Linec - Mrtvým nalezeným v lese u Königstettenu v okrese Tulln (Deník informoval) byl vídeňský právník Erich Rebasso (48). Byl uškrcen holýma rukama nebo škrtidlem. Ani dobu smrti znalci přesněji nestanovili. Podle stavu těla předpokládají, že byl zabit hned po únosu z podzemní garáže ve Vídni 27. července. Místo, kde byly ostatky nalezeny, je nedaleko jeho bydliště. Okolí pachatelé zřejmě znali.

Rusové ve věku 31 a 35 let, zatčení v Moskvě, se podle lineckého deníku OÖN měli advokátkovi mstít za milionový podvod v pyramidové hře organizovaný ruskou mafií.  Jak jsme uvedli, zločinci využili k oklamání klientů tiskopisy s hlavičkou Rebassovy kanceláře. Podle advokáta šlo o zneužití a policie s tím také jeho věc odložila, ale pachatelé tomu zřejmě nevěřili, píší OÖN. Kriminalisté jsou přesvědčeni, že nešlo o vraždu na objednávku.

V souladu s mezinárodním právem Rusko své občany do Rakouska ke stíhání nevydá. Rakouští vyšetřovatelé kolegům předají výsledky své práce.

Válka o neděle

Kýčovité svíčky místním artiklem jsou.Třicet obchodů kolem Königssee zatím smí mít nadále otevřeno i v neděli a ve svátek. Rozhodl o tom Bavorský nejvyšší správní soud po místním šetření. „Tím ale spor o prodej tzv. typického místního zboží ještě neskončil, koncem října obchody budou muset zavřít, pokud Bavorsko nevydá svůj vlastní zákon," píše deník PNP. To se na něj nechystá, i v této zemi platí federální norma.

Spor vyvolala žaloba tří obchodníků prodávajících dirndly, kožené kalhoty a plavky, na zemi Bavorsko. Okresní úřad totiž kolem Königsee nedělní prodej 30 obchodníkům výslovně zakázal pod hrozbou vysokých pokut, a ti se prý bojí o existenci. Situaci přijel prověřit pětičlenný senát správního dvora, aby na místě zvážil, co by do regálů mohlo smět a co ne, jak uvedl pasovský list. Měl také prověřit, zda okresní úřad postupoval korektně, protože bylo podezření, že prodej zakázal bez konceptu a jen některým.

Prodejce krojů Wolfgang Riehl argumentoval, že ve městě má obchod otevřeno o nedělích už padesát let. Předvedl soudu typické kožené kalhoty, ale jak jedna ze soudkyň zjistila, ty prý nejsou místně typické, neodpovídají originálnímu kroji oblasti Berchtesgadenu. V Königsee se 40 nedělí v roce smějí prodávat jen vyjmenované věci – kromě rekreačních potřeb, čerstvého ovoce, nealkoholických nápojů, tabáku, květin, novin také „zboží, které je pro obec Schönau na Königsee charakteristické". Kožené kalhoty, které jsou nabízeny také jinde v Bavorsku, sem tedy nepatří. Originální kroj by byl ale v Schönau podle Riehla neprodejný, protože je ručně šitý na objednávku a velmi drahý.

Majitel obchodu se sportovními potřebami Siegfried Renoth narazil u soudců na jiný problém. Prodává všechno kolem sportu, ale prý alespoň třicet procent jeho ročního obratu musí pocházet z prodeje koupacích potřeb, což má za nemožné.

Okresní úřad má do konce října podrobně analyzovat i toto hledisko u všech dotčených obchodníků. Zatím co tedy prodejna s koženými kalhotami by v neděli musela mít zavřeno, obchodník s minerály prodávat může, protože jeho kameny jsou podle atlasu těženy v regionu a jsou proto pro oblast charakteristické, uvádí PNP. Podobně kýčovité svíčky s místním obrazem (foto).

Vyrazí na Svatou Horu

K cíli budou mít 160 km.Podesáté od roku 2007 se 3. září vydají dolnobavorští věřící z Kreuzbergu na pěší pouť na 160 kilometrů vzdálenou Svatou Horu u Příbrami, aby zopakovali cestu svých předků s tradicí z poloviny 17. století, píše deník PNP. Akci podporuje euregio. Po pětidenní cestě absolvují účastníci v bazilice na Svaté Hoře mši, kterou bude celebrovat pasovský diecézní vikář ve výslužbě Lorenz Hüttner, který byl už při první pouti před pěti lety.

Deník připomíná, že vedení výpravy dbá na to, aby cesta nebyla nad síly žádného z účastníků, a přizpůsobuje tomu tempo. Počet poutníků byl také proto omezen na 22. Devadesát procent účastníků zatím bylo z Dolního Bavorska. Ti u dopravců, v hotelích, hostincích a obchodech regionu zatím podle odhadu „obrátili" kolem 125 000 eur a v Čechách asi milion korun.

Multikulturní Linec

Ze současných 191 107 občanů Lince má 48 394 kořeny v zahraničí, tedy 25,3 procenta, napsal deník Volksblatt. Nejvíc z nich přišlo z bývalé Jugoslávie, dále pak 4506 z Turecka. Ve srovnání s rokem 2002 stoupl podíl cizinců na obyvatelstvu o 38 procent, uvádí list.