Kliknutím zvětšíteSe svým workshopem přijel Petr „C“ Špička a Jiří „FouSage“ Sokol také do Soběslavi. Tetování touto technikou dělají jako jediní v České republice a asi i na světě.
Tattoopunktura je podle FouSage technika zaměřená na aktuální prožitky a přináší lidem něco navíc kromě hezkého obrázku. „Všechno je to o vnitřním nastavení,“ upozornil úvodem. Petra Špičku k prvotnímu nápadu nevědomky navedl jeho učitel přírodní a čínské medicíny Jiří Řešátko.
„Nevydávej se na cestu s nikým, kdo nemá jizvu pod kolenem,“ zmínil během výuky čínské přísloví týkající se legendárního bodu dlouhověkosti Zu San Li. „Napadlo nás, že jizva může fungovat podobně jako akupunktura, jen dlouhodoběji,“ objasnil prvotní myšlenku, kterou nyní ověřují praxí.
INSPIRACE V DÁVNÉ MINULOSTI
Obnovili v podstatě tradiční evropskou kulturu, která se vrátila na světlo světa po nálezu mumie Ötziho, který měl na těle více než 61 vytetovaných obrazců. „Dlouho jsem na tím přemýšlel, že by jizva mohla fungovat podobně jako akupunkturní jehla. Nakonec jsem zavolal FouSage jako uznávané legendě české scarifikace (pozn. red. metoda ozdobného zjizvování),“ vysvětlil Petr Špička.
Techniku začali zkoušet před dvěma lety na dobrovolnících, k práci se inspirovali v knize Dějiny tetování, kde je i skica 5300 let staré mumie nalezené v Ötzalských alpách. Tetování na jejím těle jim hned dávalo smysl. Podle vědeckých výzkumů totiž pračlověk trpěl osteochondrózou a měl problémy s klouby.
„Ötzi měl jednoduché tetování v místech, kterými by se pomocí akupunktury tyto neduhy léčily. Jizva je systém kolagenových vláken, který vyplní prostor, vede elektřinu. Když se ohýbá, tak ji i generuje, v kombinaci s uhlíkem působí fyzikálně energeticky na tělo,“ upřesnil.
PRIMITIVNÍ LÉČBA
Podle nich se pračlověk sám zkoušel léčit za pomocí primitivních nástrojů. „K tomu používal pazourek, uhlík z hnědého uhlí a moč. My máme modernější vybavení, skalpel, sterilní tatérskou barvu na bázi uhlíku a dezinfekci, proces i účinky jsou však téměř totožné,“ podotkl C.
První tucet lidí popisuje podobné účinky. První symboly vytvořili průkopníci sobě navzájem, mezi řádkou dobrovolníků byl i Jakub Knot ze Soběslavi. „Chtěl jsem to zkusit jen ze zvědavosti. První bod dlouhověkosti na noze, který navrací energii, jsem si nechal zakomponovat do klasického tetování, kdyby to náhodou nefungovalo, aby nebyl vidět. Nejznatelnější jsou však dva propojené body na ruce, které mě dost uklidnily. Občas jsem se dokázal pěkně naštvat, dnes jsem o dost klidnější a rozvážnější,“ sdělil účinky.
REKLAMACE NEJSOU
Celkově už pořezali více než 100 zákazníků. Reklamaci zatím neměli žádnou. „Myslím, že někdo může být méně vnímavý, ale že by na někoho tattoopunktura neměla žádný vliv, to se k nám zatím nedoneslo. Nebo nám to ještě nikdo neřekl do očí,“ směje se FouSage.
Následná péče je podobná klasickému tetování. „Stroupky se nedělají. Druhý den to nebolí. Když se někdo bojí, tak mohu předem napíchnout jehličku a místo analgeticky umrtvit,“ popsal Petr Špička.
RŮZNÉ BODY NA RŮZNÉ POTÍŽE
Symbol důležitý není, každý si může vybrat podle svého uvážení. V tomto případě je hlavní právě umístění tetování. Jak to funguje zajímalo Adama Cílka. „Nezmění to tvoje vnímání okolního světa, ale v tvém pohledu změní okolní svět,“ zněla odpověď. „Není to škodlivé, když je ten akupunkturní bod stimulován pořád?“ ptal se dál.
„Body jsou různé, a mají různé fungování. Používáme ty, které jsou sami o sobě chytré a univerzální, doplňují energii a harmonizují. Body na akutní problémy nepoužíváme. Výjimečně ano a tomu předchází detailní diagnostika, aby působily správně k vyladění něčeho. Dají se využít na nějaký chronický problém, který lidi trápí od malička. Zkoušeli jsme třeba cukrovku či psychózu,“ uvedl několik příkladů.
Někomu vadí, že je to nevratné. Působí na pořád, co když si to člověk rozmyslí. „Je to léčebné tetování, které dostává do bodu normálu. To není tlačítko na spuštění vrtačky. My tím řešíme problémy, kdy neproudí energie a přitom by přirozeně měla. Úplně zdravý člověk nepotřebuje akupunkturu ani tetování,“ nastínil účel.
Vendula V. si tattoopunkturu pod kolenem nechala opravit. „Při samotné tvorbě symbolu jsem necítila bolest, asi nejvíce nepříjemné je nanášení barvy. Bolí až pak sloupávání ochranné fólie. Dalo by se to přirovnat k odřenině,“ sdělila své dojmy.
JEN JIZVY BEZ BARVY
Jizvami bez barvy si nechala ozdobit tělo Lucie Panchártek Suchá. Účinky si nemůže vynachválit. „Začaly se mi dokrvovat končetiny, rychle se hojím a obnovuji, ale zase mi rychle roste obočí a chloupky na nohou,“ našla i nevýhodu.
Zlepšil se jí také sexuální život. „Je to takové procítěnější. Na zápěstí mám symbol, který úžasně funguje proti škytavce. Stačí to místo pomačkat, zkoušela jsem to i na manželovi. Nepřijde mi, že je to v hlavě či placebo efekt, všichni máme podobné závěry,“ zhodnotila.
Navíc prý ráno vstává nabitá energií i po pár hodinách spánku. „Výborně se mi vstává, není to takové to dlouhé probírání. Zvládám rychlé ranní starty s úsměvem,“ uzavřela s tím, že je to vysoce návyková metoda. „Rozhodně neskončíte u jedné tattoopunktury,“ dodala.
ZA KŮŽI NA HÁKY
FouSage se navíc více než 20 let věnuje body suspension. Tedy věšení lidí na háky z chirurgické oceli. Jde o moderní pojetí indiánského rituálu dospělosti, na háky se věší také Indové a další národnosti.
„Vše jsme se učili sami, formou pokusu a omylu a zpětnou vazbou od zúčastněných. Věšení se nedá dělat nezodpovědně,“ sdělil. Pro zájemce dělají workshopy či soukromé „pověšeníčko“ jen pro osobní prožitek.
Vendula V. se nechala zavěsit podruhé v životě, byl to pro ní osobní rituál, proto si nepřála focení zepředu. Vše si náležitě užívala, k výkonu si zvolila i vlastní oblíbenou hudbu. „Její trapitel“ zacinkal na zvonky a nechal ji v klidu meditovat.
Před zavěšením se napila pouze vody a dobila energii hroznovým cukrem. Při samotném propichování kůže nad lopatkami se všem pozorovatelům tajil dech, atmosféra se dala doslova krájet. Každý očekával alespoň malý výkřik či zaúpění, ale její ústa nevypustila žádnou slyšitelnou hlásku.
Podle FouSage, který tuto metodu praktikuje, se jedná o zážitek v podobě vystavení těla extrémní situaci. „Vyplaví se hormony štěstí jako serotonin, endorfiny a adrenalin. Je to obrovský prožitek, kdy tělo překonává strach,“ popsal důvody podstoupení rituálu.
Zavěšení se dá přirovnat ke skoku padákem, Bungee jumpingu či porodu. „Osobně bych šel radši na háky než rodit, moje žena přitom měla dobré porody, a to jsem byl u všech třech,“ směje se Petr, který tuto libůstky ještě nevyzkoušel.
SPONTÁNNÍ AKCE
Vendula se rozhodla až na místě. „Rozhodla jsem se spontánně. S porodem nemohu srovnávat, protože jsem ještě nerodila, ale viset budu podruhé,“ upřesnila. Každý zážitek byl však jiný a nesrovnatelný.
„Prvně jsem se věšela uvnitř, jsem hodně senzitivní člověk a příroda zafungovala. Objevila jsem opravdu to kouzlo, které všichni popisují,“ sdělila bezprostřední pocity. „Není to strašidelné ani bolestivé. Spíše se jedná o překonání sama sebe, posun osobnosti a silný zážitek,“ dodala.
Každý závěs je jedinečný. „Myslím, že každý aktuální závěs si člověk prožije trochu jinak. Do karet mi nahrála i atmosféra západu slunce. Každý musel poznat i okamžik vyplavování hormonů, o kterém FouSage mluvil,“ upozornila na momenty pro ní vzácné.
Jizvy, které ji zůstanou, ji netrápí. „Rozhodně mi nevadí, jsou opravdu malé na zahojení a ve výsledku je to i taková malá vzpomínka,“ uzavřela.
38
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
