„Kdo by chtěl vychutnávat jedinečný rozhled z výšky 20 metrů na historické město, musí mít především dobrou kondici, protože do pokoje vede 71 strmých schodů," píše deník OÖN. Místnosti dominuje postel o 40 metrech čtverečních, na níž si hosté mohou vybrat, v jakém směru chtějí ležet, popisuje v listě Gerhard Öllinger, písař spolku Pánové z Ensu, jehož členové „Pixel-Hotel" vymysleli. Dřevěná podlaha pokoje je asi 400 let stará a její restaurování bylo drahé – hasiči je z věže snesli jeřábem a po sanování zase stejnou cestou vrátili. Ne všechno je ovšem historické, pokračují OÖN. Na zdi visí velkoplošná televizní obrazovka, pod ní je minibar a kombinace starého a nového se nabízí i ve sprše.

Renovace místnosti podle pokynů památkářů přišla na 70 000 eur.  Pracovníci například pracně odstraňovali 23 vrstev štuku a barev ze čtyř století.

První noc ve věži stráví manželé Öllingerovi. Provozovatelé už přijímají objednávky.

Konec poplatků za studia?

V Bavorsku začalo ve čtvrtek dvoutýdenní všelidové hlasování proti poplatkům na vysokých školách. „Je vlastně nadbytečné, protože v zemském sněmu je už velká většina poslanců pro jejich odstranění," píše deník PNP. Za zachování plateb bojují jen Svobodní.

Školné v uplynulém desetiletí zavedlo sedm spolkových zemí, dnes už je ale jen v Bavorsku a v Dolním Sasku. Tam, kde je zrušili, ale udělali trpkou zkušenost s propadem kvality výuky. Navíc třeba v Bádensku-Württembersku prý zřejmě budou muset zrušit do deseti let 11 000 učitelských míst… Do debat navíc podle pasovského listu přistupuje finanční nejistota škol do budoucna. Výdaje na ně sice stále stoupají díky různým zvláštním iniciativám například k zajištění nových studijních míst, ale Německo odkázané na kvalitně vzdělané kádry zůstává dál ve financování vysokých škol pod průměrem OECD. Do vyššího vzdělání jde v Německu průměrně 1,3 procenta hrubého domácího produktu, v OECD je to průměrně 1,6 procenta. „Dokonce Brazílie a Mexiko dávají na vyšší školství procentuálně víc," kritizuje PNP. Podíl výdajů na školství v Německu ze státního rozpočtu klesá od roku 1975. „Abychom dosáhli stejného podílu jako tehdy, potřebovali bychom o 35 miliard eur víc," říká bývalý ministr školství Julian Nida-Rümelin.