Bylo to město ve městě. Eliška Syrovátková, která v plicním sanatoriu v Hrudkově u Vyššího Brodu pracovala jako vrchní sestra, to vidí jako dnes: lůžkové pavilony, operační sály, bytovky, ale také kuchyň, prádelna, školka a obchod s potravinami. „Mířili sem pacienti z celé republiky," připomněla Eliška Syrovátková.

Dnes je léčebna až na několik bytů opuštěná. Její vlastník, Nemocnice České Budějovice, po přestěhování lůžek do svého areálu v krajské metropoli sanatorium v roce 2005 uzavřel. Po několika marných pokusech o prodej léčebny teď nemocnice od Rady Jihočeského kraje dostala posvěcení k tomu, aby léčebnu znovu nabídla případným zájemcům.

Že by se do areálu v Hrudkově znovu vrátil zdravotnický personál a pacienti, není podle vedení českobudějovické nemocnice pravděpodobné. Mluvčí zdravotnického zařízení Jan Dušek zmínil, že provozovat léčebnu přímo v areálu nemocnice je výhodnější. „Necháme tedy zpracovat nový odhad prodejní ceny bývalé léčebny a pak komplex nabídneme k prodeji," naznačil další postup Jan Dušek.

První náměstkyně Jihočeského hejtmana Ivana Stráská připomněla, že o areál v Hrudkově se v minulosti ucházelo už několik zájemců. „Cena 60 milionů korun, za kterou se léčebna nabízela, je ale podle mě dnes už nereálná," odhadla.

V léčebně pracovalo 160 lidí

V hrudkovském plicním sanatoriu strávila Eliška Syrovátková z Vyššího Brodu celý svůj profesní život. Od roku 1965, tedy dva roky po otevření léčebny, sem nastoupila jako zdravotní sestra, od roku 1978 zastávala pozici vrchní sestry.

Pracovala by tady možná dodnes, kdyby před osmi lety vedení českobudějovické nemocnice nerozhodlo o stěhování lůžek i pacientů do areálu českobudějovické nemocnice.

„Tehdy mi bylo devětapadesát. Na důchod jsem sice měla nárok, ale chuť do práce mi nechyběla," potvrzuje Eliška Syrovátková, že do penze se jí odcházelo těžko. „Byli jsme tady jedna velká rodina. Pacienti, kteří se sem vraceli rok co rok, už nás brali skoro jako své příbuzné. 
A když za nimi někdo přijel na návštěvu, uvítali jsme ho kdykoliv. Žádné návštěvní hodiny, jak to tehdy bylo běžné," popisuje.

Spolu s Eliškou Syrovátkovou v léčebně zpočátku pracovalo na 160 lidí. Ke konci už tu zůstala sotva třetina. Lůžek bylo nejprve 264, v období před uzavřením měli v Hrudkově místo pro 88 pacientů. „Zpočátku tu byla jen plicní léčebna. Postupně jsme ale část lůžek vyčlenili jako takzvaná odkladová pro interní oddělení nemocnic v Krumlově a Budějovicích. Později se u nás léčili také dlouhodobě nemocní," vzpomíná vitální seniorka a doplňuje, že zdravotnických služeb v areálu hrudkovské léčebny hojně využívali i obyvatelé Vyššího Brodu a okolních obcí. Kromě samotné lůžkové části zde fungovala i diabetologická poradna a rentgen, z Českých Budějovic sem pravidelně dojížděl neurolog, stomatolog i gynekolog.

Vzduch je v Hrudkově, osadě na kopci nad Vyšším Brodem, prý opravdu léčivý. „Vždyť ve starém statku hned za areálem sanatoria se kdysi léčili mniši z vyšebrodského kláštera, kteří byli takzvaně nemocní na plíce," připomíná Eliška Syrovátková, která si myslí, že by se samotný areál léčebny i okolní pozemky mohly proměnit v malé bytové městečko.

Radka Francová, která v léčebně pracovala od roku 1990 až do uzavření sanatoria, nejprve jako administrativní pracovnice a později coby správkyně, vidí hrudkovský areál jako ideální pro vybudování wellness hotelu s lázeňským provozem. „Oživení by si to místo rozhodně zasloužilo. Dodnes si pamatuji, jaký jsem měla pocit prázdnoty a bezmoci, když už byly všechny pavilony těsně před uzavřením vyklizené, a  já byla v celém areálu jako zaměstnanec sama," vrací se v čase Radka Francová, která měla to štěstí, že prakticky hned po ukončení provozu sanatoria našla novou práci.

O zamýšleném prodeji léčebny již vedení kraje informovalo starostu Vyššího Brodu Milana Zálešáka. Ten ale říká, že na zakoupení celého areálu a jeho následnou opravu město v současné době nebude mít dost peněz. „Líbily by se nám hlavně pozemky okolo léčebny, kde by mohly vzniknout nové rodinné domy," říká Milan Zálešák s vírou v brzké znovuoživení areálu sanatoria. „Ať už zde vznikne zdravotnické či sociální zařízení nebo třeba vzdušné lázně, areál na sebe naváže mnoho pracovních míst, což by pro město bylo velmi potřebné,"  uzavírá Milan Zálešák.