Přistáli v parku pod věží a rychle zmizeli. „Jak se mohli dostat na střechu, zatím není jasné," řekl v deníku OÖN mluvčí správce objektu Harald Wetzelsberger. Podle něho museli mít podrobné informace o budově. „Museli skočit přes technické zařízení centrály na střeše," uvedl. Po události chce správa  budovy posílit poplašná zařízení, aby se podobný případ neopakoval.

Podle hornorakouského rádia se muži „nastěhovali" do budovy už ve středu. Ve čtvrtek jim pokus překazil nečekaně silný vítr. V pátek skočili – v džínsech a ve svetrech, aby byli co možná nenápadní.

Ať mladí jezdí zdarma

Linečtí mladí lidovci požadují, aby školní mládež mohla jezdit městskou hromadnou dopravou zdarma i o volných dnech a o prázdninách. Nyní musejí za celoroční jízdenku platit 110 eur. Ve školních dnech by dále měla mít možnost jezdit gratis nejen do školy, ale i k prarodičům, k rozvedenému rodiči, do družiny, do hudebky nebo ke sportovnímu tréninku. Zastupitel  Christoph Jungwirth vysvětluje, že jim jde o spravedlnost. Zatím co město připlácí seniorům na tzv. aktivpass dva miliony eur ročně, není ochotno dát 780 000 na mimoškolní cestování dětí.

O chudých a bohatých

V okrese Freistadt vydělává 8500 pracujících méně než jinde v Horních Rakousích, napsaly OÖN. Polovina z nich bere méně než 1538 eur hrubého měsíčně, což je tzv. mediální příjem.  Čtvrtina pracuje za méně než 930 eur, asi čtvrtina za oněch 1538, další čtvrtka do 2163 eur, 22,6 procenta lidí má 2163 až 4110 eur. Víc vydělávají 2,4 procenta pracujících, tedy 200 osob.

Vedoucí Zaměstnanecké komory Klaus Riegler vidí příčinu v tom, že téměř polovina lidí pracuje v malých provozech s méně než dvaceti zaměstnanci, kde jsou mzdy relativně nižší. Lépe jsou na tom pendleři za prací do jiných okresů – jejich mediální příjem je 1957 eur. „Jenže na cestách stráví mnoho času a vydají za ně hodně peněz," dodává.

Celkově přetrvává velký rozdíl mezi platy mužů a žen. Muži zaměstnaní na plný úvazek vydělávají v okrese průměrně 2938 eur, ženy o 30,7 procenta méně – 2035 eur.

Mediální (střední) příjem je hranice, kdy 50 procent lidí vydělává méně, 50 procent více. V roce 2010 byl  v Horních Rakousích 1939 eur hrubého, v okrese Freistadt zmíněných 1538.

A z „druhého soudku". Koncem roku mělo finanční jmění více než milion eur 11 600 Hornorakušanů, tedy 0,82 procenta obyvatel této spolkové země, píší OÖN. Horní Rakousy jsou v této „hustotě" čtvrté po Vídni (17 900 milionářů – 1,03 procenta obyvatel), Dolních Rakousích (14 900 – 0,98 procneta) a Solnohradsku (5200 – 0,96 procenta).

V celém Rakousku je 72 100 milionářů. Nejbohatších deset rodin disponuje více než 68,6 miliardy eur. Během roku se jejich jméní zvýšilo o pět miliard. V „hitparádě" vede rodina Porsche a Piëch (37,2 miliardy) před „Mr. Red Bullem" Dietrichem Mateschitzem (6,1) a rodinou Flick (5,9).

Drahá péče o seniory

V roce 2030 bude v Rakousku odkázáno na pečování 600 000 lidí. Dnes jich je 450 000. Rodinám na ně stát přispívá 4,3 miliardy ročně. V roce 2030 to bude podle prognóz zhruba sedm miliard, píší OÖN.

Deník se zamýšlí nad privátním pojištěním takového zabezpečení. Podle studie Erste Bank a S-pojišťovny jsou Rakušané ochotni „předplácet si" pečovatelské služby 25 eury měsíčně. K tomu, aby pojištěnec dostával ve stáří měsíční rentu 1000 eur, by dnešní 70letí museli na takový výstup platit 164 eura, dvacetiletí 18 eur.

Deník poznamenává, že možnost zaplatit si pečovatelskou službu z důchodu je čirá utopie. „Hodina mobilní pomoci v domácnosti stojí například u hornorakouské charity 31,69 eura, u lůžka až 54,28 eura," říká v listě ředitel S-pojišťovny Heinz Schuster. „Za místo v pečovatelském domově se musí platit 2200 eur plus 80 procent příslušného státního příspěvku." Ten činí v případech potřeby péče po 65-80 hodin měsíčně 154,20 eura, v nejvyšším stupni nemohoucnosti – potřeba více než 180 hodin péče – 1655,80 eura.

V Hornorakouské pojišťovně musejí dnešní 30letí platit 20,97 eura měsíčně, aby mohli v případě potřeby péče získat rentu 1000 eur. Částku je možné doplatit také jednorázově. Dnešní 60letý by tak musel složit 13 308,60 eura.

Deník dodává, že veřejné rozpočty navíc často zabavují majetek potřebných lidí, pokud jej nepředali budoucím dědicům alespoň pět let před nastoupením do péče.

Sousedům přibývá lesů

Loni v Bavorsku přibylo 110 hektarů lesa, což odpovídá asi 150 fotbalovým hřištím. Nově bylo založeno více než 430 hektarů, vytěženo 321 ha. Bavorsko tak vykazuje opačný trend než svět – lesní plocha mu roste už 30 let. Za tu dobu jí přibylo více než 16 000 hektarů. Se 2,5 milionu hektarů lesa je Bavorsko nejlesnatější spolkovou zemí.