Například starosta Boršova nad Vltavou Jan Zeman nebo starosta Plava Jaroslav Hlach se ptali na aktuální průtoky přímo pracovníků Povodí Vltavy, od krizového štábu zprávy nedostávali. „V neděli v 10.30 mi hlásili, že se valí voda, ale my už jsme tady od šesti ráno kmitali," řekl Jan Zeman. Pytle, písek, nákladní auta a bagry sehnal od boršovských firem a od devíti hodin dobrovolníci pytlovali. „Chybělo mi, aby nám pravidelně, třeba jednou za dvě hodiny krizové štáby říkaly, jaký je stav 
a kolik pouští vody. Považuji to za velké selhání," komentoval krizové řízení Jan Zeman.

Stížnosti starostů překvapily jihočeského hejtmana Jiřího Zimolu, jenž obdobné výtky prý zaznamenal například od starosty Hluboké nad Vltavou Tomáše Jirsy. „Povinností krajského krizového štábu je informovat pouze obce s rozšířenou působností, nikoliv všechny povodní zasažené obce v kraji," vysvětlil hejtman 
s tím, že právě obce s rozšířenou působností mají zprávy 
z krajského krizového štábu předávat dále do menších obcí. „V mnoha oblastech tento model fungoval, naopak v mnoha obcích zejména na Českobudějovicku informovanost vázla. Za to, že budějovický krizový štáb nepředával informace z krajského štábu do dalších obcí, nás ale nikdo nemůže vinit," doplnil Jiří Zimola. Budějovická radnice ale vinu odmítá. „Nezanedbali jsme vůbec nic, za tím si stojíme," ohrazuje se Pavel Smejkal 
z pracoviště krizového řízení budějovické radnice.

Více zpráv od povodňových štábů by uvítali starostové obcí zasažených velkou vodou. Jak Deníku řekl starosta Plava Jaroslav Hlach, nic od štábu nevěděl. Kolik se na jeho obec valí vody, zjišťoval přímo vodohospodářů. „Já jsem ve spojení s římovskou přehradou," upřesnil Jaroslav Hlach. Také boršovský starosta Jan Zeman zjišťoval stav 
a množství vody v řece přímo od pracovníků Povodí Vltavy
a také byl v kontaktu se starostou Zlaté Koruny, obce, která leží výše proti proudu. 
O tom, že se na Boršov blíží velká voda se boršovský starosta dozvěděl o sobotní noci. „Dostával jsem esemesky
z Povodí Vltavy, hlásili povodňové stupně," řekl Jan Zeman s tím, že už večer se připravovali dobrovolní hasiči. Starostka Hrdějovic Jana Lepičová poznamenala, že první informace od povodňového štábu dostala až v neděli navečer. Potok ve středu obce se povážlivě rozvodňoval ale 
o den dřív.

„Už během soboty jsem sledovala, jak se zvedá potok, a 
v devět večer už tu běhali hasiči," řekla Jana Lepičová. Sama byla celé dny venku a sledovala povodeň a škody, které napáchala. K přečtení emailových zpráv se ještě nedostala a esemesky od krizového štábu nedostala žádné. V Hrdějovicích už voda opadla, ale zaplavené zůstává rekreační zařízení Závlahy nedaleko Opatovic, kde napáchala škody rozvodněná Vltava.

To, že by špatně informovali starosty, odmítají jak pracovníci krajského úřadu, tak i českobudějovické radnice. Že by předávání informací vázlo například kvůli výpadku komunikačního zařízení, vyloučil i ředitel Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje Lubomír Bureš. „Tento systém je lety prověřený a zaběhlý, funguje spolehlivě. Informace proudí 
e-maily, telefony, esemeskami i prostřednictvím automatizovaných hlášení," popsal. „V posledních dnech jsme žádný výpadek technologií našich systémů nezaznamenali, a tak informace o aktuální vývoji odcházely do obcí s rozšířenou působností nepřetržitě," dodal Lubomír Bureš.