Tři našla ve Štýrsku zvěrolékařka a přes inzerát na facebooku se dostaly k lineckým děvčatům, čtvrtá byla původně předána vídeňské veterinární klinice a odtud zamířila ke stejně starým „soukmenovkyním“. Žijí tam tři týdny, v polovině června přesídlí na stanici připravující návraty zvířat do přírody.

„Na začátku to byla především spousta práce, ale teď je s nimi hodně zábavy,“ říká 20letá Isabella. Zvířátka k nim totiž přišla ještě slepá a musely je každé dvě hodiny krmit speciálním mlékem – i v noci. Aby dodržely dobu krmení, staly se veverky jejich stálými průvodkyněmi. Studentky jim musely i masírovat bříška. Teď už jsou jejich svěřenkyně silnější, a především aktivnější. Lezou po „pěstounkách“, jako by to byly stromy, a také v jejich „obíhacím kolotoči“ v kleci není chvilku klid. Rozruch i nějakou tu nečistotu ale děvčata akceptují a tvrdí, že by se veverčími maminkami na čas rozhodně zase ještě staly…

Článek OÖN doplnily fotografií od svého reportéra Volkera Weihbolda.

Dobrovolná služba neláká

V Německu mají ženy i muži možnost angažovat se mimo školu či zaměstnání dobrovolně pro všeobecné blaho – v sociální, ekologické, kulturní, sportovní oblasti, při integraci nebo v civilní obraně. Program závisí na potřebách místa nasazení. Řídící složky mohou dát dobrovolníkům k dispozici ubytování, stravování, pracovní oděv a kapesné maximálně 390 eur měsíčně. Nebude-li zájemce čerpat nabídku materiálního zabezpečení, může mu být proplaceno.

Od vzniku této služby v polovině roku 2011 (náhradou za zrušení civilní „vojenské“ služby) zhruba každý třetí dobrovolník („Bufdi“) činnost ve složce předčasně ukončil, píše PNP.

Soutěž houslařů

Logo soutěže houslařů.

V Mittenwaldu v Horním Bavorsku probíhá do 3. června 8. mezinárodní soutěž houslařů. Účastní se jí přes 130 stavitelů nástrojů z 21 zemí včetně Ćeské republiky, ale také z USA, Číny či Nového Zélandu. Přihlásili k ní 83 houslí, 32 viol a šest cell, nástroje v hodnotě minimálně v desítkách tisíc eur, které nesmějí být starší dvou let, strojně opracované a uměle patinované, ani ve výstřední formě, a také 54 smyčců. Ty nejlepší jsou podle znalců ze žíní mongolských hřebců, přirozeně bílých, protože při bělení ztrácejí kvalitu. Černé žíně jsou zase silnější, vydávají drsnější tón a jsou tedy vhodné pro basy, nikoliv ale pro housle, popisuje PNP.

Porotci posuzují hudební vlastnosti nástrojů a jejich řemeslné provedení, rozhodnutí má padnout po páteční veřejné zkoušce zvuku začínající v 11 hodin. V sobotu bude vyhlášení výsledků. „Vítězové mají lepší šance etablovat se na těžkém trhu stavby nových smyčcových nástrojů – 90 procent houslařů žije z restaurací nebo oprav,“ pokračuje list. Program soutěže je na http://geigenbauwettbewerb-mittenwald.de.

Housle jsou symbolem městečka.

Tradici houslařů v Mittenwaldu založil Mathias Klotz (1653-1743). Pracoval nějakou dobu v Padově a při návratu si přinesl techniku výroby z Cremony. V roce 1685 založil v Mittenwaldu dílnu na výrobu louten a houslí, a během necelých sto let se zdejší produkty staly exportním šlágrem. „Leopold Mozart měl v roce 1764 napsat z Londýna příteli v Salcburku, že Paříž a Londýn jsou plné houslí z Mittenwaldu,“ cituje pasovský list. Zdejší škola má dodnes mezinárodní jméno, v místě nástroje staví osm houslařů, tedy jeden na tisíc obyvatel. Obdobná hustota je jinak jen v Cremoně, zdůrazňuje Georg Neuner, zástupce vedoucího zdejší houslařské školy.

Houslař Jan Bursík.

V minulém 7. ročníku soutěže před čtyřmi roky obsadil David Pötzl (39) z Karlových Varů 23. místo ze 65 houslařů a Jan Hus Bursík ml. (38, na snímku) z Brna byl 14. ze stavitelů viol.

Školní soudy se osvědčily

Projekt "Teen Court" bavorského ministerstva spravedlnosti je pokládán za úspěšný model, napsala PNP. "Mladiství pachatelé, kteří před školním soudem stanuli, vykazují významně menší recidivu než souzení obvyklým způsobem. Vědecká studie ukazuje na příkladu z Aschaffenburgu, kde první školní soud zasedl před osmnácti lety, že 34 procent ,normálně´ souzených se znovu dopouští trestné činnosti, ale jen 22 procent těch, kteří prošli řízením na školách,“ uvedl list. Školní laické senáty v roce 2016 v Bavorsku projednaly 330 případů.

PNP popisuje, že typické formy kriminality mladistvých jako poškození cizí věci sprejováním, drobné krádeže v obchodech nebo řízení bez řidičského oprávnění nemusejí končit před soudem. Místo něj vedou tři proškolení žáci, takzvaní školní soudci, a sociální pedagožka s pachateli rozhovor „rovných s rovnými“. Na konci se dohodnou na trestu. Pokud je s ním přítomný státní zástupce srozuměn, případ je vyřízen. Pachatel nebude mít zápis v trestním rejstříku ani v kartě řidiče.

Tyto soudy jsou dnes v Bavorsku také v Ingolstadtu, Ansbachu, Memmingenu, Augsburgu, Landshutu a jinde, půl roku také v Pasově. Tam momentálně působí osmnáct školních soudců – a s úspěchem, uvádí PNP a cituje vrchního státního zástupce v Pasově Waltera Feilera: „Mladiství jsou při vyměřování trestů samozřejmě kreativnější než my. Napsat omluvný dopis může být pro pachatele například tvrdší než obecně prospěšné práce…“ K sankcím patří i dočasné zadržení mobilu. „A když soudci-spolužáci nastaví svým vrstevníkům zrcadlo před oči, působí to často účinněji než zdvižený prst dospělého,“ končí článek PNP.

Vyhrál si pěknou rentu

Po dvacet let dostávat 10 000 eur měsíčně, to si vyhrál muž z Horní Falce v sobotní sázkové hře „spirála Štěstěny“, tedy v loterii losů se sedmi čísly. Společnost Lotto-Bayern uvedla, že výherce má možnost si nechat peníze vyplatit i jednorázově, informuje PNP.

Je to daleko? - ptají se Češky

Kateřina Drahošová.

V lineckém Salzamtu bude ve středu 23. května v 19 hodin v domě An der Oberen Donaulände 15 zahájena výstava českých umělkyň a umělců „Ist es weit? Je to daleko?“, informují OÖN.

Jejím cílem je podle listu posoudit a zvážit státní hranici jako bariéru uvnitř uměleckého světa. Kromě toho má otevřít diskusi o možnostech kooperace a o překážkách, které na česko-rakouskou spolupráci působí. Své projekty tu rozvinuly v rámci krátkodobého rezidenčního pobytu v ateliéru Salzamt Iveta Čermáková & Eliška Perglerová, Kateřina Dobroslava Drahošová, Kateřina Jirsová & Aňa Šebelková a Jan Nálepa. Otáčející se One Hour Gallery první dvojice bude do 26. května na linecké straně Mostu Nibelungů od 4. do 9. června před hornorakouským Fórem architektů na Náměstí Herberta Bayera. Instalace Kateřiny Jirsové a Aňi Šebelkové je k vidění v kadeřnickém salonu ve Pfarrgasse 15.

Z jihočeského pohledu je nepochybně zajímavá Kateřina Dobroslava Drahošová (*1988), která aktuálně žije v Českých Budějovicích. Je absolventkou ateliéru malby Daniela Balabána na fakultě umění Ostravské univerzity. Její diplomová práce byla vybrána porotou Ceny pro diplomanty evropských uměleckých škol StartPoint 2014 a letos byla nominována na Cenu kritiky za mladou malbu, napsal o ní kurátor letošní dubnové výstavy jejích nástěnných kreseb a výběru z dalších prací v Galerii D9 Pedagogické fakulty s hlavičkou Nomádi noci Petr Brožka. „Série křehkých kreseb s minimem předmětnosti a abstrahovanou figurální stafáží rozlehlých ,krajin´ diváka směřují k rozjímání o bytí bez domluvených znakových soustav,“ uvedl Brožka.