V létě je třeba dávat si pozor na žihadla

Hmyzí bodnutí mu nikdy dřív nevadilo, letos už ale dvakrát skončil 
v nemocnici po včelích žihadlech. „Řekli mi, že je to alergická reakce. Ne však na včelí jed, ale na složku, kterou včely momentálně sbírají. Od jiných včelařů jsem se dozvěděl, že to může být třeba mák," uvedl včelař, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Reakcí na včelí bodnutí 
byla vyrážka. „V nemocnici jsem byl jen krátce. Dali mi kalciovku a infuzi. Říkali, že nejsem první včelař, kterého tam mají," dodal.
Podle ředitele písecké zdravotnické záchranné služby Vratislava Němečka byl co do počtu výjezdů 
k alergickým reakcím po bodnutí hmyzem náročný loňský rok. „Přisuzovalo se to suchému létu, vosy byly agresivnější," připomněl.

Alergická reakce je ovlivněná citlivostí pacienta, ale také místem a počtem bodnutí. Od velkého hmyzu je žihadlo nebezpečnější než od malého. „Lidé, kteří o své alergii ví, by s sebou měli nosit antialergické léky 
a aplikovat je dřív, než se reakce rozvine," pokračoval Vratislav Němeček s tím, že začínat může zarudnutím 
a pokračovat otokem až 
k vážnějšímu stavu.

Vedoucí lékař výjezdových skupin ZZS Písek Michal Přibáň za poslední měsíc výjezd k alergické reakci po žihadle nezaznamenal. „Minulý a předminulý rok nebylo týdne, abychom k něčemu takovému nevyjížděli. Letos to je zatím dobré, nebo jde o případy, ke kterým není třeba volat záchranku," zmínil lékař.

Děti snášejí bodnutí hmyzu lépe

V letních měsících je třeba dávat si pozor na bodnutí hmyzem, především včelou či vosou. Pro každého člověka bývá dost nepříjemné, pro alergika dokonce nebezpečné. Bodnutí může vyvolat celkovou alergickou reakci, která může vést k ohrožení života. „Pokud nebude proveden adekvátní rychlý zásah, může končit i fatálně," podotýká lékařka z poradny alergologie Nemocnice Písek Eva Cimburová s tím, že registrují nárůst ošetření především po vosím bodnutí, kdy nastupuje lokální otok
a bolestivost v místě vpichu.

Obzvláště nebezpečné je žihadlo do hlavy či krku, a to 
i u lidí, kteří alergií netrpí.

Pokud se jedná o závažnou alergickou reakci, označuje se jako anafylaktická. „Nastupuje velmi rychle, většinou během několika minut. Začíná lokálním otokem, pokračuje svědivostí kůže celého těla, postupně přichází celková slabost, pokles krevního tlaku, rychlý tep, pocení, dušnost, pocit na omdlení, otok v oblasti jazyka a krku a poté může nastoupit až bezvědomí a zástava dechu," popisuje lékařka a upozorňuje, že v takových případech je nutná bezprostřední lékařská pomoc.

Během letních měsíců ošetřují v písecké nemocnici denně zhruba tři až pět lidí, které bodl hmyz a mají alergickou reakci. „Často ani neví, že jsou alergičtí. Alergie se mnohdy vyvine až v průběhu života. Například děti většinou reagují lépe než dospělí," konstatuje Eva Cimburová. Doplňuje, že kdo trpí alergií například na včely, je pravděpodobné, že mu bude vadit i vosa 
a opačně.

Alergici u sebe většinou během léta musí nosit takzvaný balíček první pomoci a v případě bodnutí hmyzem vzít tabletu nebo adrenalin pomocí injekce. Jediná léčba této alergie jsou vakcíny, kterými se člověku po malých dávkách podává včelí nebo vosí alergen, aby si na něj tělo postupně zvykalo.