Začalo to v roce 1983, kdy britská pohraniční policie zatkla Martina Pühringera – tehdy příliš naivního ve věcech pravidel vstupu do země Jejího Veličenstva, když chtěl přece jenom stavět cembala, popisují OÖN. Protože v Rakousku žádné takové učební místo nebylo, zkoušel to za Kanálem… Druhý pokus, už s pracovním povolením, mu vyšel. Osm měsíců se tam učil bez pobírání odměny a nakonec držel v ruce kýžený papír. „Můj mistr na něj naškrabal, že jsem se u něho učil osm měsíců a že věří, že cembala mohu stavět," vzpomíná.
Ludwig Friess z Haslachu.O 33 let později je Martin Pühringer jedním ze tří Rakušanů, kteří toto řemeslo ovládají, a jediným, který z něj může žít, pokračují OÖN. Před 20 lety se usadil v Haslachu, v domě, který by mnozí nechtěli ani zadarmo. Zadaptoval starý, rozpadající se mlýn, od té doby v něm žije a staví historické klávesové nástroje, uvádí list.
K postavení cembala, které se objevilo kolem roku 1400 a až za asi čtyři staletí bylo vytlačeno klavírem, potřebuje zhruba půl roku. Dnes cembalo, v němž, laicky řečeno, na rozdíl od klavíru na struny neklepají kladívka, ale jsou trsány speciálním hrotem, prožívá renesanci. Ke klientům Martina Pühringera patří univerzity, hudební školy a další zájemci z celého světa. Za jeden nástroj platí až 35 000 eur. „Vinni" jsou tím dirigenti jako Nikolaus Harnoncourt, který od padesátých let uvádí hudbu s originálními instrumenty, poznamenávají OÖN. Martin Pühringer (53) sám „narazil" v 16 letech na lineckém Stifterově gymnáziu na Bacha a jeho hudba ho okamžitě zajala, i když do té doby byl propadlý elektrické kytaře…
Není sám, kdo v Haslachu provozuje filigránské umění stavby hudebních nástrojů. „Co by kamenem dohodil od něho se usadila 31letá Christina Koblerová se svou kytarovou dílnou," uvádějí OÖN. Vystudovala stavbu nástrojů v Hallstattu, přičemž praktikovala také u Pühringera. Pro letošek je v Haslachu plně vytížena. Jejími zákazníky jsou většinou sóloví kytaristé, její nástroje jsou jednotlivými kusy stavěnými na anatomii hráčů, uvádí list a cituje stavitelku: „Den natažení strun je vždycky povznášející moment, den předání moment smutku…"
Na dohled od její dílny staví Ludwig Friess (32, foto vpravo) ) kytary a mandolíny. „Učil se s Christinou Koblerovou v Hallstattu a pak přesídlil do Haslachu, protože znal Martina (Pühringera)," vysvětluje linecký list. Už v sedmnácti letech postavil svou první elektrickou kytaru. „Na své profesi miluje stálé změny. Závěrečné vyladění u stavby houslí podle něho vyžaduje hodně lásky k detailu, u mandolíny je potřebná spíš řemeslná zručnost," uzavírají OÖN. S tím, že také mezi třemi staviteli hudebních nástrojů v Haslachu je „naladění" harmonické. „Mám obrovskou radost z toho, že tu mám tak milé kolegy," říká Martin Pühringer.

Exportní rekord zemědělců

Bavorští zemědělci loni dosáhli rekordního vývozu. Bez ohledu na pokles cen mléka a masa stoupla hodnota agrárního exportu země podle prvních odhadů zhruba o jedno procento na 8,9 miliardy eur. Jedničkou zůstaly sýry, kterých země vyvezla za 1,5 milionu eur. Dvojmístné nárůsty zaznamenaly mléko, sýry a maso v Nizozemsku, Británii, Maďarsku, USA a v několika dalších státech, řekl minisrtr zemědělství Helmut Brunner.
„Přes rekordní vývoz je ale mnoho bavorských zemědělců kvůli drastickému propadu cen na agrárním trhu ve velkých hospodářských potížích," napsala PNP. „Navíc boom exportu v žádném případě není celoplošný – vývozy do Itálie, s objemem 1,6 miliardy eur nadále největšího trhu bavorských potravin, se propadly o čtrnáct procent. Také stop ruského dovozu potravin z EU bavorským producentům škodí."
Podle ministerstva zemědělství produkuje Bavorsko šestinu německého obilí, více než čtvrtinu mléka a masa a dvě pětiny sýrů.