Cestující podle policejního mluvčího hlasitě volali o pomoc. List pokračuje, že volání z kontejneru zaslechl svědek už v sousedním rakouském Schärdingu a vyrozuměl policii. Kolem 23.30 zasáhla policie na nákladovém nádraží v Pasově. I ona slyšela volání uzamčených lidí o pomoc. „Podle prvních zjištění bylo osm osob, mezi nimi devítiletý chlapec a jeho šestnáctiletá sestra, zavřeno v kontejneru už asi čtyři dny. Osvobozeným se daří přiměřeně okolnostem,“ řekl mluvčí policie listu. Nemuseli být lékařsky ošetřeni a nyní mají být vyslechnuti.

Deník PNP upřesnil, že děti se 44letou matkou přistoupily v Srbsku a byly ve vagonu zavřeny už čtyři dny. Dva běženci jsou z Maroka (22 a 26 let), po jednom z Jordánska (50), Alžírska (30) a Lybie (30). Podle prvních zjištění vlak vyjel z Turecka. Podle PNP byli pasažéři obviněni z nedovoleného vstupu do země a během středy měli být vráceni do Rakouska.

Poplach v kantýnách

„Fotbalové kluby nižších tříd ztrácejí svůj hlavní zdroj příjmů,“ píší OÖN po zákazu podávání jídel a nápojů od pátku na fotbalových hřištích Horních Rakous. Klubům dělá potíže i nařízené povinné nošení roušek a registrace diváků včetně přiděleného sedadla. Hornorakouský fotbalový svaz i proto bojuje o finanční podporu z fondu spolkové vlády pro nevýdělečné organizace a vicekancléř Werner Kogler to už přislíbil. Zemský prezident svazu Gerhard Götschhofer k tomu připomíná pravidlo z Dolních Rakous, podle něhož jsou zápasy nuceně hrané bez diváků sanovány 750 až 3500 eury. Kluby volají alespoň po možnosti prodávat jídla a nápoje na volné ploše – kdyby tyto příjmy ztratily na delší dobu, ohrožovalo by je to prý existenčně.

S nařízením nejsou spokojeny ani radnice, které musely odříct některé akce, také všechny oslavy vyznamenání a podobně. „Neudělám přece oslavu, když oceňované nemohu pozvat ani na jídlo,“ zlobí se linecký starosta Klaus Luger. Cateringovým firmám to bere poslední možnost obratu. Nařízení je podle něho spíš „akční“ než smysluplné a zasahuje tvrdě i umělce, jejichž vernisáže musely být zrušeny. Na opatření nevidí nic, „protože k 80 procentům nákaz nedochází při veřejných akcích, ale v privátní oblasti“.

Soudí vražedkyně

U Zemského soudu v Klagenfurtu se tři ženy zodpovídaly z vraždy 72leté ženy, žhářství a podvodu, informují OÖN. Podle žalobce k tomu 48letá obžalovaná zaúkolovala 44letou. Se třetí 62letou obviněnou vytahaly „esoterickými“ podvody za několik let z poškozených několik set tisíc eur. Hlavní obviněná vehementně popírá návod k vraždě a čtyři žhářské útoky. Byla sice dědičkou oběti ze závěti staré paní, ale neměla peníze k vyplacení povinného podílu dcerám poškozené. Popírala i zaúkolování spoluobžalovaných ke žhářství – série požárů měla zastřít oheň v domě hlavní obviněné, který měl triu otevřít cestu k vyplacení pojistného.
Druhá obžalovaná ženu uškrtila zezadu 6. října 2018 a odcizila jí šperky a hotovost. Část klenotů se našla v bytě hlavní obviněné, část pro ni třetí obžalovaná uložila v Dorotheu.

Porota rozhodla jednomyslně a první obžalované uložila doživotí, druhé 20 let a třetí tři roky. U obou mladších žen znalec psychiatr shledal vysokou pravděpodobnost recidivy. 48letá, vícekrát trestaná teatrální a histrionská osobnost, jevila „velkou emoční chladnost“ a více než deset let obelhávala lidi, se kterými měla co dělat. Druhé dvě obžalované na ní byly silně závislé.

Utopila přítelkyni na její přání?

V Pasově pokračoval proces s 24letou ženou, která měla utopit přítelkyni na její přání, píše PNP. „Na lavici vedlejších účastníků usedla 52letá matka zemřelé, přesvědčená o tom, že by dcera nikdy dobrovolně ze života neodešla,“ píše PNP. „Postavila před sebe portrét zesnulé dcery. Předseda senátu Wolfgang Hainzlmayr jí ale nařídil snímek odstranit – tady nejsme v kostele, stůl vedlejší žalobkyně není žádným pseudo-oltářem, řekl.“
Soudní lékaři informovali, že na těle zesnulé nenašli žádné stopy po zápasu, zemřela „klasickým utonutím“. Malý řez na levé straně jejího hrudníku popsala obžalovaná jako nevydařený pokus bodnout přítelkyni na její přání; nůž se nenašel. Z analýzy vlasů znalci odvodili, že od konce roku 2018 brala poškozená antidepresiva, také ještě několik hodin před smrtí. Na jejím těle nenašli žádné stopy zápasu, zemřela klasickým utonutím. Dva policisté vypovídali o místě činu. VW Golf uvízl v bahně, když se obě ženy podle obžalované pokoušely sjet společně pod hladinu a utonout. Ve voze policisté našli batoh s dopisem na rozloučenou, kabelku s léky a další rozlučkový list.

Líčení svědků naznačuje, že v tragédii mohla hrát důležitou roli třetí žena. Přátelila se s obžalovanou, chatovaly si, ale kontakt byl přerušen šestnáct dnů před tragédií. Dotyčná, žijící v Linci, se omluvila s potvrzením, že trpí ztrátou paměti. To ji zbavuje povinnost vypovídat.

Rozhodnutí soudu se očekává začátkem listopadu.

Chodci většinou nevinní

Dvě třetiny nehod chodců v Rakousku byly loni zaviněny druhými účastníky, napsal Volksblatt z analýzy Dopravního klubu Rakouska. 62 procent jejich nehod způsobily malé nákladní automobily. „V Rakousku se loni stala každých dva a půl hodiny dopravní nehoda, při které byli zraněni chodci. Při 2480 z celkových takových 3696 nehod byl viníkem ,pěšák´. 40 ze 69 loni usmrcených chodců bylo starších 64 let. Kromě toho přišlo v dopravním provozu o život šest jdoucích dětí, dalších 557 bylo zraněno.“

Malé nákladní automobily mají na nehodách největší podíl, pokračuje list. Loni se podílely na 2226 nehodách se zraněními a 1448 z nich zavinily, tedy asi 62 procent. Také v bilanci nehod náklaďáků do dvanácti tun je vina řidičů vysoká – 61 procent. Z řidičů individuálních dopravních prostředků mají nejmenší podíl na příčinách nehod cyklisté (včetně e-koloběžkářů) – 37 procent. Na motorkáře připadá kolem 38 procent, na mopedisty 44 procent. Osobní auta zavinila podle Statistik Austria 52 procent nehod, ve kterých měla účast.

Železnice byla loni účastníkem 60 dopravních nehod, ale jen v jedné viníkem. Tramvaje se podílely na 247 nehodách a jen sedmnáct z nich zavinily, což je podíl sedmi procent. Autobusy byly u 581 nehod a každou třetí způsobily.

Koronový přídavek nezaměstnaným

Nezaměstnaní v Rakousku budou dál pobírat „korona-příplatek“, potvrdil televizi ORF vicekancléř Werner Kogler (Zelení). Jednorázově dostane za září maximálně 450 eur každý, kdo byl mezi květnem a srpnem alespoň 60 dnů bez práce, a do konce roku pak bude pobírat ještě 150 eur měsíčně, píší OÖN. Nárok má ten, kdo pobíral podporu v nezaměstnanosti, výpomoc v tísni nebo překlenovací pomoc. Podle ministerstva práce to bude stát 180 milionů eur.

Korona zatěžuje vztahy

„Boj proti viru korony spojuje, společně jsme v něm silní. To ale sotva platí pro Evropskou unii. V krizi se ukazují hranice její solidarity – naposledy s potyčkami kolem ochranářských opatření, uzavírání hranic přes konflikty kolem pomoci při obnově až k neurčitým varováním před cestováním,“ píše Alexander Zens v OÖN. „Příkladem pro bytí ,vedle sebe´ místo ,spolu´ byly už před koronou Horní Rakousy a Čechy, eventuálně Rakousko a Česká republika. 30 let po pádu železné opony je v tomto vztahu ještě hodně ,luftu nahoru´. Že teď Horní Rakousy aktuálně odmítly přijímat intenzivní pacienty ze sousední koronou týrané země i z jiných států, se dá vyargumentovat. Že se ale země současně ,zásadně hlásí k solidární spolupráci,´ moc nepomůže. Před dvěma roky ohlásila hornorakouská vládní delegace při návštěvě v Praze záměr se ještě víc sblížit. Korona vzdálenost mezi námi v mnoha ohledech se ale zase zvětšila…“

V Mnichově sejmuli masky

Bavorské hlavní město Mnichov zrušilo od středy povinné nošení ochranných roušek v obecných třídách i přes celkově vysoký výskyt viru korony na základních školách, píše PNP. Vrchní starosta Dieter Reiter (SPD) rozhodnutí odůvodnil tím, že výskyt infekce v obecných školách je „velmi nízký“ - dělá jen pět procent z akutálně 83 uzavřených školních tříd. „Školáci obecných škol nejsou žádnými podněcovateli infekce,“ řekl Reiter a „osvobodil“ je. Umožnilo mu to změkčující ustanovení nařizující povinnost roušek při sedmidenní incidenci přes 50 na všech věkových stupních škol. V odůvodněných případech je možná odchylka. Mnichov přitom vykazuje podle Institutu Roberta Kocha 72,8 infekce na 100 000 lidí během sedmi dnů. Hranici 50 překračuje od 12. října. O tom, jaká fáze opatření kde na 5000 školních třídách a 3000 družinách se uplatní, rozhoduje městský zdravotnický referát po dohodě s referátem vzdělávání a státním školním dohledem. „Není žádný automatismus a v Mnichově nadále platí aktuální stupeň ,žlutá´,“ píše PNP. Povinnost masek nadále platí na chodbách a ve společných prostorách škol.

„Protikoronová opatření musejí být nasazena tam, kde se lidé infikují,“ cituje PNP twitter druhé místostarostky Mnichova Katrin Habenschadenové (Zelení). Základní školy nejsou žádným horkým ohniskem korony, proto tam město povinnost masek zrušilo.