Zpozoroval ho tam fotograf PNP Georg Gerleigner při náhodné procházce. Než si doběhl pro fotoaparát, organizoval pro zvíře pomoc. S přivolanými myslivcem Florianem Doblerem a plavčíkem Fritzem Hausruckingerem chtěli srnce vytáhnout rukama, ale ten nakonec mrštně, ze stoje, z nádrže vyskočil a utekl, píše pasovský deník.

Otazníky nad Zeleným pásem

Green Belt Center (GBC) ve Windhaagu se ocitl ve velkých finančních potížích (podrobnosti na webu Deníku 3. dubna). Ve středisku vzniklém přestavbou myslivny byly pořádány výstavy o přírodě, dějinách a budoucnosti regionu, sloužilo jako informační centrum, cestovní kancelář, půjčovna jízdních kol a turistického vybavení, prodejna regionálních produktů atd. Protože provozovatelská firma nezvládla splácení bankovního úvěru, dluží obec jako ručitel 410 000 eur. Odmítla návrh referátu místního rozvoje zemské vlády, aby si vzala sama úvěr k vyřízení závazku, a hledá řešení přistoupením investora, napsaly OÖN. Zájemce už prý je. Hrozící konkurs by znamenal povinnost obce splatit dotace v celkové výši 1,6 milionu eur.

Ve středu list dodal, že běžný provoz zařízení bude v mezích možného udržován i po skončení zimní přestávky 28. dubna. Připravuje se zvláštní výstava na téma spotřeby energie, dům má být nadále otevřen od pátku do neděle (10-17 hodin). K zajištění chodu hledá obec dobrovolníky. GBC se má podílet i na hornorakouském Svátku lidové kultury 14.-16. září ve Windhaagu.

Servis pro domácnosti

Starší nebo nemocní lidé, kteří potřebují pomoc třeba s úklidem nebo při praní, se rádi obracejí na organizace Lidové pomoci, píší OÖN. Také v příhraničním Rohrbachu roste obliba této služby, ze které podle lineckého deníku profitují obě strany – pro poskytovatelky, během práce sociálně pojištěné, je to často forma návratu k pravidelnému zaměstnání.

Tento „domácí servis“ sahá od jednoduchého úklidu po generální, od praní po žehlení, „poslíčkování“, doprovod, opečování domácích zvířat, přípravu svačin, zajištění nákupu či drobné zahradní práce. Za hodinu pomoci platí klienti 16,50 plus malý paušál za dopravu, sociální tarif je 13,50 eura. Projekt podporují zemská vláda a úřad práce.

Jak dál s referendy?

Ve středu 4. dubna v deset hodin skončilo sbírání podpisů pro vyvolání referenda proti zmírnění zákazu kouření v rakouské gastronomii. 48 hodin před tímto termínem měla iniciativa 571 763 podporovatelů, 106 000 z Horních Rakous, ve středu už 591 146, napsal Volksblatt. O hodinu a půl dřív vypršel termín podepisování požadavku na vyvolání referenda za rovnoprávnost žen, který stvrdilo do velikonočních svátků 238 000 občanů. „Tím bylo už před vypršením časového limitu jasné, že oběma otázkami se musí zabývat parlament – k vynucení tohoto projednání stačí 100 000 podpisů,“ vysvětluje linecký deník.

Zaznamenává rozdíly v ohlasu akcí – tu „ženskou“ podpořilo v zemských hlavních městech 40 procent občanů, „nekuřáckou“ 32 procent. Na venkově se zastávalo žen 2,6 procenta voličů, nekuřáků 7,6 procenta.

Uzavřené podpisové archy budou 4. dubna předány ministerstvu vnitra, které musí během tří týdnů vyhlásit vlastní, oficiální, podpisový týden referenda. Musí začít nejdříve za osm týdnů a skončit do půl roku. Dosud nasbírané podpisy se do jeho výsledku započítají.

Ošklivý březen

Březen byl letos v Rakousku jedním z nejstudenějších a nejzamračenějších za poslední roky, píše Volksblatt. Podle předběžné bilance Centrálního úřadu pro meteorologii a geodynamiku byla teplota o 1,4 stupně pod průměrem. Mnohem méně, o 19 procent, se ukázalo Slunce. „Podobně chladný byl tento měsíc v letech 2004 a 2005, ještě o něco chladnější v letech 2006 a 2013,“ říká klimatolog Alexander Orlik. Největší zima do 1000 metrů byla 1. března v Klausen-Leopoldsdorfu v Dolních Rakousích, a to -23,4 stupně, nejtepleji měli11. března v hornorakouském Weyeru (+19,2 stupně). V Dolních Rakousích a v Burgenlandsku bylo třikrát až pětkrát víc „ledových dnů“ než obvykle. Nerovnoměrně byly rozděleny srážky – v severní polovině Rakouska napršelo o 25 až 50 procent méně než v průměru, jižně od Alp o 25 až 70 procent víc, v Korutanech dokonce o 150 procent.

Děti na dávkách

Z dětí do 18 let bylo v Bavorsku v polovině minulého roku odkázáno na státní sociální podporu poskytovanou prostřednictvím úřadů práce (tzv. Hartz-IV) „jen“ 155 200, tedy 6,8 procenta, zatím co v průměru spolkové republiky to bylo 14,8 procenta, napsala PNP. Jejich počet ale vzrostl i v této zemi, meziročně o 6,9 procenta. Podle úřadů byla největším důvodem zvýšení silná přistěhovalecká vlna let 2015-16. V SRN pobíralo podporu 583 600 dětí a mladistvých běženců, jejichž rodiče nebyli zaměstnáni, nebo jejich příjmy nestačily k uživení rodiny.

Neuspěli v autoškolách

V Bavorsku předloni neuspěl napoprvé v autoškole více každý třetí žák, napsala PNP. Při teoretické zkoušce propadlo 34 procent, při jízdách téměř 25 procent. „To je nejhorší výsledek za posledních deset let,“ uvedl pasovský list. V roce 2006 neobstálo v teorii 26 %, v praxi 24 %. Dva roky nato to bylo 27,8 a 24,4 procenta frekventantů. V celém Německu neuspělo předloni při testech skoro 35 % žáků, v jízdách 27 %. Vysvětlení nezdaru prý není, zkušební úřad TÜV jeho důvody nezjišťuje.

Zapomněl dcery u pumpy

Chtěl natankovat na cestě se dvěma dcerami k dovolené do Gardasee, ale málem tam dojel sám, zaznamenala PNP. Při zastávce na motorestu Holzkirchen-jih v Horním Bavorsku vystoupily děti ve věku 10 a 14 let z auta a šly na toaletu. „Když se vrátily, byl jejich ,papi´ už za horami,“ popsal pasovský list.

Sdělily to dálniční policii, a ta spustila horečnaté pátrání. Holčičky jí mohly sdělit jen telefonní číslo maminky do hessenského Braunatalu, protože otcův mobil neznaly. Když konečně matku sehnali, volali policisté 47letého taťku 48krát marně, až se nakonec ozval v sobotu brzy ráno centrále v Rosenheimu. „Nacházel se v tu dobu na Brenneru a pořád ještě nezpozoroval, že děti v autě nemá,“ pokračuje deník. Ještě nějakou dobu trvalo, než se s děvčaty v Holzkirchenu znovu sešel. „Jaké důsledky může nyní čekat v rodině, nevíme,“ uzavřela zpráva policie.

Policie na twitteru? Problém…

Všechna policejní prezídia v Bavorsku jsou už dlouho na sociálních sítích, ale experti a politici varují před tím, že by v provozu svých stanic mohla tato složka zajít příliš daleko a vstoupit do konkurence s médii, napsala PNP.

Zmínila ukázku z nasazení hlídky publikované na facebooku hornofalcké správy – dva policisté zachraňují ježka spadlého do díry a zákrok dokumentují videozáběry. Podle Judith Kleinhanßové z týmu sociálních médií prezídia je to jeden z milých příběhů představujících policejní den.

Praxi rozporuje například mnichovský profesor komunikace Christoph Neuberger. V zásadě shledává práci policie s veřejností dobrou a důležitou, ae velkou výzvou pro ni musí být pracovat rychle a přesto s velkou pečlivostí. „Policie se nemá zapojovat do soutěže o pozornost,“ míní. V kritických případech je na místě zdrženlivost.

Zkušenost s tím mají i v Horní Falci. Když začátkem roku došlo v Řeznu ke čtyřem útokům na policisty během jediné noci, tým pro sociální média zveřejnil případ na své facebookové stránce, popřál zraněným kolegům brzké uzdravení, vylíčil, co se stalo a uvedl národnost pachatelů. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat, kromě projevů dobrých přání přišlo mnoho nenávistných a xenofobních. Poštu komentovalo více neř 4000 uživatelů, stovky příspěvků byly trestněprávně relevantní. S tak širokým ohlasem se nepočítalo, řekl Dominic Faulhammer z prezídia.

Napadáno bylo i zveřejnění národnosti pachatelů. Poslankyně zemského sněmu bez politické příslušnosti Claudia Stammová požaduje, aby směrnice Německé tiskové rady (DPR) platily i pro policejní práci s veřejností. Ta mimo jiné předepisuje, že národnost pachatele smí být uvedena jen při relevantní závažnosti způsobu provedení činu nebo jeho motivech. Mluvčí DPR Manfred Protze připomíná, že dříve plnila tisková střediska policie roli dodavatele zpráv klasickým médiím, ale dnes dosahuje uživatelů facebooku a twitteru přímo. Podle něho jde o objektvní soutěž.

Méně nezaměstnaných

Nezaměstnanost v Rakousku v březnu „spadla“ pod 400 000 – práci nemělo 398 503 lidí, o 32 255 méně než před rokem (-7,5 %). Z nich 76 800 procházelo přeškolováním.

Z domácích „neškolících se“ občanů nemělo práci 224 093 (-10,5 %), z toho 101 579 starších 50 let. Z cizinců bylo nezaměstnaných 97 810 (-5,7 %). Počet zaměstnaných se zvýšil o 2,7 % na 3,712 milionu osob.