Nápad na neobvyklou akci vzešel v rámci projektu „Noviny dělají školu" pasovského deníku PNP. Ve spolupráci s lokální redakcí hledaly děti téma na další článek, a redaktor jim navrhl, což zkusit dobrovolně rezignovat na užívání mobilu. Dokonce děti navnadil „drzou" nabídkou odměny nového přístroje za čtyřtýdenní půst. Krátce před Vánocemi tyto telefony organizátorům přislíbila věnovat firma Blackberry a v pondělí došlo k podpisu závazku. V jeho rámci jsou také účastnice povinny vést o životě bez telefonu deník.

Brkoslav na návštěvě.Brkoslavové na návštěvě

Německo sčítá zimní výskyt ptáků a pořádající Svaz pro ochranu ptactva dostává z Dolního Bavorska podle deníku PNP senzační zprávy o výskytu brkoslavů. Tito ptáci jsou doma na Sibiři a v Německu jsou hosty jen v zimě, většinou v severních zemích. Jen velmi vzácně se objevují v Bavorsku. V probíhající akci bylo dosud vyhodnoceno asi 40 procent hlášení. Podle svazu byl brkoslav dosud spatřen 2645krát. „To je malá invaze, loni jich bylo napočítáno jen 96," dodává mluvčí.

Vlna mrazů v Rusku a v severním Německu mohla vylákat tyto ptáky zdržující se v hejnech za potzravou až do Východního Bavorska, míní ornitologové. Brkoslavové upřednostňují bobulovité plody, které ještě visí na stromech.

Na rozdíl od brkoslavů jsou letos v Německu oproti roku 2012 méně zastoupeni další pravidelní zimní hosté jako jíkavci nebo čížek lesní. I letošek potvrzuje starost ornitologů o vrabce polní, strnady a skřivánky. Z důvodu nedostatku potravy na polích kvůli intenzivnímu hospodaření jsou poklní ptáci stále častěji hosty v zahradách, kde právě zmíněné sčítání probíhá. „Průměrně je v Bavorsku 5,8 vrabce na každou zahradu, to je meziročně o deset procent víc. V mezitimním součtu zaujímá vrabec s pozorovanými  51 937 kusy druhé místo za sýkorou koňadrou (61 688).  Poklesl výskyt vrabců domácích, prý také proto, že je z krmítek vytlačují agresivnější „bratříčci" polní.

Dosud se s hlášeními o výskytu ozvalo v Bavorsku 12 452 pozorovatelů, kteří zaznamenali celkem 379 964 ptáků. Sčítání bude uzavřeno 14. ledna, do kdy je možné své poznatky sdělovat poštou nebo internetem na www.stunde-der-wintervoegel.de. Tam jsou také uváděny průběžné stavy.

Vícečata se nosí

Na 57 porodů v Bavorsku připadá jeden vícečetný. Konkrétně v roce 2011 to bylo 1813 z celkových 102 110 porodů: 1778krát přišla na svět dvojčata, 34krát trojčata a jednou dokonce čtyřčata. Celkově se tak v zemi narodilo 103 668 dětí, o 1,5 procenta méně než v roce 2010.

Matky „vícečat" byly v průměru ve věku 32,5 roku, o něco starší než matky samostatně narozených (31,2). Zhruba 30 procent matek dvojčat a trojčat bylo 35letých a starších.

Na tisíc živě nebo mrtvě narozených dětí v Bavorsku v roce 2011 připadlo 35 vícečetných porodů. V roce 1980 jich bylo jen 18. Stattisikové to vywsvětlují stále pozdnější věkem rodiček a s tím jejich většímu předpokladu vícečetných porodů. ty jsou dále často následkem umělého oplodnění.

Hranice solidarity

Bavorsko pravděpodobně podá v únoru žalobu na mezizemské finanční vyrovnávání, řekl ministerský předseda Horst Seehofer. 5.února  jeho kabinet postup projedná na společném zasedání s hessenskou vládou. Žaloba prý nebude mířit proti samotnému vyrovnávání, ale proti jeho uspořádání.

Nejvíc z tohoto přerozdělování těží Berlín, který ze 128 miliard složených do fondu od roku 1990 dostal něco přes 45 miliard. Sasko získalo 17 miliard, Sasko-Anhaltsko deset. Na systém na druhé straně doplácejí Hamburk, který dosud do fondu odvedl zhruba 5,2 miliardy, Severní Porýní – Vestfálsko (11,1), Bádensko-Württembersko (35,5), Bavorsko (36,5) a Hessensko (38,5), píše deník PNP.

Mluvčí bavorského parlamentního klubu CSU Gerda Hasselfeldtová říká, že vyrovnávací fond je nutný. „Jsme pro solidaritu spolkových zemí, ale fond nesmí vést k tomu, že si některé mohou dovolit věci, které si ty solidně hospodařící nemohou dovoli," říká. Jako příklad uvádí školky zdarma v Berlíně.

Nedovoleně sledoval

U úředního soudu v Traunsteinu probíhá proces se 45letým pekařským mistrem kvůli ilegálnímu odposlouchávání spolupracovníků. Je mu kladeno za vinu, že loni 4. dubna neoprávněně zaznamenával rozhovory zaměstnanců na diktafon. Protože se obviněný k jednání nedostavil, soudkyně mu uložila na návrh státního zástupce trestním příkazem peněžitý trest 1200 eur  „za porušení důvěry". (U nás bychom snad řekli za poškozování cizích práv.)

Žalovaný převzal před několika lety podnik s více filiálkami. „Očividně pojal později nedůvěru ke svým zaměstnancům," popisuje deník PNP. „Více z nich se pak cítilo být sledováno, údajně malými kamerami instalovanými na více místech. Číše přetekla záznamovým zařízením velikosti mobilu. Jeden ze zaměstnanců je odhalil náhodně 4. dubna 2012 v pracovní přestávce umístěné v dutině opěradla plastové židle v šatně pro personál a šokován vyrozuměl o události policii."

Přibylo nezaměstnaných

Koncem prosince bylo ve městě Linci a v okresu Urfahr 724 lidí bez práce – o 17 procent víc než před rokem. Za celý rok 2012 stoupla nezaměstnanost v Linci o 16,1 procenta. Ředitelka úřadu práce  Elisabeth Wolfseggerová vidí důvod v silné orientaci zdejšího průmyslu na export. V současné hospodářské situaci je proto v přijímání nových zaměstnanců spíše opatrný.  Ředitelka zdůrazňuje, že 58 procent lidí bez práce nemá žádnou kvalifikaci.

Dieselová země

V Rakousku je v přepočtu na počet obyvatel dvakrát víc uživatelů aut na naftu než v Německu  a třikrát víc než ve Švýcarsku, spočítal Dopravní klub Rakouska. Počet motorových vozidel s dieselovým pohonem se od roku 1995 trojnásobil. S koncem roku jich v zemi jezdilo 2,57 milionu.

Expertka Ulla Rasmussenová míní, že tento boom představuje zdravotní riziko, píše deník OÖN.  Stará dieselová auta způsobují vyšší emise prachu. Kolem 1,7 milionu těchto vozidel v nrakousku nemá sériově zabudovaný prachový filtr. Kromě toho nafťáky produkují  třikrát víc oxidů dusíku než benziňáky. „Poškozují dýchací cesty a mohou vést k oběhovým onemocněním," říká   Rasmussenivá v OÖN. Dopravní klub opětovně kritizuje daňové zvýhodnění nafty o 8,5 centu na litr nižší  minerální daní.

Riskovala uklouznutí

Kdo utrpí úraz pádem na zledovatělé cestě, nemá nárok na náhradu škody od majitele pozemku, pokud je v místě bezpečná jiná náhradní stezka. Řekl to úřední soud v Mnichově, a zamítl žalobu nájemnice, která před rokem upadla při vynášení odpadu ke kontejneru bytového objektu a utrpěla bolestivá poranění vazů. Argumentovala, že pronajímatel cestu dostatečně neuklidil a porušil tak své povinnosti zajištění dopravní bezpečnosti. Pronajímatel oponoval, že cestu dostatečně uklidil a posypal, a navíc poškozená měla možnost místo obejít. Žena také skutečně náhradní cestu využila při cestě ke kontejneru, ale zpátky šla po silně zledovatělém běžném chodníku a upadla.

Soudkyně uzavřela, že žalobkyně nese na zranění sama vinu, protože na zpáteční cestě mohla využít bezpečnou náhradní stezku. Masivně porušila svou povinnost míry starostlivosti, kterou by bylo možné požadovat po rozumně jednající osobě k ochraně vlastního zdraví. Místo toho svým jednáním znatelně zvýšila možnost sebeohrožení. Vzhledem k této okolnosti má podřadný význam, zda pronajímatel měl cestu lépe uklízet.

Dost vytížená záchranka u sousedů.Dost čilá záchranka

Letecká záchranná služba se základnou v hornorakouském Subenu loni startovala ve 1280 případech (předloni 1265). Důvodem nárůstu je prý i pokračující specializace nemocnic a nedostatek personálu na klinikách, které vyžadují víc meziletů. V 51 procentech letěl vrtulník Christophorus 3 k internistickým a neurologickým nouzovým případům (mrtvice, krvácení do mozku, infarkt).  19 procent letů mířilo k nehodám v zaměstnání, ve škole, ve volném čase nebo v domácnosti, jen jedenáct procent tvořily lety k nehodám. Ve třinácti procentech byli převáženi pacienti v naléhavých případech z nemocnic na specializované kliniky. Na místo příhod doletěl vrtulník průměrně za třináct minut po ohlášení. V létě startoval i čtrnáctkrát denně.

V Pinzdorfu v Solné komoře (Aurachtalstrasse 61) je první privátní muzeum zvířat celého světa. Na ploše 300 metrů čtverečních je 2700 preparátů. Z 80 procent pocházejí z dílny Alfreda Höllera – od kolibříků po tygry, píše deník OÖN. V minulosti získával zvířata pro preparaci nezřídka od cestářů, ale také od zoo. Ještě dnes rád bere přejeté zvíře, které mu donese náhodný nálezce. „Žádné zvíře nebylo usmrceno proto, aby bylo vycpáno," ujišťuje. Pracuje i pro privázní osoby, vypreparování domácího mazlíčka stojí od 300 eur. Pracoval už ale také pro řecké rejdaře Onassise a Niarchose, pro perského šacha či Nikitu Chruščova.

Muzeum je otevřeno celoročně od pondelí do pátku od 8 do 12 hodin a od 14 do 17 hodin, mimo tyto časy a o víkendech po domluvě. Vstup je dvě až tři eura. (www.tierweltmuseum.at)

Politik nesmí do hospody

Sebastian Frankenberger, předseda Ekologické demokratické strany Německa a iniciátor úspěšného referenda na zákaz kouření v restauracích, měl další konflikt s hospodským. Georg Heide, provozovatel restaurace Heide-Volm v Planeggu u Mnichova, jinak také nájemce velkostanu Bräurosl při Oktoberfestu, ho vykázal ze své provozovny, kde měl pronést oslavnou řeč při udělování čestného řádu Mnichovské masopustní společnosti populární komičce Veronice von Quast, která mladého politika zná a obdivuje. Oslavenkyně byla vykázání Frankenbergera tak rozzlobena, že cenu odmítla, píše list Am Sonntag.

Jako důvod Heide uvedl solidaritu s hospodskými, kteří kvůli zákazu kouření musejí bojovat o existenci. Frankenbergerův právník už na něho připravuje žalobu. Opírá ji o závěr nejvyššího soudu z loňského března ve věci žaloby na zákaz vstupu, který jeden wellness-hotel udělil bývalému předsedovi extremistické strany. Soud řekl, že takový zákaz musí být věcně odůvodněn. Rozhodnutí o zákazu kouření v roce 2010 bylo demokraticky legitimní. „Diskriminovat po léta iniciátora demokratického rozhodnutí veřejně účinnou formou a zkoušet ho dát společensky do klatby nepatří podle našeho názoru do pluralistické a demokraticky utvářené společnosti," řekl advokát.

Špatné mosty

Mosty v Bavorsku jsou dílem v dramaticky špatném stavu, přinejmenším 1339 jich musí být zásadně sanováno. Je to 26,5 procenta z existujících 5085 mostů. Letos jich nicméně bude opraveno jen 176, jak řekl ministr vnitra Joachim Herrmann. Jen v Dolním Bavorsku potřebuje opravu 127 mostů.