Dojemný snímek je už starý 82 let. V seriálu Jihočeské filmování, který v Deníku trvá už pátým rokem, patří k nejstarším titulům, k nimž hledáme filmová místa.

Pamětníci či svědci natáčení prakticky neexistují, ale Písek je v záběrech dobře poznat. Některé záběry mají dokumentární hodnotu, protože jsou tu zachyceny domy, které už neexistují, např. hospoda Na Plechandě, kde se scházela písecká galerka (stavba zbouraná v 70. letech při regulaci Otavy). Hlavní hrdinka Milada odjíždí s novými houslemi a penězi od starého houslaře rychlíkem z pražského Wilsonova nádraží, pak vystupuje z vagonu a v tom okamžiku si v ději „zahrálo" písecké vlakové nádraží. Houslistka míří za renomovaným profesorem Ševčíkem (toho ztělesnil Jaroslav Průcha, častý představitel detektivů, farářů, lékařů i dělnických profesí), aby mu předvedla svůj um.

Auto veze houslistku píseckými ulicemi, přejíždí slavný Kamenný most nad Otavou a zastavuje před domem, kde profesor vyučuje. Ulice se dnes jmenuje Ševčíkova.

Hudba srdcí (1934)DĚJ: Film čerpá námět z osudů slavné žačky prof. Ševčíka Milady Bendlové, mladého malíře Karla Strady a světového tenoristy Štěpána Urbance, rodem Slováka. Pásmo citových krizí, bolestí a zklamání v osobním životě se střídá s obrazy uměleckých zápasů a vítězství, až posléze vyústí v harmonický akord dvou sobě oddaných srdcí. Představitelka hlavní role, virtuoska na housle Bedřiška Seidlová, zaujme sugestivním hudebním výkonem. www.fdb.cz
Režie: Svatopluk Innemann. Hrají: Štefan Hoza (tenorista Štěpán Urbanec), Bedřiška Seidlová (houslistka Milada), Otto Rubík (malíř Strada), Karel Jičínský (otec Strady), Jaroslav Průcha (prof. Ševčík), Ludvík Veverka (impresário Benoni), Alena Frimlová (Věra Madenová), Ella Šárková (modelka Ela), Alois Dvorský (Ševčíkův tajemník) aj.