Potvrzují to slova mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje Zuzany Fajtlové. „Zatímco loni jsme během června a července ošetřili přes sedmdesát alergických reakcí, letos za stejnou dobu jsme zasahovali u takřka dvou set takových případů. Nedošlo jen k nárůstu počtu výjezdů, ale i samotné projevy jsou závažnější,“ upozorňuje s tím, v případě masivních otoků, potíží s dýcháním či dokonce kolapsů a poruch vědomí je rozhodně na místě zavolat záchranku.
Čekat by podle ní neměli lidé, kteří vědí, že jsou na hmyzí bodnutí silně alergičtí, ti by měli ještě před příjezdem zdravotníků také použít adrenalinové pero. „Jestliže máte výsev vyrážky či otoku na větší části těla, nejen v místě vpichu, pocit “knedlíku v krku” nebo ochraptíte, náhle vzniknou jakékoliv obtíže s dýcháním, nevolnost, kolapsový stav, porucha vědomí, tyto příznaky se rychle rozvíjí, volejte záchrannou službu,“ radí Zuzana Fajtlová.
Ne každé žihadlo je ale důvodem vytáčet linku 155. „Místo vpichu zpravidla oteče a bolí, to je běžná reakce, které se není třeba zaleknout,“ mírní přehnané obavy a připojuje rady, jak si v takových případech pomoci vlastními silami. „Jedná-li se o včelu, pokuste se vytáhnout žihadlo,“ doporučuje. Tenhle manévr by měl navíc mít charakter seškrábnutí či smetení žihadla z kůže, jeho sevření mezi prsty může naopak přidat na dávce jedu, která se dostane do těla. „Postižené místo chlaďte, případně ošetřete protialergickými gely, pomáhá také rozpuštění antihistaminika pod jazykem,“ dodává s tím, že oba zmíněné prostředky lze koupit v lékárně.
První pomoc v případě hmyzího bodnutí
* jedná-li se o včelu, pokusit se vytáhnout žihadlo
* chlazení místa
* možné ošetření protialergickými gely (volně dostupné v lékárnách)
* rozpuštění tablety antihistaminika pod jazykem (volně dostupných v lékárnách/na lékařský předpis)
* bezodkladné použití tzv. adrenalinového pera (jste-li alergik)
K takovým řešením zatím nemusela sáhnout Eva Freyová z Havlíčkobrosdska, která je s dětmi na výletě v České Kanadě. „Vos jsou tu mraky, včera při obědě na Landštejně to bylo hotové dobrodrůžo,“ potvrzuje, že vypít si na terase limonádu, najíst se u venkovního posezení nebo si vychutnat zmrzlinu je letos na jihu Čech tak trochu o zdraví. Záchranáři dodávají, že rizikem mohou být zejména otevřené plechovky nebo tmavé lahve s pitím, kam se může bodavý hmyz v nestřeženém okamžiku dostat a pak způsobit třeba žihadlem v jazyku pořádný problém.
Nestojí o něj ani Jitka Kohlová z Českých Budějovic. Na půdě nedávno objevila dvě menší vosí hnízda. A nevítaní nájemníci museli z domu. „Povedlo se mi jich zbavit pomocí speciálního spreje proti vosám,“ přidává recept.
Silný kalibr insekticidu musel tasit i Jindřich K. na chalupě na Lipensku. „Tři týdny jsme tam nebyli. Za tu dobu si stihly v kadibudce vybudovat hnízdo sršně. A naše přítomnost se jim evidentně nelíbila. Měl jsem dvě možnosti, buď až do prvních mrazů přestat chalupu využívat, nebo se jich, ač nerad, zbavit. Zkoušel jsem obyčejný sprej proti hmyzu, to jsem je akorát naštval. Prý nemají rády ocet, ani tahle rada nezabrala,“ líčí marné pokusy přimět roj k dobrovolné změně bydliště. „Tak jsem se vypravil do nejbližší drogerie, koupil opravdu účinný prostředek a večer, když už byly všechny v hnízdě, ho použil. Bohužel to odnesl i všechen ostatní hmyz jako pavouci, kteří jsou u nás na chalupě jinak hájení. Zkrátka vše živé opouštělo kadibudku nožičkami napřed,“ vypráví s humorem.
Ten ale dochází spoustě dalších Jihočechů, kteří se obtížného hmyzu bez pomoci profesionálů nedokáží zbavit. V řadě případů pak nastupují hasiči a i ti už letos nebezpečný hmyz likvidovali nesčíslněkrát.
„Od 1. června do soboty 27. července jsme zasahovali v Jihočeském kraji u 599 těchto událostí. Vloni jich bylo na 140. Denně tedy vyjíždíme k nebezpečnému hmyzu přibližně jedenáctkrát. Vloni to bylo v průměru 2,5 výjezdu za den," uvedla mluvčí Vendula Matějů. „Zásahy provádíme především na veřejných prostranstvích a budovách, jakou jsou například dětské domovy, domovy důchodců, nemocnice, školy a školky, dětská hřiště, okolí veřejných budov, dětské tábory a podobně," doplňuje s tím, že nebezpečný hmyz u soukromých domů a obydlí odstraňují hasiči jen v případě, že zde hrozí bezprostřední ohrožení dětí, důchodců či alergiků.
Kdy volat záchrannou službu?
* pokud víme, že je dotyčný alergický na hmyzí bodnutí* výsev vyrážky či otoku na větší části těla (nejen v místě vpichu)
* pocit “knedlíku v krku” nebo chrapot
* jakékoliv náhle vzniklé obtíže s dýcháním
* nevolnost, kolapsový stav, porucha vědomí
* rychlý rozvoj výše zmíněných příznaků