Pasovský deník PNP v té souvislosti informoval, že v online-akci Institutu životního prostředí v Mnichově se proti výstavbě vyslovilo více než 18 000 občanů. Kromě toho Zelení v zemském sněmu předali v neděli ministru životního prostředí Marcelu Huberovi katalog s více než tisícovkou protestních dopisů.

"Když se v Temelíně něco stane, odneseme to i my," říká v PNP poslanec Eike Hallitzky. „Proto je uhlazená zdrženlivost bavorské a spolkové politiky k plánování dalších příhraničních reaktorů zcela nezodpovědná." Pasovský deník dodává, že „obavy obyvatelstva" ještě nikdy nevyvolaly tak velké návaly u informačních stánků jako tentokrát.

Pasovský místostarosta Urban Mangold (ÖDP) pozval k úternímu slyšení nového spolkového ministra životního prostředí Petera Altmeiera. „Zda se zúčastní, není ještě známo," napsala PNP a cituje nedělní ujištění bavorského ministerstva: „Bavorsko je proti výstavbě nových jaderných zařízení. Naším cílem je přesvědčit českou vládu k energetické obrátce a podpořit ji v přechodu k bavorské cestě využití obnovitelné energie." Pasovský deník dodává: „Pro ministerstvo je důležité, že občané mohou své námitky přednést a dostat informace z první ruky. K tomu bude v úterý v Pasově příležitost."

Před Halou tří zemí, kde se úterní setkání uskuteční, uspořádá „Platforma proti atomovému nebezpečí (Temelín)" od 10.15 do 11 hodin demonstraci proti dostavbě. „Na rozdíl od navazující akce Čechů v hale není třeba se k našemu mítinku předem ohlašovat," říká v PNP mluvčí platformy Gerhard Albrecht. „Chceme využít příležitosti k představení našeho prostestu proti projektu a prosíme občany o bohatou účast." Za město má na demonstraci řečnit starosta Mangold.

Linec má deficit

Zadlužení města Lince se loni zvýšilo o 60,6 milionu eur – na 614,9 milionu. Napsal to deník OÖN. Nezapočítány jsou dluhy městských společností jako všeobecné nemocnice či Ars Electronica Center.

Finanční rada Johann Mayr vidí příčinu ve vysokých investicích do škol, předškolních zařízení a komunikací. „Kromě toho je rozpočet silně zatížen odvody do rozpočtu země," říká. Tak se zvedly transfery města do hornorakouského a celostátního rozpočtu z 99,9 milionu eur v roce 2010 na loňských 102,1 milionu. Stouply i výdaje na správu a provoz včetně příspěvků obyvatelům pečovatelských domovů a dětských ústavů – ze 156,44 na 168,9 milionu.

Na druhé straně se zvýšily i příjmy města. Na vlastních daních loni vybralo 159,9 milionu, o 4,2 milionu víc než předloni. Z výnosů celostátních daní dostal Linec loni 208,2 milionu, o 15 milionů víc. „Kdyby nebyla krize, byla by tato částka o 20 až 30 milionů ročně vyšší," míní Mayr.

Město loni hospodařilo s celkovým rozpočtem 667,2 milionu eur. Z toho bylo na investice vydáno 123,6 milionu. 67,8 milionu si na to město vypůjčilo, 10,2 milionu získalo z prodeje nemovitostí, 5.4 milionu z příspěvků.