Ke změně vedení společnosti přistoupilo proto, že provoz na některých linkách už není možné „nahustit". Provoz trolejbusů je prý také levnější, píše deník OÖN. Elektřinu dodává mateřský koncern, a tedy za výhodnější cenu. 320 kW silný vůz je pro zvládání ostřejších zatáček vybaven čtvrtou osou, která je rovněž pohyblivá, ovšem s časovým zpožděním. Bez elektřiny z troleje mohou busy ujet osm kilometrů na baterie, které jsou částečně dobíjeny energií vyvinutou při brzdění. Kromě toho mají linecké pokusné vozy pomocný naftový motor.

Linecký dopravní podnik loni přepravil v trolejbusech jezdících na trasách dlouhých celkem 19 kilometrů  13 milionů cestujících. První trolejbbusy vyjely ve městě už v roce 1944. Současné soupravy budou sloužit až do sezony 2016/17, pak bude vypsána soutěž na dodávku nových.

Papež „smazal" čas

Pondělí bylo světovým Dnem kalendáře. Linecký deník OÖN připomněl s návštěvou šéfa odboru papíru a hraček Hospodářské komory Georga Oberedera v redakci, proč. Protože 4. října před 430 lety papež Gregor reformoval kalendář a po 4. říjnu následoval hned 15. říjen. Na okraj hosté zdůraznili, že kdo si myslel, že s nástupem elektronických kalendářů se ty papírové rozloučí, mýlil se, branže prý zaznamenává trvající boom…

Ilustrační foto.Chlubí se chlupy

V hornobavorském Mittenwaldu v okrese Ga-Pa proběhl 26. ročník „kamzičí olympiády", přehlídky nejkrásnějších ozdob klasických alpských klobouků z chlupů kamzíků. Organizátoři mají název olympiáda oficiálně povolen mezinárodním olympijským výborem, připomíná pasovský deník PNP.

Poznamenal, že techniku vázání ozdoby ovládá dnes už jen málo lidí. Jedním je organizátor olympiády Hans Schober, který na tvorbu jedné potřebuje 30 až 250 hodin. V neděli také vyhrál dvě první místa v tzv. královské kategorii štětek delších 19 cm. Kamzičí štětka se vyrábí z takzvaných osin na hřbetě kozlů, obdobné ozdoby jsou vytvářeny i z hřívy jelenů či ze srsti jezevců. Oceňována je délka a kvalita chlupů, krása jejich světlých špiček, hustota a celkový dojem. Některé stojí až 2500 eur.

Popularitu kamzičích štětek „založil" arcivévoda Johann Rakouský (1782-1859), lovec kamzíků, který si trofejemi zdobil klobouk. V Bavorsku módu proslavil princ Luitpold (1821-1912). Příští olympiáda bude v roce  2014 v rakouském Bad Goisernu.

12. 12. 2012 - vyprodáno

Dva měsíce před posledním číselně atraktivním svatebním termínem 12. 12. 12 už jsou některé bavorské matriky „vyprodány". Ve Würzburgu, v Augsburgu a ve Füssenu už nové zájemce neberou, v Řezně či v Mnichově zbývá posledních několik termínů. V Mnichově je beztak prosinec nejsňatkovějším měsícem s více než 600 uzavíranými manželstvími. V Pasově zatím není o 12. 12. 12 mimořádnější zájem, poznamenává deník PNP. V Norimberku je zadána asi polovina kapacity 120 možných obřadů. Oddávat tam budou od 9 do 18 hodin ve dvojím obsazení v patnáctiminutovém taktu. Bude-li zájem větší, jsou připraveni posloužit třeba už od šesti ráno.

Myslivkyně

Myslivost je v Bavorsku stále oblíbenější zálibou. Odhadem je v zemi na 50 000 myslivců, tedy jeden na 260 obyvatel. Ročně dělá zkoušky kolem nových 1500 zájemců. Žen je v řadách myslivců 17 procent. V osmdesátých letech měly jen 1,5 procenta. Celková plocha revírů obnáší 6,7 milionu hektarů. Za loveckou sezonu je v zemi složeno na 300 000 srnců, 11 000 kusů vysoké a 62 000 černé.

Rekordy, rekordy…

Deník PNP připomněl se světovými rekordy salcburského parašutisty Felixe Baumgartnera některé další pozoruhodné výkony ve snaze lidí dostat se co nejdál, nejvýš, co nejrychleji atd.

První sólooblet zeměkoule v balonu absolvoval Američan Steve Fossett 19. června až 2. července 2002. V teplovzdušném balonu nejvýš vzletěl Ind Vijaypat Singhania 26. listopadu 2005 – do 21 027 metrů. Japonec Shinichi Ito plachtil 24. září 2010 v „netopýřím" obleku v přímém směru 16,4 km, než otevřel padák. Rogalem uletěl nejvíc 17. července 2001 Rakušan Manfred Ruhmer -  700,6 kilometru. Nejdelší cestu s motorovým křídlem  absolvoval Kanaďan Benjamin Jordan, který od 15. května do 24. srpna 2009 přeletěl Kanadu a zdolal 8008 km.

Skok z největší výšky do vody podstoupil 30. srpna 1987 Švýcar Olivier Favre - z 53,9 metru. Chorvat Veljko Rogosic přeplaval v srpnu 2006 za 50:10 hodiny Jaderské moře – jeho 225 km je rekordem na otevřeném moři bez ploutví. Švýcar Freddy Nock 29. ledna 2011 přešel 572 metry po laně ve výšce 3303 metry nad hladinou moře.

Nor Erling Kagge dosáhl 7. ledna 1992 po 1400 kilometrech za 50 dnů jako první člověk jižního pólu. Jeho krajan Christian Eide šel na pól sám na lyžích 24 dny, hodinu a 13 minut. Do cíle dorazil 13. ledna 2011. Zeměkouli obešel pěšky Američan David Kunst – od 10. června 1970 do 5. října 1974 urazil 23 250 km. Na kole svět objel nejrychleji Brit Vincent Cox – cestu dlouhou 29 331 km absolvoval za 163 dny a 6:58 hodiny. Vrátil se 1. srpna 2010.