Ohniště je skvělým místem pro setkávání s rodinou a přáteli. Plápolající plameny totiž vytvářejí nezaměnitelnou atmosféru. Světlo a teplo, které oheň vyzařuje, nejenže propůjčují zahradě nevšední nádech, ale zároveň skvěle slouží k vaření, grilování nebo opékání (nejen) buřtů.

Luxus ze ztraceného bednění a dřevěných desek

Někdy se z malého nápadu vyklubou velké věci. To je i případ venkovního posezení Andrey Vrzalové. Pro společně strávený čas vybudovali s partnerem Jirkou krásné posezení u ohně. Ona má dobrou prostorovou představivost, její přítel zase zlaté ruce.

Na horní část posezení u ohně ukotvili tvůrci dřevěné obložení ze smrku.
Posezení k ohništi si vytvořili ze ztraceného bednění. A vypadá luxusně

„Mnohokrát jsme si s partnerem říkali, že by se nám líbily večery u ohně. Původně to mělo být jen malé přenosné ohniště, které bychom schovávali v zahradním domku, jednou za čas ho vytáhli a proseděli u něj spolu pár příjemných chvilek,“ vzpomíná na prvotní nápad rodačka z Pardubic.

Nakonec vzniklo překvapivě jednoduché a funkční posezení. Jako základ použili Andrea Vrzalová a její přítel dvě ztracená bednění o rozměrech 50 na 50 centimetrů. Bednění k sobě sešroubovali a na horní část ukotvili dřevěné obložení ze smrku. Posezení, včetně ohniště, vzniklo během pouhých dvou týdnů.


Nahrává se anketa ...

Ohniště z bojleru ze šrotiště

Jan Ranik z Podbořan u Žatce má s prací se železem bohaté zkušenosti. Jako vyučený zámečník rád vezme takzvaně za pačesy jakoukoliv příležitost vyrobit něco netradičního. A tak vytvořil například krásné ohniště ze starého bojleru.

„Výrobky ze železa dělám ve volných chvílích, protože mě to nesmírně baví. Tvořím také různé dekorace. Když se nudím, tak si rozžhavím kus železa a začnu do něho mlátit. Prostě si tak hraju,“ směje se kutil, který rád dává nový život strarému a nepotřebnému materiálu.

Parádní ohniště, které Jan Ranik vyrobil svépomocí, má průměr 60 centimetrů
Šikula z Podbořan vyrobil ohniště z bojleru ze šrotiště. Otestuje ho prý maminka

Ohniště, které má šedesáticentimetrový průměr, vytvořil z bojleru ze šrotiště. Součástí je i žulová deska. „Tou byl obložený nějaký dům. Takže je to vlastně taky zbytkový materiál,“ uvádí Jan Ranik.

Originální ohniště má dokonce madla a nožky. I ty vyráběl kutil sám, a to za pomocí autogenu ze železné pásoviny, kterou získal ve sběrných surovinách. A aby byl výrobek nápaditý, vložil do těla ohniště dekoraci ve tvaru sovy.

Příprava na opékání.Dekorace sovy při opékání krásně svítí.Zdroj: Se svolením Jana Ranika

Netradiční krb z pískovce

Na svém pozemku měla Margarita Schejbalová z Lázní Bělohrad koutek plný kamenů, a tak se pustila do stavby kamenného krbu. Prý ji to pomohlo i zdravotně. Má totiž potíže se zády a pohyb jí dělá dobře.

„Moderní krby se mi nelíbí. Ráda brouzdám po internetu a jednou jsem našla stavby z kamenů. Máme na pozemku hodně pískovce; část zahrady dokonce na skále stojí. Ten kámen tady prostě patří,“ vysvětluje kutilka, proč se rozhodla zrovna pro tento materiál.

Originální kamenný krb postavila Margarita Schejbalová se svou dcerou a synem. Maso připravené na roštu chutná všem.
Žena postavila krb, jaký jste ještě neviděli. A bonus? Pomohl jí od bolesti zad

Kameny na sebe nejdříve postavila. Na internetu si pak našla, jak a čím je spárovat. „Máme jílovitou půdu, tak jsem si z ní udělala kaši. Byl to pokus omyl, ale nakonec to vyšlo. Dala jsem tam docela dost silnou vrstvu a nakonec jsem to vypálila,“ vysvětluje Margarita Schejbalová, jak postupovala.

Jíl prý vytvrdl a je jako beton. „Místy mi ale popraskal, tak jsem ho musela doplňovat. Teď by to chtělo taky ještě trošku doladit,“ podotýká závěrem Margarita Schejbalová.

Bezpečnost na prvním místě

Bez ohledu na to, jaký typ ohniště zvolíte, je důležité myslet na bezpečnost a soulad s okolním prostředím. Ohniště by mělo být umístěno v dostatečné vzdálenosti od domu, stromů či jiných hořlavých materiálů. Takzvaná bezpečnostní zóna by měla být alespoň deset až patnáct metrů okolo ohniště.

Podklad pod ohništěm by měl být samozřejmě také nehořlavý. Ideálními materiály jsou kámen, cihla nebo beton.

Ohniště nikdy neumisťujte přímo na trávník nebo dřevěnou terasu. Používejte ochranné síťky a kryty, které zabrání šíření jisker a popela. Po ruce pak mějte pro případ nouze vždy vodu, písek nebo hasící přístroj.

Zajímavé články na téma kutilství vám přinášíme pravidelně. Čtěte níže a nechte se inspirovat skvělými nápady: