Deník píše, že lidstvo se „líbá“ pravděpodobně už od pravěku. Počátek vývoje je ale spíš neromantický – při úkonu se především předávala rozmělněná potrava dětem, které ještě samy nemohly žvýkat. S krájením a vařením tato funkce odpadla, ale líbání zůstalo zachováno jako velmi intimní forma kontaktu. První písemná zmínka o něm je v indické Védě, sbírce náboženských textů staré 3500 let. Proto věda datuje od té doby líbání jako sociálně-kulturní jednání. Krüger ale upozorňuje, že není vyhrazeno jen lidem - „líbají“ se i opice a dokonce ryby, i když jde možná opět jen o předávání potravy.

Podle Guinnessovy knihy rekordů trval nejdelší polibek 58 hodin, 35 minut a 58 sekund – v podání thajského páru. Až v posledních desetiletích začala věda stopovat chemické reakce těla a zjistila prý, že líbání přináší vedle pocitu uspokojení i zdraví. Stoupá při něm tepová frekvence, lepší se látková výměna, „líbači“ jsou méně náchylní k vysokému tlaku a depresi, což se mělo potvrdit už před 15 lety při šetření k německému roku chemie. Výměna slin má posilovat imunitní systém a „cizí“ antimikrobní enzymy jsou prevencí zubního kazu a parodontózy. Při líbání „pracuje“ všech 34 obličejových svalů a narovnávají kůži. „Vášnivý polibek je z pohledu vědy stejným ,nakopnutím´ jako požití 25 gramů čokolády – s jednou výhodou, že se po něm netloustne,“ pokračuje Volksblatt.

Jsou ovšem i polibky bratrské a politické, jako ve východní Evropě. Ale kdy je polibek dobrý pro lásku? „Pro takový je předpokladem vycítit, co se druhému líbí, přijímat jeho citový vzkaz, čili nezbytné je předtím s druhým mluvit,“ říká a dodává, že polibky jsou rozmluvou rtů a jazyků. „Je to nejoduševnělejší a nejintimnější tělesná výměna, kterou známe. Sex může být distancovaný, ale intenzivní líbání je vždy velmi intimní formou sblížení.“

Američtí vědátoři prý nadto objevili, že kdo rád a často líbá, je šťastnější a žije o pět let déle…

Linec vrací Klimta

Klimtovi Ležící.Zdroj: Deník/repro

Městská rada Lince ve čtvrtek jednomyslně stvrdila vydání obrazu Gustava Klimta „Dva ležící“ dědicům původní majitelky Olgy Jägerové. K předání má dojít příští týden. Dědicové zase vrátí městu dříve vyplacené odškodnění 67 000 eur. Jak jsme průběžně informovali, Jägerová propůjčila linecké Nové galerii (nyní Lentos) tři díla Egona Schieleho a Klimtův obraz. Když je dědicové chtěli v roce 2009 vrátit, obrazy se nenašly. Po mnoholeté soudní při město zaplatilo odškodné 8,34 milionu eur plus úroky. Klimt se pak našel loni v prosinci v bytě bývalé zaměstnankyně galerie, Schieleho „Mladý muž“ a „Mrtvé město“ jsou dál nezvěstní.

Do Lince nebudou létat

Společnost Austria Airlines nebude od podzimu létat do Lince, do Havany, Hongkongu, na Srí Lanku a do Miami. „Srovnatelně silnou flotilou raději posílíme směry do Severní Ameriky a do Číny,“ řekl předseda představenstva Andreas Otto. Zrušení letů do Lince, už dříve silně omezených, vysvětluje AUA „masivně rozvinutými dálkovými vlakovými spoji ze západu země do Vídně-Schwechatu“, a to podle Otty každoročně o víc než deset procent. Zastavení cest na Kubu vysvětluje společnost infrastrukturou na ostrově – na rozdíl od jiných vzdálených destinací jako Maledivy a Mauritius je na Kubě příliš málo čtyř- a pětihvězdičkových hotelů, a tím i málo turistů. Letadla do Havany byla sice slušně zaplněna, ale za příliš levné letenky. „Německá ,matka´ Lufthansa uložila AUA pracovat s vyšším ziskem,“ vysvětlují OÖN. „Loni obsloužila AUA rekordních 12,9 milionu pasažérů.“

Woodstock zapomnětlivých

Co také někdo zapomněl na festivalu…Zdroj: Deník/repro

Čtyřdenní festival Woodstock dechové hudby v Ortu v Innkreisu (Deník informoval) přilákal o minulém víkendu 60 000 návštěvníků. Ti v areálu přehlídky poztráceli spoustu osobních předmětů, píší OÖN. Pořadatelé jejich seznam zveřejnili na facebooku. Hledáni jsou majitelé mobilů, kapesních nožů, ale také nezvyklých věcí – folklorního klobouku s ceněnou kamzičí štětkou, nátrubku, švédského pasu, tuby, či vozítka „Quentin´s Pussy Wagon“ z produkce Kill Bill 3 na snímku… Seznam je na https://www.facebook.com/pg/woodstockderblasmusik/photos/.

Třešní habaděj

Bavorští ovocnáři se v této sezóně radují z obzvlášť velké úrody třešní, píše PNP. Statistický úřad ve Fürthu vyčíslil výnosy na asi 3720 tun, což je meziročně o 77,5 procenta víc.

Město bez tabulek v dlažbě

Izraelská velvyslankyně v Rakousku Talya Lador-Fresherová v interview s deníkem OÖN kritizovala, že Linec nedovolil umisťovat malé mosazné tabulky do chodníků k památce občanů, kteří byli za nacismu pronásledováni, vražděni, vyhnáni nebo deportováni – Židů, Romů, homosexuálů aj. Tyto „pomníčky“ jsou už v mnoha zemích od Norska po Itálii, také v Rakousku, kde jen v Salcburku je jich přes 300. Pouze v Linci nejsou žádné. „Je jediným mně známým městem v německém jazykovém prostoru, které to nepovoluje. Nemohu to zkrátka pochopit,“ říká diplomatka. Rozhovor se starostou na toto téma prý nepřinesl nic, proto o tom mluví v novinách s přesvědčením, že Linec by měl být součástí tohoto světového projektu.

Sedlářka

Podnikatelka roku u sousedů.Zdroj: Deník/repro

Christine Niedersüßová převzala roku 2011 rodinný podnik a řídí sedlářství v centru Rohrbachu už v osmé generaci, napsaly OÖN. Toto řemeslo je tu vedeno více než 300 let. Dříve si nechávali sedláci u Niedersüßů vyrobit nebo opravit zápřahy svých kočárů třeba během návštěvy kostela nebo trhu, dnes je firma známa především vysoce ceněnými sedly exportovanými do celého světa – až do Austrálie, Japonska a USA, rozvádí list.

Christine Niedersüßová se řemeslu vyučila až po studiu ekonomie. 3. července byla Hospodářskou komorou vyhlášena Podnikatelkou roku. Potěšilo ji zejména zdůvodnění rozhodnutí, především jejich výchovou učňů a zakotvením v regionu.

Vysazují perlorodky říční

Perlorodky se mají vrátit…Zdroj: Deník/repro PNP

Ve čtvrtek vysadili do potoka Kleine Ohe v okrese Pasov 400 označených mladých perlorodek říčních. První kusy nakladl do vody bavorský ministr životního prostředí Marcel Huber, obutý do gumovek, a prezidentka spolkového úřadu pro ochranu přírody Beate Jesselová dodala, že tento druh se už nemůže v Bavorsku sám udržet – proto má klíčovou úlohu chov. Od roku 2015 odchovávají mušle v Reutherfurthu v rámci programu "ArKonaVera". Cílem je vysadit perlorodky říční jako indikátor čisté vody v okresech Pasov, Regen, Freyung a ve městě Pasově a do roku 2021 jejich nynější stav přinejmenším zdvojnásobit. .