Těžce zraněný Jan Žižka v jednu chvíli prchá s unesenou šlechtičnou Kateřinou podzemními chodbami a v temné jeskyni se pak také ukrývají. Zatímco Žižka upadá do mdlob a jeho oko krvácí, Kateřina mu do něj vkládá hrst omytých červů, které sebrala z těla vedle ležící mrtvé krysy, a zavazuje je k ráně pásku z utrženého lemu svých šatů.

Zobrazení Jana Žižky z Trocnova v obrazárně francouzského zámku Château de Beauregard
Mládí Jana Žižky? O oko přišel už v dětství a sloužil jako žoldnéř v tlupě lapků

„Červi likvidovali nekrotickou, odumřelou tkáň, která by jinak zpomalovala hojení rány. Je to postup, který není ani dnes zcela zavržený a v medicíně se při ošetření některých míst na těle výjimečně používá. Určitě se ale červi neaplikují nikde v obličeji a ne do čerstvé rány,“ říká k tomu primář Pavel Diblík z Oční kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Praha.

Oko ven kvůli nádoru

I dnes mezi námi chodí hodně jednookých lidí. Ztráta oka znamená ztrátu vidění. Jsou ale případy, kdy oko v důlku je, ale nekouká, je slepé. Pokud má pacient třeba cévní příhodu, která jej připraví o zrak, na jeho oku slepotu či těžkou poruchu vidění nepoznáme, pokud oko nezačne šilhat.

Porucha sítnice může znamenat slepotu za několik týdnů.
Rychlé zhoršení i ztráta zraku. Poruchu sítnice pomůže zjistit jednoduchý test

Nejčastějším důvodem k vyndání oka dnes bývají nitrooční nádory, které nelze řešit jinak. Na druhém místě figurujíMUDr. Pavel Diblík je primářem Oční kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Praha.MUDr. Pavel Diblík Zdroj: Se svolením VFN Praha bolestivé slepé oči v posledním stádiu glaukomu, což je nemoc, provázená vysokým nitroočním tlakem.

Přibývá i případů terminální fáze odchlípnutí sítnice po operacích, kdy se oko přes maximální snahu chirurgů nepovede zachránit.

Výjimečně může člověk ztratit zrak následkem infekce v oku. To se stává lidem s oslabenou imunitou. Silný zánět dokáže oko velice rychle zničit, a to pak musí ven, aby se bakterie nerozšířily dál do těla.

Nejhorší je bodnutí nožem

Dalším zlodějem zraku jsou úrazy. „Pořád jich není úplně málo a záleží na rozsahu úrazu. Čím je zraňující předmět větší, tím víc samozřejmě oko devastuje,“ říká oční lékař.

Ilustrační foto.
Patero pro zdravé oči: Zrak si lze zachránit i vlastními silami

Nejhorší jsou asi zásahy nožem, kdy je oko odsouzené k vynětí, odborně se tomu říká enukleace. Těchto situací bývá naštěstí minimum.

„Většinou se snažíme oko uzavřít, neboli hermetizovat. A pak se ho mnohdy podaří dalším léčebnými výkony zachránit, třeba i nevidomé, ale anatomicky na svém místě. Na tom většina pacientů lpí, je to prostě jich vlastní oko,“ vysvětluje primář Diblík.

Vyndá se celé, nebo jen vnitřní část

Když musí oko ven, umí ho lékaři naštěstí nahradit. Jsou dvě možnosti.

„Buď oko vyndáváme celé, to musíme třeba u nádoru, abychom vyloučili jeho rozsev dál do organismu. Když se ale vyjímá oko nikoliv kvůli nádoru, ale třeba po starších úrazech, dělá se eviscerace, vyjmou se jen vnitřní měkké tkáně a ponechá se obal – bělmo,“ popisuje lékař.

Zákrok není bolestivý
Nerozeznala jsem psa od kufru. Operace očí mi změnila život, říká grafička

„V důlku zůstává obal, na nějž jsou přirostlé svaly a já do něj zabuduji implantát. Tím vzniká opora pro definitivní protézku, která se pak hýbe souhlasně s druhým okem. Kosmetický efekt je více méně dokonalý.“

5. Pohled doleva s protézkou. Nejdůležitější je i malý pohyb oční protézky právě z přímého pohledu.Pohled doleva s protézkou. Nejdůležitější je i malý pohyb oční protézky právě z přímého pohledu.Zdroj: Se svolením VFN Praha

Protézka je až finální řešení, vkládá se dva tři měsíce po vynětí celého oka nebo po vyčištění vnitřku oka. Využívá se buď skleněná nebo akrylátová protézka. Výjimečně, když má někdo ošklivý povrch oka, ale ne extrémně zjizvený, mu lze namísto zorničky a duhovky aplikovat kosmetickou kontaktní čočku.

„Enukleací a eviscerací na naší klinice provedeme dvacet až třicet ročně. Nejedná se o složitý výkon,“ doplňuje primář Diblík.

Protéza místo pásky přes oko

Páska přes oko se už dnes moc nenosí. Pokud má pacient namísto svého oka protézku a ta mu sedí, nepotřebuje oko zakrývat. Když lidé chodí s páskou přes oko, jsou to obvykle pacienti po odstranění očnice, kdy lékař vybere celý obsah oční dutiny. Důlek tak zůstává jen vystlaný kůží, a ten lidé překrývají.

Dvacetiletá studentka po unikátní operaci znovu vidí. Začala jezdit na kole. Na snímku na kontrole zlínské klinice.
Po unikátní operaci dívka znovu vidí. Začala dokonce jezdit na kole

I toto má podle doktora Diblíka své řešení. Výborné epitézy, tedy náhrady oka, dokážou pacientům vytvořit třeba v Ortopedické protetice ve Frýdku Místku, kde lidem zhotoví oko jako živé, včetně řas. Protéza se samozřejmě nehýbe, takže výraz je trochu strnulý. Ale když si k tomu lidé vezmou polotmavé brýle, okolí nic nepozná. Protézu hradí částečně zdravotní pojištění, část si pacient doplácí.

Za volant do půl roku

Žižka byl skvělý vojevůdce. Mohla jej nějak limitovat jeho jednookost - měl horší přehled přes bitevní pole? Podle lékařů nikoliv. Když člověk jedno oko nemá, odpadne mu sice na té straně i periferní vidění, ale to nevadí. Něco z něj jim pokryje oko druhé.

PODCAST: Jan Žižka. Kde se film blíží realitě?

Zdroj: Jaroslav Krupka

Jan Žižka přišel nejprve o levé oko, to znamená, že levé periferní vidění měl horší, byť mu s ním pravé oko částečně pomáhalo. I s jedním okem se tedy dá celkem dobře fungovat.

„Za půl roku mohou podle vyhlášky lidé, kteří vidí jen na jedno oko, sednout za volant. Šest měsíců je potřeba na to, aby se pacient naučil odhadovat vzdálenosti podle jiných znaků. Běžně využíváme toho, že jsou „kamery“ v našich očích pod určitým úhlem a snímají prostor. Zkraje tedy lidé mohou bez jednoho oka sáhnout třeba po sklenici na stole a minout ji. Brzy se ale na nové podmínky přeučí,“ dodává primář Diblík.