Před časem odmítaný hubeňour, nyní místním scházel a řada z nich se vyptávala, co se se čtyřmetrovou plastikou stalo. Jak informoval referent životního prostředí z Městského úřadu Sezimova Ústí Petr Klíma, socha již potřebovala nutnou údržbu. „Pravou nohu někdo zřejmě naboural, byla zdeformovaná a kotvící prvky už dosluhovaly. Opravu nešlo realizovat na místě, a tak byla převezena do pelhřimovské dílny,“ upřesnil.
Bronzový odstín i pozinkovaný povrch
Podle autora Lukáše Kmocha, který se účastnil zpáteční instalace, do duté sochy kvůli mechanickému poškození zatýkalo a napadla ji koroze. „Mimo nutné údržby dostal Strážce času nový povrch včetně zinkování,“ zmínil umělecký kovář pracujíc pod přezdívkou Gibbus.
Sochu si do ateliéru k renovaci odváželi začátkem března a v pondělí 12. dubna ji už instalovali zpět. Barvu má nyní veselejší oproti původní černé. „Až na něj posvítí slunce, bude vypadat úplně jinak,“ upozornil Kmoch s tím, že povrch bude na světle živější.
Podepsali se i vandalové
Jak upřesnil manažer umělce Filip Dub z pelhřimovské Dub Gallery, třistakilová plastika není nesmrtelná. „Bohužel se za tu dobu, co je součástí veřejného prostranství, stala terčem vandalů. Byla poškrabaná a počmáraná několika nápisy,“ doplnil. Na plechovém materiálu tak nezapracoval jen zub času a náraz automobilu.
Znovuzrozeného a opáleného strážce usadili přesně do stejné pozice, kterou mu před lety určil konstruktér slunečních hodin Jan Zeman. „Před šestnácti lety tu vyměřil jeho pozici, aby pravá paže se žulovou koulí vrhala stín a ukazovala čas na ciferníku na náměstí. Ten bod je přesně daný díky původním kotvám, které zůstaly na místě,“ vysvětlil Lukáš Kmoch.
Nejdříve měli předsudky
Podle jeho vzpomínek sochu Sezimovoústečtí přirovnávali k některému z bývalých starostů. „Údajně šlo o hubené až vytáhlého pána, který nebyl veřejností příliš oblíbený,“ uzavřel umělecký kovář s tím, že proto ze začátku plastika nedostala dobrou nálepku.
Na své pracoviště se Strážce času vrátil téměř symbolicky s koncem nouzového stavu. Obyvatelům Sezimova Ústí tak opět za svitu slunce bude ukazovat správní zimní čas a dohlídne na ně při trzích či akcích konajících se v jeho blízkosti.
Projektantkou číselníku rozprostřeného na dlažbě je Alena Kalinová. Podle Strážce času lze určit nejen čas ale i slunovraty či rovnodennost. Po první instalaci v roce 2005 v lidech vzbuzoval smíšené pocity, pro kritiku někteří nešli daleko. Nyní už se s čahounem natolik sžili, že ho považují za symbol města či dobrého souseda. Umělecké dílo tak bylo přijato a v roce 2008 dokonce kompletní sluneční hodiny získaly mezinárodní ocenění na soutěžní přehlídce Stín času v italské Brescii.