Těmito otázkami se zabývá laboratoř enviromentální chemie a biochemie na Fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Jedním z jejích pracovníků je  Vladimír Žlábek.

Ten se společně se svými kolegy věnuje celé řadě aktivit. Často odebírají vzorky 
v řekách, rybnících nebo pod čistírnami odpadních vod a sledují, jaké jsou v nich koncentrace cizorodých látek. „Je to poměrně složitá práce. Každá látka se chová trochu jinak a musí se měřit na jiném přístroji. My ale máme výborně vybavenou laboratoř, takže takovéhle analýzy zvládáme bez problémů," popisuje Vladimír Žlábek.

Jak moc je v jižních Čechách znečištěná voda, se podle něj nedá jednoznačně říci. „Kdybychom se podívali na tradiční látky jako například rtuť, tak jsou výsledky lepší než v minulosti. Koncentrace klesly, ale to především díky tomu, že použití těchto látek je nyní už zakázané nebo nějak omezené. Naproti tomu je tu však další skupina látek, které se ve vodě objevují a zatím je nikdo nekontroluje, jedná se třeba 
o hormony, léčiva nebo drogy," vysvětluje.

Vědci ve vodě nacházejí látky z předmětů denní potřeby, ze zubních past, mýdel či krémů. Před nedávnem se také zapojili do výzkumu zaměřeného na drogy. „Byla to mezinárodní studie mých kolegů. Odebrali vzorky z několika čistíren odpadních vod a měřili koncentraci drog. To se pak přepočítalo vzhledem k počtu obyvatel 
a udělal se odhad, jaká je asi konzumace drog v Českých Budějovicích či Praze. V některých případech jsme skončili na docela vysokých příčkách," doplňuje Vladimír Žlábek.

Výzkumy zaměřené na výskyt hormonů, léčiv a podobných látek jsou v Čechách teprve v začátcích. Mnohde je obtížné najít vůbec vhodné metody měření. Prokázalo se ale, že právě tyto látky již při nízkých koncentracích ovlivňují vodní organismy.

Sledování toho, jak jsou ryby a další živočichové ovlivněni cizorodými látkami ve vodě, je druhou částí práce vědců Fakulty rybářství a ochrany vod. Studují to na různých úrovních, nejčastěji používají takzvané biomarkery neboli měřitelné změny organismů. Každé studii v terénu předchází laboratorní testy.

Asi nejznámějším příkladem je dopad hormonů z antikoncepčních pilulek. „Hormony jsou už při malé koncentraci schopné ovlivnit rybu. Výskyt estrogenů ve vodě má nepříznivý dopad na samce, je prokázáno, že u nich klesá schopnost oplodnit vajíčko. Tohle jsme zjistili například u samců pstruhů na řece Blanici. Druhou otázkou je ale původ těch hormonů, nemusí to být nutně 
z antikoncepce, významně to ovlivňuje také například živočišná výroba," říká.

Výsledky práce jihočeských vědců se podle něj mohou využít i v praxi. „Když zjistíme, že ve vodě jsou nějaké látky, které mají výrazný vliv na živočichy a zatím se nesledují, mělo by být naší snahou na to upozornit. Pak bychom měli přinést dostatek důkazů, aby byla přijata legislativní opatření, která zakážou tyto látky vypouštět," uzavírá.