List uvádí, že dosud platila zásada „kde není žalobce, není soudce". Financování sportovních soutěží z provozu kantýn či výnosu nějaké klubové akce se vžilo a osvědčilo. Každý sportovní klub – všechny jeho oddíly dohromady – může v Rakousku vydělat nezdanitelně 7000 eur za rok. „Z toho ale musíme platit elektřinu, vodné a stočné, a udržovat zařízení," postěžoval si deníku jeden z postižených klubů. Míní, že se s nimi nezachází rovnoprávně, v jiných okresech prý provozování klubových občerstvoven vůbec není tématem.
I Rakousko šilhá k Rusku
Rusko je desátým nejdůležitějším exportním trhem Rakouska. Mentalita lidí je prý podobná (!), tvrdí linecký deník OÖN, a kvalita produkce dobrá. Loni objem obchodní výměny těchto zemí stoupl o 15 procent na sedm miliard eur. Už 500 rakouských firem založilo filiálky v Rusku, kolem tisícovky jich je v této zemi aktivních. Prezident Hospodářské komory Christoph Leitl zavítal v čele delegace v tomto týdnu do Moskvy a tamním partnerům přednesl svou vizi – do roku 2030 by Rusko mělo být součástí evropského hospodářského prostoru. „Strategická aliance od Lisabonu po Vladivostok by zkombinovala surovinové bohatství Ruska s know-how Evropy a obstála v globalizované soutěži," řekl Leitl.
Zasazuje se o odstranění byrokratických překážek v rozvoji kontaktů – ruským obchodníkům například Rakousko uděluje napoprvé jen několikadenní víza a trvá dlouho, než jim poskytne jednoroční, což partnery z východu silně zlobí. To by se podle Leitla mělo změnit. Druhým velkým tématem návštěvy bylo prodloužení ruské širokorozchodné železnice z Moskvy až do Vídně, k čemuž ještě chybí 450 kilometrů. „Rusko, Ukrajina a Slovensko už prohlásily, že jsou připraveny uvolnit po pěti milionech eur k vypracování studie proveditelnosti," píší OÖN. Rakousko ještě váhá.
5500 prvomilionářů
„Rok 2012 byl pro bohaté dobrým rokem," napsal linecký deník Volksblatt. Počet rakouských milionářů stoupl o 5500 na 77 600, tedy o deset procent. Přes finanční krizi vydělali loni rekordních 22 miliard eur, takže nyní vlastní 245 miliard – v průměru 3,15 milionu na jednoho. Patří jim 33,4 procenta veškerého soukromého majetku v zemi. Listinu nejbohatších vede rodina Porsche-Piëch se 40,9 miliardy, jak uvedla zpráva lichtensteinské společnosti Valluga AG. Ta do výčtu nezahrnuje nemovitý majetek. Druhý je Dietrich Mateschitz (7,5 miliardy – plus 1,4), třetí rodina Flickových (6,3).
Nejvíc rakouských milionářů žije ve Vídni, kde jich loni přibylo devět procent na 19 500. Následují Dolní Rakousy 17 200, Horní Rakousy 12 500 a Štýrsko 9600, Burgenlandsko jich má „jen" 1700. Majetek milionářů roste tři- až čtyřikrát rychleji než ekonomika.
Podráždil velké pivovary
Hospodský z Dolních Rakous se skřípěním zubů akceptoval, že bude muset zaplatit pokutu 2500 eur do Bavorska za to, že vařil pivo pod názvem Wiesenbier. Sedm bavorských velkopivovarů (Löwenbräu, Augustiner, Paulaner, Spaten, Hofbräu a další) totiž má zapsáno chráněné označení „Wiesnbier" v asociaci na proslavený pivní Oktoberfest konaný na Theresienwiese v Mnichově. Rakouský majitel restaurace s vlastním minipivovarem vařil od roku 2008 každý podzim kolem sta litrů „Wiesenbieru", ale obří bavorská konkurence si pak nechala chránit svůj podobný pojem. Její advokáti pak požadovali po „trpaslíkovi" původně 10 000 eur náhrady. „Po mediálním poprasku, který kauza vyvolala v obou zemích, ale dotčení velikáni malému kolegovi oznámili, že nic platit nemusí," píší OÖN. „Své podzimní pivo ale do budoucna bude muset nabízet pod jiným názvem."
