K oslavě čtvrttisíciletí chystají v Neustiftu několik akcí. 17. dubna to bude například diapřednáška Alfreda Zehetnera o historii této obce. Bavorské kořeny místa si lidé připomenou i o letnicích, kdy tu budou čepovat bavorské pivo v korbelích, jak zdůrazňuje dlouholetý organizátor Hermann Wallner (na snímku se starostou Franzem Rauscherem). 25. října, ve výročí podpisu výměnné smlouvy, odhalí na náměstí pamětní kámen. (www.neustift-muehlviertel.at)

Žáby se zase vydávají na cesty.Zase nosí žáby

S prvními teplými dny jara opouštějí v Bavorsku svá zimoviště statisíce žab a vydávají se v ohrožení života přesuny přes silnice, píše PNP. „Svaz ochrany přírody varoval, že jen v této spolkové zemi je smrtí pod koly ohroženo na 700 000 těchto obojživelníků, a prosí řidiče, aby jezdili v nadcházejících týdnech zvlášť pozorně. K pomoci žabám bude v Bavorsku 450 úseků zvlášť frekventovaných silnic hlídat kolem 6000 dobrovolníků," uvádí PNP. Kromě jiného tu budou natahovány ochranné sítě.

Co se děje u sudeťáků?

„Bernd Posselt, spolkový předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu se 200 000 členy, má nepochybně velké zásluhy. Toto zájmové zastupení svých krajanů vyhnaných po válce z Československa, které od padesátých let neskrývaně a agresivně požadovalo restituci staré vlasti, přeorientoval na svaz zaměřený na vyrovnání a smíření, podporující kulturní spolupráci a výměnu," píše deník PNP.
Pokračuje, že z toho profitovalo Bavorsko, které vyhnance po válce přijalo jako „čtvrtý bavorský kmen" a od té doby nastolilo ve vztazích s Českem politickou „dobu ledovou". K tomu, že pak bavorský premiér Horst Seehofer (CSU) hodlající tento vztah dlouho nepřiměřený pádu železné opony a členství ČR v Evropské unii ukončit a vybudovat nové partnerství našel v Praze otevřené dveře, přispěl i Posselt. „Vyhnanci jsou v Čechách dobře organizovaní a přinejmenším za zavřenými dveřmi a stranou politiky symbolů jsou ceněným partnerem," poznamenává pasovský list. Posselt tak prý Seehofera v Čechách také dovedl „o kousek dál".
Ve stanovách organizace sudetských Němců se ovšem až do nedávné doby nový kurs neodrazil, pokračuje PNP. Stále v něm bylo prosazování práva na domov, jeho znovuzískání a s tím spojené právo skupiny na sebeurčení. Především pojem „znovuzískání" vlasti shledal Posselt „zcela nesoučasným a zavádějícím", neboť podle něho sugeruje, že jde o územní nároky. „Proto Posselt na spolkovém kongresu sudetoněmeckého landsmanšaftu 28. února v Mnichově prosadil změnu stanov, která by měla udělat jasno. Místo znovuobnovení starého pořádku má jít o rovné podílení se na vytváření spravedlivého společenství národů a států, které všem zaručí lidská práva, právo na vlast a sebeurčení."
Na kongresu Poseltovy návrhy odsouhlasilo 72 procent delegátů. „V Evropě a především v ČR sklidili sudetští Němci za tento krok respekt," uvádí PNP.
Přesto je teď mezi sudetskými Němci „kravál". Posselt prý v rozporu se skutečností prohlásil, že landsmanšaft rezignuje na právo na vlast. O politickém pozadí tohoto kroku, za kterým prý mohl být i masivní tlak Prahy na bavorského premiéra, se mezi sudetskými Němci mnoho spekuluje. Předpokládá se prý třeba, že Posselt dostal „vyřízením sudetoněmeckého problému" šanci na nový mandát v Evropském parlamentu, cituje PNP z textu, který do redakce přišel od tzv. "Witikobundu", sudetoněmeckého spolku dlouho považovaného za pravicově extremistický, který mimo jiné i sloučení Německa v roce 1989 označuje za částečné. Jsou také právníci, kteří zpochybňují mandát kongresu měnit stanovy, k tomu je prý nezbytné vyjádření všech členů. Pro Witikobund zůstává cílem znovuzískání vlasti, na kterou prý sudetští Němci mají „historické právo".