Celkově je tato volební místnost mnohem útulnější, než bývá zvykem: ne každému se to tak ale může jevit. „Během prezidentských voleb jsme tu od jednoho voliče slyšeli stížnost, že je místnost málo reprezentativní. Ale teď už si asi lidé zvykli,“ dodává se smíchem jedna z členek komise.

Volební místnost v knihovně přitom nejen, že obsahuje všechny povinné náležitosti, ale navíc nabízí i vtipná a stylová řešení. Například volební plenty mezi regály knih, o řadě dekorací ani nemluvě.

Komise nemá mnoho času nazbyt, často se tu tvoří fronty. Ve volných chvílích se tu s oblibou věnují luštění křížovek.

Nezvyklým jevem je stáří předsedy volební komise: Jiří Jäger totiž zanedlouho oslaví jedenadevadesát let. Ani jako volební komisař není žádným nováčkem: poprvé se jím stal už v květnu roku 1946.

„To byly poslední svobodné volby, pak už jsem se práce komise neúčastnil,“ dodává. Znovu se do ní zapojil až po listopadové revoluci a zůstal jí věrný. Voliči jej tak mohou potkávat už přes čtvrt století. A co se za ta léta změnilo?

„Akorát holky jsou čím dál hezčí,“ uzavírá Jiří Jäger. A dodává, že obzvlášť tehdy, když chodí sukních.