Data získaná z okolí Temelína poměřili s údaji, které plynou ze stejných hodnocení prováděných pro část Písecka, České Budějovice, Hradec Králové a Olomouc. Nechybí ani srovnání s celostátní úrovní. „Výzkum provádíme dvaadvacet let. Získané hodnoty různě kolísají, ale to je charakteristické pro všechny sledované oblasti. Jestliže se nějaký ukazatel doprava či doleva vychýlí, tak se za několik let vrátí k normálu. Takovým příkladem jsou třeba úmrtnost na srdečně cévní nemoci nebo výskyt rakoviny prsu. Jejich výskyt v devadesátých letech klesal, počátkem druhého tisíciletí byl patrný mírný nárůst a posledních šest let jejich četnost opět plynule klesá," řekl profesor Jaroslav Kotulán z Ústavu preventivního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Příčin kolísání je podle profesora Kotulána hned několik. „Roli hraje způsob života, profesní skladba lidí nebo míra a charakter migrace. Vylučujeme vlivy elektrárny, ty by se projevily dlouhodobými nárůsty, nikoli kolísáním," vysvětlil brněnský profesor. Dodal, že důležitý je i počet obyvatel ve sledované oblasti. 
„V nejbližším okolí elektrárny, kde žije přibližně dvanáct tisíc obyvatel, se jakákoli změna projeví více než třeba v Českých Budějovicích nebo Olomouci se sto tisíci lidmi."

Zdravotní stav obyvatel žijících v okolí elektrárny Temelín a dalších čtyřech oblastech odborníci monitorují od roku 1992. V analýzách se zaměřují na výskyt sedmi ukazatelů úmrtnosti (např. srdečně cévní choroby nebo zhoubné novotvary) a jedenácti druhů zhoubných nádorů (např. nádory prsu, tlustého střeva, prsu či prostaty). Hodnotí i četnost spontánních potratů nebo narození dětí s nízkou porodní váhou pod 2,5 kilogramu. Studii každoročně aktualizují.