„A když turistovi zkazí dojem z jižních Čech zamračená servírka, nezachrání to ani věhlasné jihočeské památky, třeba krumlovský zámek," doplňuje muž, jenž má jasný cíl do pěti let zvýšit počet návštěvníků kraje o 30 procent a ukázat jim i jiná krásná místa, než je Lipno nebo Třeboň, a to vytvořením jedenácti nových turistických oblastí jižních Čech.

Počet lidí, kteří v kraji přenocovali v posledním čtvrtletí loňského roku, byl oproti stejnému období roku 2014 téměř o šest tisíc vyšší. Jak dlouho ještě budou turisty lákat tradiční cíle jako Krumlov nebo Hluboká?
Zmíněné lokality patří mezi ty, které zná téměř každý. Jsou to jakési ikony našeho kraje. Naším cílem ale je, aby se lidé z těchto turisty přesycených míst rozprostřeli i do dalších částí jižních Čech. Proto připravujeme koncepci jedenácti turistických oblastí, o nichž chceme dát výletníkům vědět. Naším cílem je dostat výletníky i mimo základní osu Hluboká Český Krumlov Lipno. Co nabídnout mají i další města a regiony. Kromě toho chceme zvýšit počet návštěvníků kraje do roku 2020 o 30 procent. Není to malé číslo, ale je reálné. Má k tomu pomoci i tématický produkt letošního roku Jižní Čechy olympijské, který nyní připravujeme. Chystáme ale i další produkty.

Můžete být konkrétnější?
Konkrétní nabídka vždy závisí na spolupráci s podnikateli v cestovním ruchu. Základem, kterým může pomoci Jihočeská centrála cestovního ruchu, je vytvoření turistických oblastí, o nichž už jsem hovořil. Pro každou z těchto oblastí bude příznačné určité téma, například rodinná a aktivní dovolená, wellness a lázeňství, památky nebo nabídka pro cyklisty. A je hlavně na podnikatelích, aby potenciálu oblasti, v níž nabízejí své služby pro turisty, využili naplno.

Jaromír Polášek vede Jihočeskou centrálu cestovního ruchu od loňského června.

Je jednou z cest ke zvýšení návštěvnosti kraje a rozprostření turistů mimo hlavní zájmovou osu hledání nových a méně tradičních turistických cílů, jako je třeba Stezka korunami stromů na Lipně?
I tento úkol nás čeká. Ve chvíli, kdy si stanovíme konkrétní turistické oblasti, začneme hledat, co tady v nabídce pro turisty chybí. Pak je třeba usilovat o vytvoření vhodných podmínek pro investory, kteří by jednotlivé lokality rozvíjeli. Když jste zmínil Lipensko, tam se nyní pracuje na nové strategii, jejímž cílem je nabídnout výletníkům atraktivní vyžití i mimo samotnou obec Lipno nad Vltavou.

Patří třeba právě Krumlov k místům, která jsou přesycená turisty? A jsou v jižních Čechách vůbec takové oblasti?Myslíte, že v každé ze zmíněných jedenácti oblastí vytvoříte natolik atraktivní nabídku, aby sem mířili turisté se stejnou oblibou jako třeba do Krumlova?
Existuje analýza Ústavu regionálního rozvoje vypovídající o potenciálu jednotlivých regionů v oblasti cestovního ruchu. Podle této analýzy jsou jižní Čechy jedinečné v tom, že turistický potenciál má prakticky celý kraj. Například na jižní Moravě jsou některé oblasti pro turisty nezajímavé. To u nás neplatí. Jen je třeba, jak už jsem řekl, turisty po kraji více rozptýlit a zatraktivnit pro ně nabídku v těch částech kraje, kde zatím nemají velké vyžití. Novohradsko je ideální pro klidnější dovolenou, Česká Kanada pro cyklisty i pěší. Třeboňsko v oblasti lázeňství už využité je, ale nabídku pro turisty můžeme rozšířit například o vodáctví, pro něž má ideální podmínky řeka Lužnice. Skrytý potenciál má rovněž jihočeská část Šumavy pod hranicí národního parku, například Prachaticko. V této souvislosti jsem si vzpomněl na jednu diplomovou práci, která srovnávala turistický potenciál Českého Krumlova a Vimperka. Vycházelo z ní, že obě města mají srovnatelné podmínky, naplno jich využil ale jen Český Krumlov.

Není to o oblastech, ale o jednotlivých bodech. K nim patří třeba právě Krumlov, Lipno nebo Hluboká nad Vltavou. I proto přicházíme s nabídkou turistických oblastí. Aby se lidé třeba v Krumlově ubytovali, ale nezůstávali jen ve městě, kde stejně nenajdou vyžití na celý týden. Mohou vyjet třeba hrát golf do Svachovy Lhotky nebo objevovat turistům nedávno zpřístupněný vojenský újezd Boletice.

Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu ubylo v jižních Čechách návštěvníků z Evropy, naopak roste počet turistů z Asie a Ameriky. Je na světě nějaká oblast, odkud by k nám mohlo přijet větší množství turistů, kam třeba cílíte reklamní kampaň?
Spolupracujeme s národní centrálou CzechTourism, ta i náš kraj zastupuje na zahraničních trzích. My napřímo spolupracujeme s Rakouskem a Německem. S Rakušany je to trochu těžší, ti moc vyjíždět nechtějí. A když už, ubytují se u hranic v Rakousku a odtud jezdí k nám. Němci cestují více, očekávám, že návštěvnost z jejich strany bude růst. Nahrává tomu mezinárodní bezpečnostní situace, kdy se i Němci bojí vyjíždět do vzdálenějších míst. Ale krása jižních Čech se dá za hranicemi země propagovat i jinak, například když tady natáčejí filmy zahraniční produkce. Také se pořádají cesty do kraje pro zahraniční novináře. Návštěvu jižních Čech novináři absolvují v rámci cesty po Evr

opě. Ale našemu kraji v tomto směru nahrává výrazná odlišnost od dalších destinací v Evropě, novináři si ho dobře zapamatují a pak i ve svých médiích prodají. Jsou uneseni reliéfem krajiny i památkami.

Máte zpětnou vazbu od turistů, jak se jim v jižních Čechách líbí?
Turisté kvitují zejména pestrou koncentraci turistických atraktivit. Je tu toho hodně na malém území. Třeba Rusové nebo Číňané jsou zvyklí cestovat za nějakou pamětihodností i čtyři hodiny. Tady stačí dvacet minut na to, aby se z velkého města dostali na venkov mezi rybníky nebo na kopec, kde si mohou zalyžovat. Mnoho turistů oceňuje i pestrou kulturní nabídku, množství tématických festivalů.


Deset let jste pracoval jako manažer Místní akční skupiny Šumavsko, neziskové organizace zaměřené na rozvoj venkova. Co Jihočeský kraj a agroturistika? Má v tomto směru zatím skrytý potenciál?
Agroturistika je jedna z výsečí venkovské turistiky. A ta má obrovský potenciál. Kraj má v tomto směru co nabídnout, mimo jiné unikátní, přes 400 kilometrů dlouhou síť hipostezek určených pro výlety na koních. Jsou oblasti, kde tento segment turistiky funguje dobře, například na Toulavě. Tam jsou v tomto směru zřejmě nejdál. Venkovskou turistiku se daří rozvíjet také na Prácheňsku, Strakonicku a Blatensku, třeba v oblasti kolem Hoslovic. Dílčí centra venkovské turistiky tedy jsou, ale i v tomto směru musíme napnout síly.

Jak je na tom kraj s kvalitou služeb poskytovaných turistům?
Často je problém najít kvalitní ubytování, které by splňovalo standard. Zlepšit kvalitu služeb je jedním z našich nejtěžších cílů. Někteří podnikatelé to dělají hodně, jiní se vezou a jen vydělávají jde jim o rychlý zisk bez dlouhodobější vize.

Je v tomto směru pořád patrný rozdíl mezi jižními Čechami a Horními Rakousy nebo Bavorskem?
Je. V Německu funguje certifikace ubytovatelů. Díky povinnému členství v komoře tam mají páku na to, jak podnikatele dotlačit ke zlepšení služeb. Nenastane-li zlepšení, přijde podnikatel o podporu. Toho bych chtěl docílit i v jižních Čechách. Protože když si turista zkazí dojem z ubytování, když natrefí na zamračenou servírku, zkazí mu to celou dovolenou a už se k nám třeba nevrátí.

V čem jsou hlavní nedostatky?
Podnikání v cestovním ruchu je služba. Toto podstatné jméno má hodně společného se slovesem sloužit, což mnoho podnikatelů zatím bohužel nepochopilo. Není to ani otázka vybavení hotelu nebo penzionu, je to spíše o servisu.

Vše začíná u systému vzdělávání pracovníků v oblasti cestovního ruchu. Je problém najít lidi, kteří by v tomto oboru chtěli pracovat dlouhodobě. V Německu nebo Rakousku jsou lidé, kteří v oboru působí po mnoho let. U nás, když jdete na kafe nebo do restaurace, vás obsluhují většinou brigádníci, což je bohužel někdy na úkor kvality služeb.

Jak to zlepšit?
Pomohla by možnost podporovat jen ty podnikatele, kteří to s kvalitou poskytovaných služeb myslí opravdu vážně. Nemám na mysli finanční podporu, ale podporu ve smyslu propagace jejich ubytovacích nebo stravovacích zařízení. Těm dobrým bychom rádi dali například nálepku s nápisem „Doporučujeme". Chceme zkrátka ukázat prstem na ty, kteří to dělají dobře. Předtím je třeba jen nastavit určitá kritéria, podle nichž bychom kvalitu služeb posuzovali. Jistý systém vymýšlíme ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou, inspirovat se chceme například v Německu, kde to funguje bezvadně. Tento systém chceme mít pohromadě v průběhu příštího roku.

Ač mnohé vyplynulo už z vašich předchozích slov, přibližte náplň činnosti Jihočeské centrály cestovního ruchu.
Fungujeme jako krajská destinační společnost. Naším úkolem je dávat dohromady nabídku pro turisty tak, aby odpovídala poptávce. Zkrátka to, co u nás nabízejí podnikatelé, musíme dostat k potenciálním návštěvníkům jižních Čech. Cest je celá řada od účasti na veletrzích a výstavách přes vydávání map a brožur až po spolupořádání cest pro novináře nebo zástupce cestovních kanceláří. Pro obyvatele kraje není Jihočeská centrála cestovního ruchu tak výrazná. Naším cílem je dostat sem lidi z ostatních částí republiky nebo z příhraničí okolních zemí.

Kam v rámci jižních Čech jezdíte nejraději na výlet?
Kraj mám projetý křížem krážem. Hodně mě táhne Šumava a Pošumaví. Ale často jezdím i do Krumlova, naši mají chalupu kousek od Lipna, rád se vydávám s rodinou i na výlet do Třeboně nebo Tábora. Takže nemůžu říct, že mám nejoblíbenější část jižních Čech.