„Každý kus, který prodáme, má svůj příběh, někdy dokonce pořádně dojemný,“ říká Alexander Lindenbauer, vedoucí „revitalshopu“ této charitativní organizace ve Freistadtské ulici v Linci. Sám zná mnoho těchto historek, protože když k nim lidé přinášejí starý nábytek, elektropřístroje, hračky nebo nádobí, často mají potřebu vyprávět o zážitcích či životních etapách, se kterými jsou věci spojeny, pokračuje list.

Tak přišla dáma třicátnice nabídnout kávovou soupravu. Vyprávěla, že starý servis s malými růžovými kvítky a zlatým okrajem jí připomíná mnoho veselých odpolední u kávy u babičky, která jí už zemřela: servírovala jim nejlepší bábovku na světě, vzpomínala paní. Přesto nadešel čas se soupravy vzdát, v kuchyňském kredenci už bylo málo místa… „Květinový servis se zlatým okrajem tak skončil v regálu revital-shopu, než aby se na něj prášilo doma v poličce. A tak je to dobře, komentuje Lindenbauer. Protože tak může udělat radost jiným lidem a zase založit na pěkné vzpomínky…“

OÖN pokračuje, že se sem nechodí lidé jen poohlížet po nějaké ještě potřebné nebo hezké věci, ale také k výměně každodenních témat s jinými, nebo si alespoň vylít srdce. Tuto potřebu má mnoho návštěvníků shopu. Také 55letý předčasný důchodce Gerald Schaufler, stálý host ve Freistadtské ulici. „Chodím sem nejen nakoupit, ale taky ,pokecat´ s personálem, jsou to samí milí lidé,“ říká v listě. Teď v denně se měnící nabídce pokukuje například po dřevěných figurkách do betléma. Po dárku se rozhlížejí mezi regály také Bianca a Marianne Mehringerovy na snímku. „Podívej ty supertlusté ponožky, ty vezmeme taťkovi, má přece pořád tak studené nohy,“ říká maminka dceři a klade pět párů ručně pletených punčoch do nákupního koše…

Hledají nejlepší z nejlepších

„Toulej se nocí i při práci“ nebo „Tvoje role je napínavá jako hollywoodský film“ - takovými slogany chce rakouská policie v příštím roce hledat nové lidi. Do konce legislativní periody má být obsazeno 2100 dodatečných plánovaných míst a 2000 studijních, píší OÖN.

Policie současně startuje nové, celostátně jednotné přijímací řízení. To má umožnit získání „nejlepších z nejlepších“ pro policejní práci, cituje list ministra vnitra Herberta Kickla (FP). Nejvýraznější změnou normy je odpadnutí běhu na 3000 metrů a přezkoušení z plavání. Uchazeči ale musejí plnit základní podmínky pro děti starší devíti let: plavat patnáct minut libovolným stylem, uplavat deset metrů pod hladinou, ponořit se do hloubky asi dvou metrů pro předmět o váze 2,5 kg, plavat 50 m naznak bez pomoci paží a skočit do vody po hlavě z metru nebo jakkoliv ze tří metrů.

Nové přijímačky mají být modernější, transparentnější, soutěživější a na nejnovějším vědeckém standardu. Na nábor navazující dvouletý základní výcvik zůstává naopak beze změn.

Loučení s uhlím

Poslední uhlí pro prezidenta.Zdroj: Deník/repro

Německé televizní stanice vysílaly v pátek ve zpravodajství záběry z poslední směny horníků v Porúří, z posledního provozu těžby černého uhlí Prosper-Haniel v Bottropu. 21. prosince v 15.53 hodiny sjeli do sedmého patra v hloubce 1229 m horníci Jörg Laftsidis, Orhan Taspinar, Andreas Schreiter, Holger Kenda, Matthias Erdmann, Holger Stellmacher a Jürgen Jakubeit. V 16.18 hodiny předal Jakubeit symbolický poslední kus revírního uhlí prezidentu SRN Franku-Walteru Steinmeierovi. Symbolický proto, že nebyl vylámán toho dne, protože poslední místo bylo vytěženo a uzavřeno už v listopadu.

Těžilo se tu od roku 1863. Za uplynulých 200 let se v oblasti Porýní a Porúří vytěžilo kolem deseti miliard tun uhlí. „V Bottropu říkají, že by se tu dalo těžit ještě nejméně 300 let, zásoby jsou obrovské, ale německé uhlí už na světovém trhu dlouho není konkurenceschopné,“ psaly noviny.

Předseda s jedinečným trikotem.Zdroj: Deník/repro

Byly to působivé záběry, a shodou okolností krátce nato vyběhli na bundesligový trávník fotbalisté domácího vedoucího týmu tabulky BVB Dortmund k poslednímu zápasu sezóny proti Gladbachu. A i oni vzdali poklonu tomuto odvětví průmyslu, které významně poznamenalo i sportovní život regionu. Na dresech měli na hrudích místo znaku hlavního sponzora Evoniku poděkování - „Danke Kumpel!“, Díky, kamarádi – nebo kumpáni, jak se horníci vzájemně oslovují…

„Konec těžby černého uhlí označuje konec velké, historické éry,“ řekl šéf BVB Hans-Joachim Watzke a připomněl hlubokou vazbu mezi hornictvím a fotbalem v Porúří. „Každý velký tradiční klub v tomto regionu se zrodil z uhlí a oceli. Uhlí, ocel, fotbal a pivo patří odjakživa dohromady a charakterizují naše soužití a naši kulturu…“ Evonik udělal souhlasem s jednorázovým „svlečením“ svého symbolu z dresů gesto poděkování této branži. Mimořádný trikot nebude nabídnut do prodeje fanouškům, obléknout jej mohli jen hráči při jedinečné příležitosti.

Rozhodně to bylo působivé gesto!

Tanečnice na kalendáři

Tanečnice v kalendáři.Zdroj: Deník/repro

Rakouská skupina soutěžního sportovního tance Eberschwang produkovala ve vlastní režii špičkový kalendář se dvanácti působivými fotografiemi z choreografií minulých let, napsaly OÖN. Výnosem chtějí dámy financovat svou účast na World Gymnaestrada 2019 v Dornbirnu. „Každá choreografie, která vznikla v uplynulých 35 letech, vypráví nějaký příběh,“ říká zakladatelka a trenérka skupiny Eva Bozicová.

Začínala s několika děvčaty. Dnes má v hlavní skupině 25 aktivních dívek a paní a v mládežnických kolektivech kolem osmdesáti. „A i když jsou to už stovky tanců, které trenérka uvedla za ta léta na scénu, nadšení pro tuto činnost neochabuje, protože příběhy jimi vyjádřené pořád něco nového říkají,“ pokračuje deník. Právě v kalendáři dostávají historky tvář – „dvanáct obrazů,dvanáct tanců, které vyjadřují sebevědomí, nejistotu, rozpolcenost a sounáležitost“, líčí list.

Absolutním vrcholem pro skupinu je každé čtyři roky účast na světové gymnaestrádě. Tento festival bude příští rok ve Vorarlbergu a Eberschwang se k němu už kvalifikoval. K financování účasti byl vytvořen zcela ve vlastní režii včetně fotografie, grafiky, designu, make-upu a stylingu také tento kalendář. Stojí deset eur a prodávají jej členky skupiny.

Zavalen papírem

69letý řidič nákladního auta byl v provozu recyklace v dolnofranckém Eltmannu přehlédnut bagristou a „potopen“ do hromady papíru, napsala PNP. Dovezl tuny starého papíru a stál ještě vedle nákladu, když jej bagrista nahrnul na velkou hromadu… Když pak šofér nebyl k nalezení, alarmovali hasiče. Po asi dvouapůlhodinovém hledání se dvěma psy ho záchranáři našli „ve svislé poloze“ a vyhrabali, uvedl list. Podle policie měl velké štěstí, protože vyvázl z hromady jen s modřinami a odřeninami.