Mezi příslušníky Petrova cechu se krátce nato zařadila s takovým nadšením, že jí nyní jeden z mnoha rybářčiných úlovků vynesl prvenství ve druhém kole soutěže Českobudějovického deníku o Nej úlovek sezony.
„Nejdřív jsem přítele a ryby jezdila jen tak pozorovat. Zakrátko mě ale přestalo bavit nečinně sedět, a tak jsem partnera poprosila, aby mi také půjčil prut," vzpomněla na počátky svého „tichého bláznovství" Helena Chmelová.

Když chytila první rybu, měla o svém koníčku číslo jedna okamžitě jasno. „Byl to cejn. Ulovila jsem ho v Hrdějovicích, které tehdy ještě bývaly v revíru. Nádherný pocit," svěřila se nadšená rybářka a doplnila, že jakmile má volnou chvilku, sbalí své rybářské náčiní a vyráží k vodě. Nejčastěji k lipenskému jezeru, kde si to doslova zamilovala.

„Když ve čtyři ráno nahodím a nad vodou začne svítat, je to nepopsatelný pocit. Kdo to neprožije, nepochopí," vyvrátila Helena Chmelová názor některých lidí, že rybaření je ztrátou času. „I když jsem jednou jela do lázní, přibalila jsem si prut s sebou." Díky úspěchu v soutěži Českobudějovického deníku získala Helena Chmelová luxusní kaprový prut z českobudějovické prodejny rybářských potřeb Aquazona.

Ten se stane nejmodernější součástí její rybářské výbavy. „Většinu náčiní mám ještě z dob, kdy jsem začínala. Mám jeden nejoblíbenější prut, říkám mu prut chytací. K vodě pokaždé vyrážím právě s ním. Vždy jsem raději rozmazlovala ryby než sebe," zasmála se Helena Chmelová, která neskrývala radost z výhry. „Nový prut určitě vyzkouším co nejdříve na Lipně. Postupně si k němu budu muset přikoupit nový naviják a další moderní zařízení," plánovala.

Ryby, na které paní Helena často vyráží s devítiletou vnučkou svého bratra Terezkou Schwarzovou, ráda nejen chytá, ale také konzumuje. „Kapra mám nejradši jako řízek. Ale tou největší pochoutkou je pro mě okoun nebo candát. Bez zbytečného koření na ryby, jen hezky na máslíčku, s kmínem a solí.