Rybářství Třeboň, a. s., je školním podnikem pro Střední školu rybářskou a vodohospodářskou Jakuba Krčína v Třeboni, školy, která má v názvu jméno s rybníkářstvím spojené od 16. století. O rozhovor pro náš Deník jsme požádali předsedu představenstva společnosti Ing. Josefa Malechu.

Při nedávných povodních na mnoha místech jižních Čech sledovali lidé stav vod nejen v řekách, ale i v rybnících. Jaký byl pro vaše rybářství první červnový týden?
Rybářství jako obor je neoddělitelně spojeno s přírodou, tudíž hospodaření na rybnících to není zdaleka jen o chovu ryb za účelem podnikání. Je to daleko více o udržování rybníků, zadržování vody v krajině a podílení se tak na hydrologických a klimatických podmínkách a tak dále. Velký význam vodohospodářské funkce se potvrdil právě při povodních. Ty opět pro nás znamenaly veliké nároky na nepřetržitou službu na rybnících, úzkou spolupráci s Povodím Vltavy, krizovým štábem, starosty ohrožených obcí na manipulaci s vodou, aby pokud možno došlo k co nejmenším škodám. Prioritou je vždy ochrana životů a majetku občanů. Nemám ale dobrou zprávu, bohužel se nejedná o výjimečné situace, naopak k povodním dochází stále častěji.

Čím si vysvětlujete stále častěji se opakující záplavy?
Povodně byly, jsou a budou. Bez ohledu na hypotézy a odhady, jejichž tvorbu ponecháváme na povolanějších, lze konstatovat, že výskyt velkých povodní je značně nepravidelný. Podle doložených hydrologických záznamů byly velké povodně poměrně časté ve druhé polovině 19. století. Pak jejich výskyt pozvolna ustával a druhá polovina minulého století byla na výskyt velkých regionálních povodní již vysloveně chudá. Zdá se, že přirozený cyklus střídání povodňově chudých a bohatých období přesahuje střední délku lidské generace. To má své důsledky v myšlení a jednání lidí i odpovědných orgánů. Všeobecné povědomí o nebezpečí povodní se ve druhé polovině 20. století pozvolna vytrácelo, což se projevovalo zejména v zastavování a nevhodném využívání přirozených záplavových území podél toků.

Předpokládám, že kvalita vody je alfou a omegou pro vaši výrobu.
Rybářská produkce je přímo závislá na kvalitě vody. Proto je pro nás velmi důležité hospodařit tak, aby nedocházelo ke znečišťování rybníků. Ryby z našich rybníků jsou určeny k přímé spotřebě, to znamená, že musíme zabezpečit vysokou kvalitu rybího masa, udržet jeho biokvalitu. Rybníky jsou také místem pro rekreaci, na březích je mnoho chat, organizuje se sportovní rybolov. To vše znamená zvýšené nároky na náklady, které společnost musí vynaložit na udržení odpovídajícího prostředí pro chov ryb. A tlak je na všechny, vlastníky, odpovědný management a jednotlivé pracovníky. Plnit všechny tyto nároky znamená mimo jiné nasazení pracovníků bez ohledu na pravidelnou pracovní dobu, což je zřejmé zvláště při mimořádných situacích, a nemusí jít vždy jen o povodně.

Hospodaření je z pohledu životního prostředí regulováno legislativně. Máte v tomto ohledu čisté svědomí?
V oblasti životního prostředí je produkce ryb v rybnících především svázána s dodržováním přísné legislativy. Ta jasně vymezuje způsob hospodaření na rybnících, navíc se ještě nacházíme částí na území CHKO Třeboňsko. Sama společnost v rámci evropského operačního programu v oblasti inovací realizuje spolu s Jihočeskou univerzitou několik projektů, které jsou zaměřeny zvláště na ověřování nových postupů při chovu ryb. Po jejich ověření a uvedení do praxe pozitivně ovlivňovaly vývoj nákladů například v oblasti krmení, ale i také v oblasti zlepšení kvality vod.

Jak se daří kaprovi v konkurenci s ostatními rybami? Nechová se český zákazník k němu poněkud macešsky?
Produkce sladkovodních ryb a zejména tradičního kapra je v České republice dlouhodobě na přibližně stejné úrovni a možnosti jejího zvýšení s ohledem na omezené kapacity produkce ryb v rybnících jsou nepatrné. Spotřeba tuzemských sladkovodních ryb roste zcela zanedbatelně, nevzniká zde prostředí pro výraznější nárůst ceny. Oproti tomu náklady na produkci ryb rostou skokově, a to zejména v hlavní nákladové položce, což je krmení. A to nemluvím o škodách na rybích obsádkách, způsobenými chráněnými živočichy. Na druhé straně stojí dovozy levných ryb, ať již z mořského rybolovu či z klecových odchovů nebo jiných způsobů intenzivní produkce ryb.

Pracnost a náklady spojené s tradičním způsobem produkce sladkovodních ryb v rybnících, na jejímž konci za několik let je z hlediska potravinového velice hodnotný produkt, jen těžko může obstát v konkurenci. Proti sobě má dovážené ryby, chované v intenzivních výkrmnách průmyslově vyráběnými krmivy, chráněné proti predátorům a často v podnikatelsky výhodnějších podmínkách, vytvářených tamními vládami. A my jsme se tomu museli přizpůsobit.

Společnost od roku 2006 provedla některé nutné restrukturalizace s cílem udržet efektivnost hospodaření, a to i za situace, kdy se neustále nepříznivě pro nás mění objektivní podmínky podnikání.

Vzhledem k tomu, že přicházejí i do rybníkářství různé novinky ze světa vědy, je v zájmu podniku, aby je co nejdříve aplikoval v praxi. To znamená zvyšovat vzdělání svých zaměstnanců. Je tomu tak?
Přestože rybářská činnost se odehrává více méně tradičním způsobem, tak je třeba samozřejmě sledovat a uvádět do praxe výsledky z výzkumné činnosti, například z Jihočeské univerzity. Na toto téma pořádáme pro zaměstnance každoročně minimálně jednu konferenci.

Mimo to organizujeme řadu dílčích školení, které bezprostředně souvisejí se zajištěním rutinních činností při produkci ryb. Kromě školení zaměstnanců se také spoluúčastníme na výchově mladých rybářů, jsme školním závodem, žáci u nás vykonávají praxi.

A podnikové benefity?
Benefitní program pro zaměstnance je nedílnou součástí kolektivní smlouvy a kromě standardních výhod organizujeme většinou o víkendech pro zaměstnance rybářské závody, střelecké soutěže, podporujeme účast na závodech dračích lodí a podobně.

Slyšela jsem o vašich příspěvcích soběslavské Rolničce. Podporujete charitativní projekty?
Většinou podporujeme několik konkrétních projektů. Například mladé a nadané sportovce, zejména v našem regionu: A jednou do roka pořádáme charitativní výlov ve prospěch tělesně postižených dětí z církevní neziskové organizace Rolnička v Soběslavi. Tato instituce nabízí sociální služby více než osmi desítkám dětí a dospělých s mentálním postižením z celého Táborska. A dělají to dobře. Kromě sociálních služeb provozují chráněnou dílnu a speciální školy Rolničky poskytují vzdělání dětem od tří let až do dospělosti. A díky zajištění dopravy neztrácejí svěřenci kontakt se svými rodinami, protože mohou dojíždět do zařízení denně.

V našem seriálu rozhovorů s představiteli jihočeských firem se ptáme, zda spolupracují s jinými českými podniky, abychom podporovali především naši ekonomiku. Jak jste na tom u vás?
Produkce ryb je bezpochyby spojena zejména s českými firmami. Ať už je to nákup krmiv, opravy rybníků a strojů a podobně. Tato spolupráce je založena na dlouhodobějších obchodních vztazích s dobrými zkušenostmi. A my využíváme hodně firem přímo z našeho regionu. A jak jsem již řekl, spolupracujeme s Jihočeskou univerzitou i místní rybářskou školou. Pochopitelně i s Povodím Vltavy. Navíc jsme členy Rybářského sdružení, kde spolupracujeme s ostatními rybářskými subjekty z celé republiky, abychom spojovali síly zvláště v oblasti legislativních a dotačních zájmů. Proto jsme úspěšní i v získávání peněz z různých fondů pro rozvoj našich činností.