Zúčastnili se „techničtí fríkové“ z Rakouska, Německa, Itálie, Česka a jeden dokonce z Anglie, „který upřednostnil akci před královskou svatbou“, napsaly OÖN. Mítink měl velký divácký ohlas. „V Rakousku je asi 50, 60 takových vozidel, ze kterých je asi pětadvect ještě schopných plout,“ říká v listě organizátor Michael Stelzl z Lince.

Jak to bylo o sudetoněmeckém dnu

Pasov - Při sudetoněmeckém dnu v Augsburgu řekl bavorský ministerský předseda Markus Söder, že kontakt mezi Německem a Bavorskem na jedné straně a Českou republikou na druhé je sice dobrý, ale mohl by být ještě lepší, napsala PNP.

Vztahy mezi Prahou a Mnichovem byly podle ní velmi dlouho zatíženy kvůli vyhnání a vyvlastnění sudetských Němců po válce, až v posledních letech došlo k citelnému sblížení sousedů. Söder připomněl, že jako první člen české vlády se v roce 2016 zúčastnil sudetoněmeckého dne ministr kultury Daniel Herman v roce 2016 a loni ho následoval stranický kolega a místopředseda vlády Pavel Bělobrádek. „Naším úkolem nyní musí být tyto křehké rostlinky dále nechat růst ve vzájemném porozumění,“ řekl premiér. Na sjezd přišel poprvé jako oficiální patron sudetoněmecké skupiny, nad kterou Bavorsko po válce převzalo záštitu. Proto také dnes sudetští Němci platí za čtvrtý bavorský kmen vedle Starobavoráků, Franků a Švábů, dodává list.

Pokračuje, že letos bylo Česko na sudetoněmeckém dnu zastoupeno „jen na vyslanecké úrovni“ a k důvodům toho se prý mluvčí Andreje Babiše nechtěla vyjádřit. PNP v té souvislosti naznačuje, že chystaná koaliční vláda musí být odkázána na toleranci KSČM, „a od té přišla důrazná slova“. „Pokud by bylo téma Benešových dekretů, které stvrdily vyvlastnění sudetských Němců, skutečně překonáno, pak by se na druhé straně hranice o nich stále nemluvilo,“ cituje deník předsedu KSČM Vojtěcha Filipa. Ten prý dále na adresu sudetských Němců řekl: Alespoň víme, před kým si musíme dát pozor…

„Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v sobotu prohlásil, že tato národnostní skupina by své každoroční letnicové setkání ráda uspořádala také v Čechách, a snad by tomu mohlo být už v několika málo letech,“ parafrázuje PNP. V příštím roce bude sjezd v Řeznu a místo dalšího není ještě určeno.

Podle Posselta se sudetští Němci budou snažit o přijetí své kultury do listiny nemateriálního dědictví UNESCO, a Söder řekl, že to podporuje. I když sám do skupiny vyhnaných nepatří, je dvacet let členem jejich organizace.

V úvodu setkání poctili sudetští Němci vídeňského kardinála Christopha Schönborna svou Evropskou Karlovou cenou. „Katolický duchovní, jehož rodina byla také vyhnána z Československa, byl vyznamenán za zásluhy o sjednocení Evropy a porozumění mezi národy. Arcibiskup řekl, že cena je pro něho závazkem,“ pokračuje PNP a uzavírá poznámkou, že strana Svobodní voliči požaduje víc peněz od Bavorska pro práci vyhnanců. „Podpůrný koš“ musí být naplněn tak jako před rokem 2003, kdy činil 1,9 milionu a tedy zhruba o 200 000 eur ročně víc, řekl mluvčí jejich klubu v zemském sněmu Hans Jürgen Fahn. K tomu má 100 000 eur „téci“ ročně do fondu podpor kulturní práce německé menšiny v Čechách. Téma vyhnání by se podle Svobodných voličů mělo silněji promítnout do bavorských učebních plánů, zejména ve formě podpory projektů s vystoupeními svědků události.

Darovala cop nemocným

Darovala své vlasy nemocným.

Christina Rodlerová ze Schönbrunnu na Luzném (okr. Freyung) se rozhodla věnovat na dobrý účel své vlasy. „Věděla ze své činnosti na léčebné klinice, že nemocní s rakovinou potřebují stejně jako lidé postižení chorobnou ztrátou vlasů často paruku. Napadlo ji tedy dát k dispozici na takový účel ,přebytečnou´ délku své kštice,“ píše PNP. Našla v Rakousku sídlící spolek „Dárci vlasů“, neziskový klub, který pomáhá především takto postiženým dětem a mladistvým darováním paruky z pravých vlasů. „Po odstřižení svého 35 centimetrů dlouhého copu jej sbalila do vzduchotěsné obálky a poslala spolku se slovy: ,Chtěla bych jím nějakému dítěti znovu vykouzlit úsměv na tváři. Snad mu s ním vzroste i odvaha vychutnávat život a mít z něj zase radost. Je hezké, že něčím, co mi nebude chybět, mohu a smím pomoci…´“

Prodloužili si prázdniny

Na začátku letnicových prázdnin (nejdelší jsou v Bavorsku a v Bádensku-Württembersku) dopadla policie na bavorských letištích kolem dvaceti rodin, které své děti nechaly „záškolákovat“, napsala PNP. Jen v Norimberku objevila v jedenácti případech rodiče, kteří s potomky raději letěli na dovolenou, než aby děti poslali k vyučování. Na letišti Allgäu poblíž Memmingenu bylo zjištěno deset takových neomluvených školních absencí. Na největším aeroportu v Mnichově nezaznamenali žádnou takovou věc.

Při podezření si policisté nechávají předložit povolení školy k uvolnění z výuky. Pokud jej rodiče nemají, hlídka se informuje ve škole. „Zda některé děti musejí z letiště zpátky do třídy, zůstává zatím nejasné,“ uvedl list. „Na rodiče byla podána oznámení pro přestupek k příslušným okresním úřadům. Ty rozhodnou, zda jim budou uloženy pokuty. O jejich výši by rozhodl úřad sám.“.

PNP uzavírá, že právě před začátkem prázdnin stále dochází k tomu, že rodiče nechají své děti vynechávat vyučování. Důvodem jsou třeba v daných termínech levnější letenky nebo méně ucpané silnice. Ministr školství Bernd Sibler v každém případě označil v pondělí školní povinnost za vysoké dobro. „Proto apeluji na rodiče, aby si byli při zvažování začátku dovolených vědomi své role příkladu,“ uvedl.