Noc ze čtvrtka na pátek, kdy má svátek Jan Křtitel, zřejmě příbuzný Ježíše Krista, má podle tradic našich předků čarovnou sílu. Moderní doba sice „tmářské zvyky" už nevyznává, ale dříve lidé věřili, že byliny nebo koření natrhané o svatojánské noci mají mnohý účinek. Píše
o tom například etnografka Eva Večerková v knize Obyčeje a slavnosti. „Byliny dovedou léčit neduhy, ochránit před zlou mocí a mohou přičarovat milého," popisuje.

Zvláštní moc měla mít voda. Třeba na Chodsku se 
o této noci dívky koupaly, jinde se nahé válely v rose nebo se časně ráno venku myly, aby napodobily Ježíšův křest v Jordáně.

Kdysi byli lidé přesvědčeni o očistnosti svatojánského ohně. Kdo ho přeskočil, zajistil si zdraví. „Šlo také
o prestiž a demonstraci obratnosti a síly," píše Eva Večerková. Ještě v pol. 19. století byly svaté ohně rozšířeny na Soběslavsku.