebydleli. Ve stájích měl koně kočí Pavel Bártů. Bydlel zde m. j. mlékař Kartel Horký a manželkou Růženou. V domě se zahradou, která se v pozadí už ztrácí, měli Bauerů tesařství a zahradnictví.

Staroměstská byla v období 1. republiky plná řemesel, obchodníků dobytkem, uhlím  a zahradnictví. Zmizelo plavecké řemeslo. Za Adalberta Lanny bydleli plavci, šífaři a stavitelé lodí hlavně právě ve Staroměstské. Postupně zanikali i voraři, i když si po generacích předávali rčení a věřili mu – Všechno pomine, ale plavba nikdy ne.,

JAN SCHINKO