Zemědělec z Jindřichohradecka Jan Koutný ví, že:

Kukuřice láká i chutná

Divokým prasatům se velice dobře vegetuje v kukuřičných lánech. Těch podle předsedy jindřichohradecké okresní agrární komory a zároveň předsedy Zemědělského družstva Třebětice na Dačicku Jana Koutného bude do budoucna přibývat.

„Je pravdou, že divočáků i kukuřice je hodně a bude jí ještě víc. Vloni se kvůli suchu neurodila, takže se bude pěstovat na větší ploše, aby se vytvořily zásoby," naznačil letošní vývoj Jan Koutný.

Podotkl, že na Dačicku se vloni podařilo odstřelem stavy divočáků snížit a byly tak nižší než v roce 2014. Na Jindřichohradecku se tento trend zvrátit nepovedlo.

„Otázka škod, které páchá černá zvěř na zemědělských porostech, je vždy na vzájemné domluvě s myslivci. S námi všechna myslivecká sdružení jednají. Tam, kde o divočácích víme, volíme jiný postup při sklizni kukuřice, sečeme ji podle záhonu. Pak, když sekačky pole opustí, myslivci mohou černou zvěř snáze nahánět a její stavy více zredukovat," popisuje Jan Koutný.

Kompenzace škody většinou mívá spíš naturální podobu a zemědělci také mohou využít pojištění. 

Myslivec z českokrumlovského spolku Milan Urbanec:

Cizince lov láká méně

 Stavy divokých prasat na Českokrumlovsku oproti minulosti klesly. A to díky tomu, že intenzivní způsob zemědělského hospodaření nahradil z velké části způsob extenzivní a prasata v některých lokalitách už nenacházejí kukuřici a řepku, na kterých si tak rádi pochutnávají.

Pro cizince je lov černé zvěře v regionu pořád lákavý, ale už přece jenom ne tak atraktivní jako v minulosti. Navíc prasata jsou dnes již přemnožená prakticky v celé Evropě.

Na poplatkový lov míří cizinci především do honitby u Rožmberka nad Vltavou. „Do okresu nejvíc jezdí lovci z Rakouska," sdělil místopředseda Okresního mysliveckého spolku Český Krumlov Milan Urbanec. „Vyjde je to podstatně levněji než u nich, navíc Rakušané mají zvěře relativně nejméně. U nich, co se týká prasat, jde spíše o nahodilé lovy, když k nim zvěř přejde z České republiky. Rakušané jezdí lovit do Čech, Maďarska nebo Polska." Naháňky na černou zvěř jsou cizincům účtovány paušálně. Zhruba se dá říci, že lovec zaplatí za den od 50 do 100 eur včetně poplatku za ulovenou zvěř.

Černá zvěř v regionu ale nepředstavuje takový problém, jako je tomu ve vnitrozemí, shodují se myslivci. Většina mysliveckých sdružení na Krumlovsku poplatkové hony na černou zvěř neorganizuje, prasata loví sama.

Jihočeský policejní mluvčí Milan Bajcura upozorňuje:

Z řidiče pytlákem

Naložit 
a odvézt sražené zvíře vozidlem se nemusí vyplatit. Řidič se totiž vystavuje trestnému činu pytláctví. „Neobstojí ani tvrzení, že záměrem bylo zvíře odvézt na mysliveckou společnost," říká Milan Bajcura, krajský policejní mluvčí.

Milan Bajcura doporučuje k takové nehodě vždy zavolat policisty, kteří následně kontaktují hospodáře příslušné honitby, aby sražené zvíře zajistil.

Riziko střetu se zvěří lze připojistit jak k havarijnímu pojištění, tak k povinnému ručení. „Zvěří se přitom rozumí každé zvíře, ať již domácí nebo žijící ve volné přírodě. Kromě divočáka nebo srnky tak i třeba kráva, pes či kočka," uvádí Ivana Buriánková, tisková mluvčí České pojišťovny.

Z dlouhodobých statistik vyplývá, že nejvíce srážek motoristů se zvěří připadá na jarní a podzimní měsíce. Nejčastěji pak hrozí nehody se zvěří 
v pozdních nočních nebo brzkých ranních hodinách. 

Co dělat když narazíte na bachyni nebo co z úlovku musíte odevzdat veterináři se dozvíte v regionálním DENÍKU