Podle Muchitsche se vlna odvíjí od „nedůvodného strachu" zaměstnavatelů, že by v příštím roce museli při výpovědích zaměstnanců platit vládou zavedenou daň z propouštění ve výši 113 eur. Z iniciativy sociálních partnerů ale bylo rozhodnuto osvobodit stavební firmy od této povinnosti až do 1. července 2013. Do té doby má být nalezeno zvláštní řešení pro tento obor závislý na sezoně a počasí. Kvůli přerušení staveb pro špatné počasí jsou už tak zedníci v průměru 60 dnů bez práce a musí živit rodiny za 32 eur podpory denně, stěžuje si Muchitsch.

Azylanti protestují

Jak jsme informovali, azylanti ubytovaní v přijímacím středisku v Traiskirchenu uspořádali protestní pochod do Vídně. Tam nejprve od 25. listopadu stanovali v parku Sigmunda Freuda, minulé úterý se přesunuli do přilehlého kostela a tvrdí, že jej neopustí, dokud s nimi nepromluví ministerstvo vnitra. Pokud jejich přání nebude vyslyšeno, chystají na Vánoce „velké překvapení", napsal deník OÖN. Jaké, to nechtějí prozradit, ale prý nepůjde o žádné násilí nebo ničení. Podporuje je poslanec Zelených Senol Akkilic, který také apeloval na ministryni Johannu Mikl-Leitnerovou, aby je vyslechla.  Podle něho mají uprchlíci oprávněné požadavky. Akkilic prý nerozumí tomu, proč ministerstvo rozhovor s nimi odmítá.

Zástupce azylantů tvrdí, že kostel neobsadili. Každý má právo jít do božího domu, k tomu nikdo nepotřebuje povolení, argumentuje.  Uprchlíci požadují základní zaopatření všech azylantů, volnost volby místa pobytu, žádné přemisťování proti vůli dotčených, přístup k veřejnému bytovému fondu, na trh práce, ke vzdělávání a sociálnímu pojištění.  Zastaveny musejí být také odsuny do Maďarska a podle dohody Dublin II. Zřízena má být nezávislá instituce k přezkumu negativních azylových rozhodnutí. Uznávány mají být i sociálně ekonomické motivy útěku.

Linec se zadlužuje

Dluhy města Lince se od roku 2007 do roku 2011 zvýšily o 71,3 procenta – ze 359 na 614,9 milionu eur (bez započítávání dluhů městských podniků). Finanční rada Johann Mayr zdůrazňuje vysoký podíl investic na tomto deficitu. Nejde prý o ztracené peníze – byly za ně vytvořeny majetkové hodnoty, které přinášejí užitek občanům. Jako příklady uvádí školky, školy a domovy seniorů. Zadlužení narůstá také kvůli zvýšeným povinným odvodům do rozpočtu země.  Plány, jak dluh umenšit, prý město nemá. „Především musíme dbát o to, aby už nepřicházelo další zadlužování," říká Mayr.  V prvním pololetí příštího roku se město zaměří na možnosti synergie úředníků a městských podniků.

Chudší chudnou víc

Rakoustí pracující od roku 1998 masivně ztratili na kupní síle. Obzvlášť to postihuje nižší příjmové skupiny, konstatoval deník Volksblatt ze zprávy kontrolního úřadu. Stoupla naopak kupní síla úředníků.

Očistěno o inflaci poklesl příjem čtyř milionů zaměstnanců proti roku 1998 průměrně o dvanáct procent. Jejich mediální příjem činil loni 24 843 eur hrubého. Nejnižší mediální příjem mělo 1,6 milionu dělníků – 18 157 eur. U úředníků to bylo ale 49 272 eur. Nerozšířily se nůžky mezi výdělky mužů a žen. Střední příjem žen představoval dál 60 procent středního příjmu mužů. Ve veřejné službě ale loni ženy braly už 94 procent platu kolegů.

Lékaři budou stávkovat

Hornorakouská lékařská komora hodlá přece jen uspořádat den protestů, který byl původně plánován na 16. leden a pak odřeknut. Praxe až na pohotovost zůstanou ten den uzavřeny, v nemocnicích budou pořádána shromáždění, ale ambulance mají být otevřeny.  Kromě toho má 16. ledna projít Lincem protestní průvod. „Rozhodli jsme se k tomuto kroku, protože chceme všemi demokratickými prostředky, které máme k dispozici, zabránit zhoršení zdravotnického systému," řekl prezident komory Peter Niedermoser.

Prezident spolkové komory Artur Wechselberger ponechal zemím v pořádání protestních dnů volnou ruku.

Rakouští lékaři brojí proti balíčku opatření, který má podle ministerstva do roku 2016 uspořit 3,5 miliardy eur a do roku 2020 až jedenáct miliard. Navrhované kroky by podle nich přinesly delší čekací doby, méně lékařských výkonů a víc „privátní medicíny". Ordinace naopak zůstanou  otevřeny ve Vídni a v Solnohradsku, žádné protesty nejsou plánovány ani v Dolních Rakousích,  v Burgenlandsku, ve Vorarlbergu a v Tyrolsku.

Trest za banky

Zemský soud v Linci poslal 45letého Čecha na 14 let za mříže kvůli třem přepadením rakouských bank. Rozsudek není pravomocný. Tři komplicové obžalovaného už sedí.

Deník OÖN připomíná, že série loupeží začala loni v prosinci. Nyní souzený muž tehdy se 43letou partnerkou přepadli peněžní institut ve Vídni a odnesli si 19 000 eur. „Muž chtěl víc, ale nehodlal se osobně vystavovat riziku," uvádí list. „Získal v Čechách 29letého již trestaného kumpána a 44letého bezúhonného muže. Společně s družkou iniciátora ukořistili v únoru v bance v Bad Leonfeldenu kolem 21 600 eur a v březnu v Rainbachu 13 990 eur. Po třetím činu byli zadrženi."

Trio odsoudil zemský soud v Linci koncem června. Státní zástupce se odvolal a požadoval vyšší tresty, obviněná žena naopak nižší. Vrchní zemský soud v říjnu přidal každému obžalovanému půldruhého roku – na 12, 9 a 7,5 roku. Čtvrtý tehdy seděl v Budějovicích ve vazbě a když byl vydán do Rakouska, měl samostatný proces.

Jak jsme informovali,  na dopadení lupičů spolupracovali s rakouskými kolegy i jihočeští kriminalisté.

Ilustrační foto:Senioři závisláci

V regionu Solnohradska se dvěma přilehlými bavorskými okresy má každý desátý člověk starší 60 let problémy se závislostí na alkoholu nebo na lécích. Z lidí, kteří byli z nějakých důvodů hospitalizováni, je to dokonce každý třetí. Na výsledky průzkumu reagovala mj. protidrogová stanice charity v Bad Reichenhallu a nabízí speciální odvykací kurzy seniorům. Je to proto, že starší lidé reagují radikálněji a jsou také více ohroženi sebevraždou než mladší, píše deník PNP. Podle expertů je tak ohroženo 15 procent závislých seniorů, ale jen pět procent mladších. Od ledna 2011 absolvovalo pobyt ve stanici v Bad Reichenhallu 35 pacientů starších 60 let. V současnosti jich je jedenáct. Setkávají se jednou týdně.

Svátky nezřízenosti

Průzkum zdravotnického magazínu Apotheken Umschau ukázal, že Němci o Vánocích podléhají lákání pečených hus a cukroví až k nezřízenému konzumu. 67,3 procenta dotazovaných uvedlo, že se o svátcích rozhodně  neohlížejí na tuk, cholesterin a kalorie. „Nejžravější" skupinou jsou ovšem mladí od 14 do 19 let, kterých se krmí bez zábran 84,3 procenta. S alkoholem to prý není tak špatné, jen 32,6 procenta pije o Vánocích zřetelně víc než jindy.