Stvořili jej zemědělci Corinne a Uli Ernstovi se 20členným týmem. Dvouhektarový lán založili koncem dubna „ke včelkám přívětivou“ směsí slunečnic, konopí, kukuřice, divokého slézu, okrasné tykve, hrachu, psího vína a chmele. Později na něj pomocí studentů vysoké školy v Mnichově vyměřili pomocí GPS obraz. Návštěvníci si do něj mohou vyšlápnout od 16. července do konce září.

Ať se kočky kastrují…

Německá Rada ministrů rozhodla o podporování útulků zvířat, které podle starosty Winzeru u Deggendorfu Jürgena Roitha mohou dostat až 20 000 eur na kastraci koček, píše PNP. Nařízení má vstoupit v platnost do léta. Vítá je i vedoucí domova na B8 u Plattlingu Stefanie Bergerová. Momentálně tam opatrují 30 koťat. Zaměstnankyně berou ty nejmenší dokonce domů a vyživují je z láhví – každé dvě hodiny chtějí pít… Útulek je kočkami přeplněn, dotace by jeho situaci dost zlepšila. Náklady na jednu kastraci se podle Bergerové pohybují kolem 70 eur. Za 20 000 by se tedy čistě matematicky dá kastrovat 286 zvířat. „Populace jedné kočky ve volnosti dosáhne za pár let tisícovek potomků. Počet toulajících se v Německu se odhaduje na dva miliony,“ uvádějí webové stránky ochránců zvířat.

Zavírat děti?!

Hranice trestnosti začíná v Rakousku už 91 let u čtrnácti roků. Předtím byla výjimečně už u deseti. Svobodní požadují její snížení na dvanáct, píší OÖN. Připomínají dva drastické případy poslední doby – dva třináctiletí zmlátili v lineckém nákupním centru 15letého školáka a uloupili mu 185 eur. Dva ze skupiny násilníků, kteří v Mülheimu v Porúří znásilnili mladou ženu, byli ve věku teprve dvanácti let. Tyto děti nemohou být trestány…

Takové případy rozněcují emoce a diskuse o hranici trestnosti, uvádí linecký list a cituje šéfa vídeňských Svobodných, místostarosty Dominika Neppa: „Tento zákon nechrání oběti, nýbrž pachatele…“

Pro opatření proti mladým pachatelům je i předsedkyně odborné skupiny pro trestní právo v soudcovské unii Christa Edwardsová, ale dodává: „Jejich zavírání by ale bylo tím posledním prostředkem po všech opatřeních, které mohou společnost, škola a rodiče užít.“ Zavírat děti znamená stigmatizovat je, „programovat jim kriminální kariéru“.

Podobně to vidí Christine Winkler-Kirchbergerová, vedoucí oddělení pro mládež státního zastupitelství v Horních Rakousích: „Trest není žádným výchovným prostředkem. Vězení ještě z nikoho neudělalo lepšího člověka,“ říká. Ve věznicích není dost možností pro terapii a vzdělávání. Za důležité má zejména posilování sebepoznání u dětí. Od deseti let je pro ně okruh přátel stále důležitější, míní. Tehdy může působit i negativní dynamika skupin. „Je nutné posílit sebevědomí dětí a mladistvých natolik, aby dokázaly říci Ne, když se v nějaké skupině bude dít neprávo,“ uvádí.

Řešení by žalobci viděli v umístění deliktních mladých do vychovatelských domovů, kterým by se dostalo víc pravomocí k omezením jejich svobody. Jeden z odborníků připomíná, že s tím byly v minulosti udělány špatné zkušenosti zneužívání, ale „bohužel bylo s vaničkou vylito i dítě“…

List posléze bilancuje. Loni policie v Horních Rakousích šetřila 13 517 osob pro násilné delikty, mezi nimi 42 dětí mladších deseti let a 200 ve věku od deseti do třinácti roků. U 14 829 majetkových deliktů bylo 87 dětí do deseti let a 499 starších.

Ve Švýcarsku je hranicí trestní odpovědnosti deset let, ale soudci pro mládež, kteří děti řeší, jsou vybaveni stejnými dispozicemi, jaké mají v Rakousku úřady pro mládež. Také v Británii je trestnost už od 10 let. V Rusku naopak začíná až od 16 let, u těžkých deliktů jako vražd nebo znásilnění od 14 let.

Nasyceni auty?

Počet nově přihlašovaných aut k provozu v Rakousku v prvním pololetí silně poklesl, píší OÖN. Bylo jich celkem 175 909, o 8,8 procenta méně ve stejném období minulého roku. Pokračuje zejména „úprk“ od naftových motorů, proti první polovině 2017 o 15,3 procenta. Benzinových bylo přihlášeno o 7,9 procenta méně. Diesely mají v Rakousku na trhu 38,5 procenta, benziňáky 54,7 procenta. 6,9 procenta – 12 053 kusů - nově přihlášených měla hybridní, elektrický nebo plynový pohon.

Vedoucí značka trhu VW „pustila peří“ - prodala o 16,6 procenta méně vozů než před rokem. Dvojciferné mínus měly i Renault, Hyundai, Mercedes a Fiat, zatím co Škoda si připsala sedm procent k dobru. O 27,1 procenta se prodalo méně někdejšího miláčka Rakušanů Golfu, ale jeho vyspělejší bratříček T-Roc si polepšil o 11 procent. Nejoblíbenějším autem prvního pololetí byla Škoda Octavia, uvádí list. Opel Corsa zaznamenala přírůstek 39,9 procenta. Odbyt traktorů stoupl o 21,4 procenta, motorek o 4,8 procenta.

Malá obec s velkou důvěrou

Hrdá na lidi v obci.

Centrum pro výzkum správy vypracovalo aktuální žebříček bonity, důvěryhodnosti na finančním trhu, všech 2096 rakouských obcí, informují OÖN. Podruhé za sebou stanul nejvýš Pfaffing v okrese Vöcklabruck, kde žije 1467 obyvatel. „Starostka Gabriele Aigenstuhlerová (57, SP, na snímku) úspěch přičítá šetrnosti, kterou důsledně uplatňují. Jak říká, vždycky taky hospodařili velmi konzervativně. Proti dluhům nedosahujícím ani 10 000 eur staví obec vysoká aktiva. Přestože ,otáčejí´ mnoho peněz, a to i při investicích, starostka vždycky chce vědět, co to bude stát. Loni tak Pfaffing přestavěl celé obecní osvětlení na lampy LED, pořídil ochranné nádrže povrchových vod a odkoupil hostinec v centru obce. Vždycky při tom sledují vynakládat co nejmíň a udělat co nejvíc sami.“

V celorakouském žebříčku bonity následují 2. Stanzach (Tyrolsko), 3. Sattledt (HR), 4. Hartl (Štýrsko) a 5. Hausleiten (DR), v Horních Rakousích jsou celkově ještě desátý Reichersberg, 27. Geinberg, 39. Tumeltsham atd. Bonita se vypočítává z výnosů, samofinancování, zadluženosti a finanční výkonnosti.

Mistry pochodů

Kdo umí, umí!

S asi 700 obyvateli není Lacken, místní část obce Feldkirchen na Dunaji, právě pupkem světa. Zato se 70 místních muzikantů právem může označit oficiálně za nejlepší pochodovou kapelu Rakouska, napsaly OÖN.

Soutěž o tento čestný titul proběhla na dojezdu skokanského můstku v Bischofshofenu. Lackenští s pěti markytánkami a kapelníkem Markusem Schmaranzerem (37) se k ní kvalifikovali loňským vítězstvím v zemském kole. Usilovalo o to 422 ze 480 dechovek této spolkové země.

V Bischofshofenu kapela nadchla vysokou muzikantskou kvalitou a pestrým programem – od Radetzkého marše přes "Mei Obaösterreich" až k "Highway to Hell" rakouské rockové skupiny AC/DC. Spolkový kapelník Walter Rescheneder na její adresu nešetřil chválou: „Byla to grandiózní show! Bodovali především tím, že jejich vystoupení bylo hudebně přesvědčivé a jejich choreografie už se téměř rovnaly baletnímu představení,“ říká. Vítězstvím v povinné i volné soutěži vyhrál Lacken před krojovanou kapelou Irschen z Korutan a městským orchestrem z Allenststeigu v Dolních Rakousích. Na cestě k titulu jej přijela povzbudit stovka fanoušků.

Také mezinárodně už kapelu znají – v roce 2014 koncertovala v Birminghamu, tři roky nato na festivalu v Šanghaji…

Dost bylo rýčů!

Občan ze švábského Bubesheimu předložil bavorskému sněmu petici proti „manekýnským přehlídkám“ politiků při takzvaných slavnostních sázeních stromů nebo poklepech základních kamenů, píše PNP. „Ať jde o silnice, cyklistické stezky nebo veřejné budovy, k začátku staveb se shromažďuje vedle řady lokálních politiků často také nadregionální politická prominence. Pak jsou rozdány rýče a přilby, položany první kameny nebo přestřiženy pásky,“ připomíná list. Onen švábský občan se mohutně zlobí nad tím, že poslanci, hejtmani a starostové za peníze daňových poplatníků přijíždějí často jen pro fotografii. Tomuto „placenému postávání“ by měly být stanoveny jasné regule, požaduje v petici.

Oblíbená dráha

Počet cestujících v Rakousku vlakem se loni zvýšil ze 290,6 milionu na 309,9 milionu. V průměru najel každý člověk 1505 kilometrů, napsal Volksblatt. Cesty vedly průměrně na 42,8 kilometru. Přesně jezdilo loni 95,8 procenta spojů – regionálních 96,3, dálkových 88,2 procenta. Za přesný je pokládán vlak se zpožděním maximálně 5:29 minuty.

Odhazovači

Na dálnicích Rakouska loni bylo vyhozeno 8700 tun odpadu, předloni „jen“ 6760 tun. Zhruba čtvrtinu tohoto množství musejí zaměstnanci Asfinag odklízet „růčo“. Většina odpadů končí v koších a kontejnerech, ale lidé se stále zbavují věcí i na nedovolených místech – na parkovištích či v jejich okolí odkládají domovní odpad, staré pneumatiky, stavební suť, ale i jízdní kola, chladničky, stoly atd.