close
zoom_in
Slepci bojují o adopci
Dietmar Janoschek (42) a jeho partnerka Elfriede Dallingerová jsou nevidomí. „Toužíme ale po dítěti jako většina lidí," říkají. A protože se jim to přirozenou cestou nevyplnilo, chtěli adoptovat nevidomého sirotka z Bulharska. Odbor péče o dítě to ale odmítl a pár zažaloval Horní Rakousy pro diskriminaci. Jednání proběhlo, ale písemný rozsudek vydá soudce až za několik týdnů.
Dietmar Janoschek, mj. soudní znalec pro bezbariérové stavby, shrnul pro deník OÖN,
close
zoom_in
že na adopci pomysleli už v roce 2000 a informoval se telefonicky na úřadu pro mládež. Ten mu podání žádosti rozmluvil s tím, že dítě jako slepci stejně nedostanou. Šest let nato, po přijetí protidiskriminačního zákona, pár žádost podal. Psycholožku odboru přesvědčovali, že péči o dítě zastanou z 99 procent sami. Dostali písemné odmítnutí, protože prý „z psychologických důvodů" nejsou k adopci dítěte vhodní. Tento závěr pak napadli u soudu. Znalec kritizoval formulace posudku, z nichž prý není přezkoumatelné, jak psycholožka ke svému názoru došla. „Nelze tvrdit něco bez odůvodnění," mínil. Také soudce připomněl, že je třeba v takové věci pracovat transparentně, jinak půjde při pochybnostech o diskriminaci. Žalovaný při zahájení jednání prohlásil, že slepota žadatelů nebyla pro rozhodnutí hlavním argumentem – tím prý bylo celkové posouzení jejich vhodnosti. Jejich žádost by prý byla odmítnuta, i kdyby nebyli slepí.
Proti chytání o závod
Hornorakouský zemský „fišmajstr" Siegfried Pilgerstorfer chce rázně zasahovat proti závodům v chytání ryb organizovaných většinou rybářskými spolky a majiteli rybníků. Deník OÖN připomíná pravidla těchto soutěží, obdobná těm českým – chycené ryby jsou převáženy, změřeny, fotografovány a pak vráceny do vody. Rybáři s největšími úlovky jsou odměněni trofejemi a cenami. Pilgerstorfer chce tyto zábavy vymítit z etických důvodů, jak říká. Nejsou prý v souladu s rybářským právem.
Tento trend je zastáván už dvacet let, ale dodržování zásady je prý kontrolováno příliš laxně. Pilgerstorfer teď chce vsadit na speciálně proškolené orgány rybářské stráže. Při nepravostech přistižení pořadatelé a účastníci závodů, z nichž mnozí ani nemají lovecké lístky, musejí počítat s oznámením ke správnímu řízení, v němž jim hrozí pokuty až 2200 eur. „Ryba se nesmí lovit ze sportu, ale jen ke konzumaci," tvrdí. „Není přípustné, aby byl při nějaké soutěži třeba třikrát chycen stejný dvanáctikilový kapr a zase vracen do vody – to je týrání zvířat, už minuta na vzduchu markantně zmenšuje šance ryby na přežití."
OÖN doplňují, že domácí druhy ryb v Rakousku mají i tak dost starostí s přežíváním. I proto se od roku 2014 změní ochranná opatření – pro mnoho druhů bude rozšířena doba hájení. U štik například bude prodloužena o měsíc, u hlavatek o dva týdny, u candátů bude o dva měsíce předsunuta – na 1. únor. Změnit se má i povolená délka úlovku – u hlavatek místo 75 cm bude 85 cm, u štiky nově 60 místo 50 cm, u sumce 80 místo 60 atd.
Bohatí sousedé
Institut výzkumu trhu RegioData Research zveřejnil studii o kupní síle v evropských zemích v přepočtu na jednoho obyvatele. Vede Lucembursko s 31 110 eury před Švýcarskem 30 710, Norskem 29 400, Británii 21 410, Švédskem 20 910, Dánskem 19 720 a Rakouskem 19 580 eur.
Ve srovnání s předloňskem průměrná kupní síla našich jižních sousedů stoupla nominálně o tři, reálně o 0,6 procenta. Ve vnitrozemském pořadí vede Vídeň 20 220 před Dolními Rakousy a Salcburkem po 20 200 eurech. Poslední jsou Štýrsko 18 600 a Korutany 18 450 eur. Pozoruhodné je rychlé dohánění někdejších okrajových okresů jako Zwettlu (+16 procent), Hollabrunnu (+15) a Hornu (+14).
