Bílé má v hloubce 60 metrů ležet půl roku, červené rok. „Möth by chtěl zjistit, zda se stálá teplota čtyř stupňů, v hloubce panující tlak a sporé světlo promítnou do kvality a chuti vína,“ píše list.

Potopení tanků do bahna dna má bránit konstrukce nosného lešení. Bez něj by vytažení „skladu“ bylo prakticky nemožné, řekl Möth. To nechtěli riskovat.

Na akci spolupracovali potápěči, vodní záchranáři, vědci z vinařského institutu a také spolkový úřad pro vinařství a ovocnářství v Klosterneuburgu. Aby zjistili, zda se změní aromatické látky ve víně, analyzovali produkt před ponořením do jezera a rozeberou jej po vyzdvižení. „Pro srovnání máme uloženo pár láhví v chladničce při pěti stupních,“ říká v deníku šéf institutu Robert Steidl.

„Josef Möth smí Bohamské jezero užít ke skladování vína jen jednorázově,“ uzavírá list a cituje vinaře, že dostali jen jedno povolení do roku 2020.

Vraždy s kuší: Sekta?

Kolem pěti mrtvých – tří v pasovském penzionu a dvou ve dolnosaském Wittingenu – přibylo málo nových informací, ale hodně spekulací. Novinkou je, že smrticí kuše z Pasova – žádné dřevěné středověké zbraně, ale moderní sportovní náčiní dlouhé 50 a 80 centimetrů - byly zakoupeny v Rakousku a policie nevylučuje, že prodejce vyslechne k tomu, jakým dojmem kupující působili. Soudní znalci mají posoudit, zda je technicky možné s kuší spáchat sebevraždu. Všech pět mrtvých pocházelo z Porýní-Falcka.

Spekulací je víc. Například, že 35letá mrtvá ze Saska Gertrud C. byla partnerkou 30leté Fariny C., která měla v Pasově zastřelit z kuše v posteli ležící Torstena W. (53) a jeho přítelkyni Kerstin E. (33), a pak si prostřelit krk.

Německé bulváry píší o sexistické sektě, jejímž guru měl být 53letý mrtvý z Pasova, obchodník z Westerwaldu. Druhou obětí z Wittingenu má být 19letá Carina U., která žila v bytě lesbického páru. Její rodiče uvedli v televizi RTL, že dcera poznala 53letého „guru“ při kurzu sebeobrany a krátce potom přerušila kontakty s rodinou. Několik let byla nezvěstnou.

Auta pořád vedou

V Rakousku loni lidé najezdili železnicí, autobusy, tramvajemi a podzemkou rekordně kilometrů – 31 miliard, o čtyři miliardy víc než v roce 2017. „Osobokilometrů“ naježděných auty ale bylo dva a půlkrát víc – kolem 83 miliard, napsal Volksblatt.

Dny architektury

Logo velké přehlídky.Zdroj: Deník/repro

Na Hlavním náměstí v Linci budou 24.-25. května Dny architektury 2019, informují OÖN. Mají být největší uměleckou přehlídkou architektury a stavební kultury v celém Rakousku. Tématem je „Prostor tvoří klima“. Ve výstavním pavilonu „Viditelné!“ před Starou radnicí budou představena ekologická, sociální a urbanistická řešení hornorakouské architektury. Od pavilonu budou také vycházet tématické prohlídky s průvodcem-architektem po celém městě se šesti rozdílnými těžišti. Podrobné informace jsou na https://afo.at/ a https://architekturtage.at/.

Válečné rekviem

Daniel Harding.Zdroj: Deník/repro

Oratorium Benjamina Brittena (1913–1976) War Requiem, op. 66, bude uvedeno 25. května od 19.30 v lineckém Brucknerhausu. Orchestre de Paris řídí Daniel Harding, účinkují sólisté, sbor Orchestre de Paris a augsburgští chrámoví zpěváčci.

K dílu linecké OÖN uvádějí, že pacifista a odpůrce válečné služby Benjamin Britten vkomponoval do tradiční mše za zemřelé protiválečné verše Wilfreda Owena, který padl týden před koncem první světové války. Premiéra War Requiem zazněla v roce 1962 v nové katedrále v Coventry, když stará byla zničena za druhé války a zůstaly z ní jen zbytky jako památník. Britten skladbu pojal jako výstrahu a varování, ale také jako znamení smíření. Chtěl, aby v premiéře účinkovali umělci kdysi znepřátelených zemí, ale „Sověti mu udělali škrt přes rozpočet zákazem výjezdu pro sopranistku Galinu Višněvskou“, jak OÖN napsaly. V Brucknerhausu se ale toto Brittenovo přání splní ruskou sopranistkou Albinou Šagimuratovou, britským tenorem Andrew Staplesem a německým barytonistou Christianem Gerhaherem.

30 let práce – důchod 1025 eur

Minimální penze pro lidi platící si 40 let sociální pojištění v Rakousku se od 1. ledna 2020 zvýší z 995 na 1200 eur čistého, oznámily OÖN. Se 30 lety pojištění včetně započítání pěti let péče o děti a roku prezenční nebo civilní služby to bude 1025 eur. Profitovat z toho má kolem 40 000 lidí, z toho asi 22 000 žen. Státní rozpočet to má stát ročně kolem 50 milionů eur.

Rozčílil pivní tácek

Tácek, který dráždí radu…Zdroj: Deník/repro

Německá Rada pro reklamu znovu napomenula Dvorní pivovar Traunstein za pivní tácek, informuje PNP. Na rozdíl od případu před dvěma roky to ale nebylo kvůli sexistické reklamě, ale jde prý především o to, že pivovar prý „nechtěl dodržet pravidla odpovědné reklamy na alkohol“.

Sporný tácek ukazuje majitele pivovaru v úzkém objetí – šéf Maximilian Sailer dává manželce Brigitte vášnivou pusu, zatím co ona pozdvihuje plnou sklenici piva. U toho je nápis „Pomůže ve vteřině, působí na hodiny“. Rada míní, že to u pozorovatele vyvolá dojem, že konzum piva působí pozitivně na vztah mezi ženou a mužem, a mluvčí rady dodává, že „konzum alkoholu nesmí být v reklamě prezentován ani jako řešení problému, ani jako klíč ke šťastným momentům“. Na této zásadě se dohodli obchodníci, výrobci a importéři alkoholických nápojů s centrálním svazem německé reklamy ZAW.

Sporný tácek byl podle pivovaru distribuován od roku 2005 v milionových nákladech a leží na stolech mnoha hospod. „Samozřejmě na této naší reklamní linii pevně trváme,“ uvedla firma. „Pokud by se na nás zase někdo chtěl příležitostně rozčílit, pak prosíme, jen do toho!“ - PNP dodávají, že napomenutí Rady pro reklamu nemá žádné právní ani finanční následky.

Kradli v parlamentu

Ozdůbky se někomu hodily.Zdroj: Deník/repro

V polovině dubna odcizili neznámí pachatelé 65 zdobných prvků ze zábradlí domu rakouského parlamentu na Vídeňském Ringu, který je dlouhodobě velkým staveništěm kvůli renovaci. „Podle mluvčího policie Paula Eidenbergera se palmové lístky a andílci z litiny ztratili mezi 15. a 18. dubnem. Odhalení pachatelů je obtížné, protože do budovy vcházejí a z ní vycházejí tucty pracovníků různých firem,“ píše Volksblatt. Náhrada ozdob by stála desítky tisíc eur. Pro sběrače kovů jsou prý ale věci z litiny nezajímavé, protože ta na černém trhu nic nenese.