„Nejen ve 2.B, ale v celé škole se čtení stalo módou," uvádějí OÖN, které soutěž spolupořádají. „Má to ještě jeden důvod – ředitel Peter Beyer koncem října vsadil, že když škola do masopustního úterý přečte více než 350 000 stran, zorganizuje pro celou školu masopustní party. Už prohrál, děti dosud přečetly 539 935 stránek…"

„Nákaza" se na škole projevuje i tím, že každý den je v každé třídě dvacetiminutové čtení. „To je pak v celé budově absolutní ticho," říká knihovnice Romy Roissová.

Na snímku jsou lídři 2.B: Magdalena (vlevo) už přečetla 26 cm knih (deset), Eric 34 cm (sedm) a Anna 25 cm (devět).

„Těpic" už není chráněno

Původně tyrolský pozdrav „Griass di", alternativa „ahoj", „těbůh", „servus", „hallo", „ciao"  apod., si patentovala jedna německá firma v roce 2011 úřadu EU pro harmonizaci v Alicante jako tzv. slovní známku. Na deset let ji získal za 900 eur pro určitou skupinu produktů. „Griass di" se například nesmělo používat na prospektech, sportovní obuvi, kalendářích nebo ponožkách,  ale také třeba na lopatkách k odstraňování psího trusu, píše deník OÖN. Když si potom v létě 2012 jeden rakouský zájemce nechal tímto pozdravem potisknout trička a začal je distribuovat přes internet, majitel označení se proti tomu bránil. Na návrh zájmového sdružení pro zachování volnosti tohoto pozdravu úřad v Alicante v říjnu známku vymazal a firmě nyní běží  dvouměsíční lhůta na podání případného odporu, informovala linecký list Hospodářská komora v Innsbrucku. Nyní je tedy starý pozdrav volný i k řemeslnému užití.

Víc lidí v muzeích

Tři domy Zemských muzeí v Linci loni navštívilo celkem 124 300 lidí, o 12 procent víc než v roce 2012. Do Ars Electronica Centra přišlo 175 261 hostů (plus 2,4%). To se tak stalo nejnavštěvovanějším muzeem Horních Rakous, ale přesto je opět v červených číslech a musí šetřit.

Ze zemských muzeí zvýšilo o čtvrtinu počet návštěvníků Zámecké muzeum – na 89 500. Výrazně k tomu přispěla výstava Marco Polo. Letošním hitem má být „Rakousko v I. světové válce" s vernisáží 22. ledna. Do Zemské galerie přišlo 23.400 lidí. Muzeum umění Lentos oznámilo více než 70 000 návštěvníků, Městské muzeum Nordico 16 000.

Gilotinu neukazovat!

Gilotina, s níž byli pravděpodobně popraveni 22. února 1943 sourozenci Schollovi a Christoph Probst, se podle bavorského ministra kultury Ludwiga Spaenleho nesmí stát součástí „nějaké libovolné výstavy". „Tato sekera je předmětem singulárního významu pro německé dějiny," řekl ministr. Podle něho by se historikové, etici, politologové a nadace Bílé Růže měli zásadně zabývat otázkou, co s gilotinou.  Spaenle je rozhodně proti záměru Bavorského národního muzea, v jehož depozitu popravčí nástroj po desetiletí leží, vystavit ji v novém muzeu bavorských dějin v Řeznu. Téma podle něho vyžaduje „citlivost a pietu". Zařazení sekery kdysi do výstavy o Karlu Valentinovi v mnichovském městském muzeu – s látkovými figurínami pod ostřím – prý bylo dostatečně příšerné…  Tehdy prý ale nebyly známy historické souvislosti.

Původně se říkalo, že gilotina byla v roce 1945 dopravena ze Stadelheimu do Straubingu a tam vhozena do Dunaje. Opakované hledání v řece bylo bezvýsledné.

Že by mohlo jít opravdu o instrument, jímž byli Schollovi popraveni, podporuje i to, že poslední bavorský kat Johann Reichart upravoval údajně jeden jediný popravčí nástroj.

Bavorské národní muzeum jej chce vystavit jako historický dokument – možná prý ve zmíněném muzeu v Řeznu, které má být otevřeno v roce 2018.