Se zvýšením nejvyšší dovolené rychlosti na stovkách kilometrů silnic prvních tříd v Česku počítá novela zákona o pozemních komunikacích, jejíž návrh schválila vláda. Roman Kluzák z Ministerstva dopravy našemu Deníku potvrdil, že na jihu Čech by se změna měla týkat části silnice I/20 z Nové Hospody do Písku a úseku komunikace I/34 mezi Českými Budějovicemi a Lišovem.

Řidič Jiří Kolář z Mirotic, který jezdí zmíněným úsekem mezi Pískem a Novou Hospodou často do Prahy, rozhodnutí přivítal. „Konečně. Je to dobré, ale lepší by bylo, kdyby povolili jezdit rovnou sto třicet, stejně jako na navazující silnici R4," řekl.

On i další motoristé by však dál měli jezdit s lehkou nohou na plynu. Novelu zákona nyní projednají ještě členové obou komor parlamentu 
a než vstoupí v platnost, musí pod ni připojit svůj podpis také prezident republiky Miloš Zeman.

Stodesítkou na silnici? Zkušebně od podzimu

Na některých silnicích první třídy budou moci řidiči více šlápnout do pedálů. Tedy pokud projde parlamentem novela zákona o pozemních komunikacích, která počítá se zvýšením rychlosti na vybraných úsecích 
z 90 na 110 kilometrů v hodině. Se zvýšením rychlosti souhlasila vláda.

Novela by měla platit od ledna příštího roku, přičemž ministerstvo dopravy, které návrh předložilo, by chtělo zkušebně zvýšit rychlost na dvou úsecích už letos. Jednalo by se o silnici 1/35 mezi Libercem a Bílým Kostelem a o silnici I/27 mezi Plzní a Šlovicemi.

„Původně se jako o zkušebním úseku uvažovalo o silnici mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Jednalo se však 
o silnici na území dvou krajů, takže jednání by bylo složitější. Nyní už s příslušnými kraji, v nichž rychlost zkušebně zvýšíme, vyjednáváme," uvedl mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák. Doplnil přitom, že na těchto silnicích by se mohlo rychleji jezdit už od letošního podzimu.

Oddělené pruhy

Tyto úseky však musejí splňovat určité parametry. Především se musí jednat o komunikace, jejichž směrové pruhy jsou středově oddělené svodidly nebo jiným zádržným systémem. Pokud by silnice první třídy tyto předpoklady nesplňovala, maximální rychlost by zůstala na 90 kilometrech v hodině.

Odborníci zpravidla nejsou proti zavedení stodesítky. „Pokud budou protisměrné pruhy oddělené, je to v pořádku. Jediný problém vidím v tom, zda budou dostatečně dlouhé nájezdy, a může to být i finančně náročné kvůli změně dopravního značení," uvedl dopravní expert Robert Šťastný.

Pokud s návrhem novely bude souhlasit parlament a podepíše jej prezident, na vybraných úsecích by se rychlost mohla postupně zvyšovat od ledna 2014. „Není to tak, že by se od tohoto data rychlost na všech úsecích zvýšila hned. Bude se zvyšovat postupně podle provedeného bezpečnostního auditu," doplnil Novák.

Tato změna není jedinou, se kterou novela počítá. Podle ní by se měla zrušit kategorie rychlostní silnice, kterou veřejnost běžně zaměňuje za dálnici. Nově by se měla stát dálnicí druhé třídy. Naopak už nevyhovující rychlostní silnice spadnou o kategorii níže a rychlost se na nich sníží. Na dálnici pak zůstává maximální rychlost 130 kilometrů za hodinu.

Limit zůstane zachován, přestože čas od času se ozývají hlasy pro její zvýšení. Před šesti lety například tehdejší ministr dopravy Aleš Řebíček prosazoval zvýšení limitu až na 160 kilometrů. S tímto návrhem neuspěl. „O zvýšení rychlosti na dálnici se neuvažuje. Z našeho hlediska je současný limit na hranici bezpečnosti," vysvětlil Novák.

S tím souhlasí i Šťastný, podle něhož by zvýšení rychlosti nic nepřineslo, pouze vyšší riziko smrtelných nehod. „Při vyšších rychlostech už nedokážou auta pasažéry ochránit, protože se trhají zevnitř. Efekt by tedy byl nula, ale rizika obrovská," dodal dopravní expert.