Látek zdraví škodlivých, jež vznikají při vytápění domácností, by podle plánu ministerstva životního prostředí mělo z ovzduší ubývat i po 1. září roku 2022. Právě k tomuto datu musí být nejpozději vyřazeny z provozu staré kotle první a druhé emisní třídy. Tedy ty, které jsou napojeny na centrální vytápění.

Omezení se zatím netýkají starých kamen na uhlí v rekreačních chalupách a chatách. To se asi změní. Další na řadě mají být chataři a chalupáři. „Samozřejmě jednoho dne dojde také na ně,“ řekl Deníku ředitel odboru ochrany ovzduší ministerstva Kurt Dědič. Co se změní, zatím neprozradil.

UVIDÍ SE DO ČTVRT ROKU
Otázkou zůstává také to, od kdy by se nějaká změna v životě rekreantů měla konkrétně projevit. „Horizont řešíme v rámci aktualizace Národního programu snižování emisí, kterou bychom měli zveřejnit v průběhu prvního čtvrtletí,“ uvedl Dědič.

„Kamna už dneska pomáháme vyměňovat z našeho programu Nová zelená úsporám,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

„Tato podpora je dobrá, ale věc rozhodně neřeší,“ řekl Deníku programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh. Je totiž určena jen pro domy, kde mají lidé trvalé bydliště.

Dotace navíc příliš nepomůže ani mnoha lidem, kteří své domky na venkově obývají celoročně. „Neumožňuje to totiž prostou výměnu starých kamen za kamna nová. Lidé si i v tomto případě na nový zdroj tepla stejně musí napojit nové rozvody,“ vysvětlil Koželouh.
„Často to pro ně není technicky vhodné řešení – když vytápějí jednu dvě místnosti, tak je pro ně nesmyslné dávat tam kvůli tomu kotel nebo radiátory,“ míní. Tímto způsobem přitom své objekty podle Koželouha vytápějí nejméně desetitisíce lidí.

Ekologové doporučují svěřit řešení do rukou obcí. Pokud by lidé neměli dost peněz na pořízení moderních kamen odpovídajících směrnici o tzv. ekodesignu, mohla by jim je podle Hnutí Duha z dotací koupit obec a pronajímat jim je za symbolickou částku. Zamezilo by se tak, aby chalupáři „shrábli“ peníze z dotace, nová kamna prodali a nadále topili ve starých.
Zájem již projevili starostové některých obcí v Ústeckém kraji, s nimiž hnutí dlouhodobě spolupracuje. „Muselo by se to nejprve řešit pilotními programy ve vybraných obcích. Jistě by nebylo vhodné něco takového spustit celoplošně a čekat, že to bude fungovat,“ konstatoval Koželouh.

NA KOHO JSOU OBCE KRÁTKÉ?
Lidem, kteří mají zájem o radu a pomoc, obvykle pomáhají starostové. „Bohužel jsou ale mnozí, kteří si nechat pomoct ani nechtějí,“ uvedl Karel Ferschmann ze Sdružení místních samospráv. Podle něj bývá někdy prakticky nemožné přesvědčit k ekologicky šetrnějšímu, a tedy i nákladnějšímu vytápění nejstarší lidi. „Takoví stačí jeden, dva a v kotlině se dusí celá vesnice,“ míní Ferschmann. „Obávám se, že v dohledné době se problém se znečištěním ovzduší v takových místech vyřešit nepodaří,“ prohlásil.

Starostové přesto podle úředníků mohou věc řešit. „Od loňského září mají obce možnost omezit provoz spalovacích zdrojů na pevná paliva na svém území, a to včetně krbů a kamen,“ řekla Deníku Dominika Pospíšilová z ministerstva životního prostředí.