Nastupující politici si stále neví rady s církevními restitucemi, schválený zákon se jim nelíbí, ale co se dá dělat? Zatím zaměstnanci českobudějovického biskupství pracují a snaží se plnit úkoly, ke kterým se zavázali. Na otázky Deníku odpovídá generální vikář Adolf Pintíř, který má církevní majetek v diecézi na starosti.

Jak se vyvíjí situace ohledně restitucí? Už jste dostali nějaká kladná vyrozumění, že se vám majetek vrátí?
K 23. listopadu jsme podali celkem  621 výzev k 22 povinným osobám. Ještě zbývá pro zpracování osm farností, což znamená asi třicet až čtyřicet výzev. Pokud se bude žádat movitý majetek, předpokládáme dalších čtyřicet až padesát výzev. K 21. listopadu jsme uzavřeli čtyři dohody o vydání majetku. Jedenkrát se Státním pozemkovým úřadem (římskokatolická farnost
Čachrov) a třikrát s LESY ČR, s.p. (římskokatolická farnost Čachrov, Prádlo, Albrechtice u Sušice). Mezi naším biskupstvím a povinnými osobami už došlo také ke shodě o nevydání majetku ve čtyřech farnostech –  Jinín, Nepomuk a  Orlík nad Vltavou vůči Ředitelství silnic a dálnic, a Albrechtice nad Vltavou vůči Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Prý už jste nějaké nároky popř. majetek týkající se restitucí prodali nebo o tom uvažujete?
Zatím nám žádné pozemky na základě zákona 428/2012 Sb. nebyly vydány, a  tak je zjevné, že jsme ani nemohli žádné pozemky prodat.
Vzhledem k tomu, že se restituce protahovaly, byly již ale v prvních letech uzavřeny smlouvy o smlouvách budoucích, které teď „přijdou ke slovu". Chceme umožnit městům a obcím rozvoj a realizaci jejich projektů, a proto jsme uzavřeli tyto smlouvy tak, aby mohly být realizovány projekty budoucí výstavby například rodinných domků, školek, komunikací a další nezbytné infrastruktury. To se týče i např. organizace ČEZ. Prodávat navrácený majetek samozřejmě chceme za ceny v místě a čase obvyklé, případně  pozemky směňovat.

A o jaká místa v naší diecézi například jde?
Pokud bych měl zmínit konkrétní případy, tak již máme uzavřeny smlouvy 
o smlouvách budoucích kupních např.  s městy Veselí nad Lužnicí, Horní Planá, Tábor, Nepomuk  a obcemi Vacov, Malenice, Horní Vltavice, Rynárec, Čížová, Hradešice a dalšími. Jinak samozřejmě platí, že nechceme vrácený majetek pozbývat, ale chceme jej řádně obhospodařovat. Zemědělské pozemky budeme většinově pronajímat zemědělcům a lesy chceme obhospodařovat ve vlastní režii.

Uvažujete o zhodnocení prostřednictvím investičního fondu?
Samozřejmé je, že budeme muset vyplacenou finanční náhradu nějakým způsobem zhodnocovat a spravovat.

Občas se spekuluje o tom, že např. Lesy ČR chtějí vytěžit dřevo ještě dřív, než vám lesy vrátí. Jak to vypadá s trestním podáním na Lesy ČR kvůli kácení na Táborsku popř. jinde?
Letos 8. listopadu bylo Okresnímu státnímu zastupitelství v Táboře doručeno oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin blíže neurčeným pachatelem čili trestní oznámení. Na straně poškozené je Římskokatolická farnost Hoštice  u Tábora.
Toto trestní oznámení jsme podali na táborskou policejní služebnu 6. listopadu po telefonickém ohlášení skutečnosti, že se provádí  těžba dřeva na pozemcích farnosti. Okresním státním zastupitelství v Táboře bylo trestní oznámení postoupeno k prověření táborské Policie ČR 
s tím, že budeme policií vyrozuměni o dalším postupu.